Někteří historici zase považují "koncentrační tábor" za příliš pejorativní slovní spojení. "Pojem 'koncentrační tábor' vyvolává u dnešního občana, který je o celé věci informován jen z médií, zcela automaticky asociace s Mauthausenem, Osvětimí, Majdankem a podobně," uvedl historik Jaroslav Valenta.
"V protektorátu Čechy a Morava podle říšských předpisů žádné koncentrační tábory být nemohly," upozorňuje ředitel archivní správy ministerstva vnitra Oldřich Sládek.
"Historici a státní úředníci (s výjimkou ministerstva obrany) projevují vůbec snahu užívat dobové nacistické terminologie. Je to ale mravně (a věcně) pochybené, stejně jako respektování terminologie stalinismu," napsal ve své informaci pro vládu zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl.
"Nejde o to, jak byl tábor označován v nacistické terminologii, jde o to, co se tam dělo," míní Emil Szirmai z Výboru pro odškodnění romského holocaustu.
Táborem v Letech, který na základě pokynů z Berlína zřídila protektorátní administrativa, prošlo celkem 1309 vězňů včetně nemluvňat. Úředně to byl tábor "pro Cikány a osoby po cikánsku žijící". Archivy dokládají, že v něm zemřelo 326 osob a že 513 zdejších vězňů bylo odvezeno do Osvětimi.
"Nelze souhlasit s názorem, že koncentrační tábor je veřejností chápán jako vyhlazovací. Poučená část veřejnosti mezi vyhlazovacím a 'obyčejnými' koncentračními tábory rozdíl činí, v označování bývá značná libovůle," uvedl Uhl.
Terezín, odkud také putovaly transporty do Osvětimi, jsme si zvykli nazývat koncentračním táborem.
"Poměry v Letech byly jistě drastické, nicméně jsou známy skutečnosti v koncentračním táboře nemyslitelné," napsal Jaroslav Valenta. "V Letech nedocházelo ke střílení, k usmrcování. Vězni se odtud vozili do civilních nemocnic. To by se v koncentračním táboře klasického typu nemohlo stát," řekl Oldřich Sládek.
Zpráva komise ustavené zmocněncem pro lidská práva ale konstatuje: "K vysoké úmrtnosti v Letech a v Hodoníně přispěly i trestné činy příslušníků vedení táborů a některých dozorců ke škodě vězňů."
"Vězeňská strava byla nedostatečná a každodenně se skládala z hladového přídělu chleba a tří jednotvárných jídel... Celkový zdravotní stav v táboře ovlivňovala tělesná slabost a všeobecná podvýživa vězňů, což se během internace v důsledku vysilující práce a nevyhovujících ubytovacích, stravovacích a hygienických poměrů dále zhoršovalo," řekl historik Ctibor Nečas.
Tábor v Letech spravovali Češi podřízení protektorátní vládě. "Postačuje však kriminální chování několika jedinců k tomu, aby se psalo o spoluvině českého národa na genocidě Romů nebo o vyhlazování po česku? Myslím, že nikoliv," napsal Jaroslav Valenta.
Petr Uhl uvedl, že česká vláda nemůže nést odpovědnost za rozhodnutí vlády pomnichovské a protektorátní. Ale má podle něho historickou odpovědnost například za to, že po válce nepotrestala kolaboranty s nacistickým režimem z řad místního obyvatelstva - "Čechy, Němce, a dokonce i Romy," píše Uhl.
 Tábor v letechTábor byl v provozu od 2. srpna 1942 do 6. srpna 1943. Měl půdorys obdélníku, v zimě roku 1943 byl rozšířen o další "trojúhelník", který podle Uhlem řízené komise zřejmě zasahoval i pozemek, na němž je dnes jedna z hal velkovýkrmny. "Je těžké říct, kde tábor přesně stál, protože krajina se úplně změnila," řekl historik Ctibor Nečas. Dnešní vepřín však rozhodně stojí na místě tábora jen z malé části. "Pach z velkovýkrmny ale narušuje pietu každého, kdo sem přichází uctít památku zemřelých," konstatovala komise. Pramen: Smíšená komise pro pietní úpravu míst někdejších táborů v Letech a v Hodoníně u Kunštátu. |
