Bez elektřiny i vody. Přesto zájem o koupi vojenských bunkrů stále roste

  17:22aktualizováno  17:22
Stát rozprodává prvorepublikové opevnění. Podle ministerstva obrany roste o železobetonové bunkry zájem mezi veřejností. Mnoho objektů se podaří prodat i za dvojnásobně vyšší cenu, než za kterou jsou nabízeny. A to i přesto, že jsou bunkry často na odlehlých místech a jejich přebudování na jiný účel je problematické.

Bunkr Zdeňka Jenčíka a jeho kamarádů nad Králíky. | foto: Petr Broulík, 5plus2.cz

Měly zabránit nepříteli ke vstupu do hloubi státu. Nakonec se bunkry, které byly součástí takzvané Benešovy linie, staly spíše pomníky toho, že se Československo nebránilo vstupům německých vojsk po Mnichovské dohodě na své území. Tuzemská armáda tehdy opevnění bez boje opustila.

Lehké i těžké bunkry, které jsou často v pohraničí, teď stát postupně prodává veřejnosti. Aktuálně nabízí ministerstvo obrany několik řopíků, jak se lehkým bunkrům přezdívá, k prodeji. Odprodej dalších je v plánu, stát by si měl ponechat jen několik desítek obranných objektů.

Fotogalerie

„V posledním období jsme zaznamenali zvýšený zájem o koupi nabízených opevnění,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. 

Už dříve ministerstvo zaevidovalo 4 660 řopíků a 247 objektů stálého těžkého opevnění. K 25. lednu rezort obrany prodal či převedl na jiného vlastníka 1 475 lehkých bunkrů a 101 těch těžkých.

„Mnoho objektů se daří prodat již v prvním kole výběrového řízení s cenou, která i dvojnásobně převyšuje ministerstvem obrany stanovenou nejnižší možnou nabídku zájemce,“ popisuje Caletka. Aktuálně lze kupříkladu pořídit řopík na Znojemsku za zhruba 25 tisíc korun. Lehký bunkr lze však sehnat i levněji, cena se pohybuje od několika tisíc až po desítky tisíc korun.

I přes vlhkost a samotu si bunkry nachází nové majitele

Zájem a cenu o koupi objektu ovlivňuje cena objektu, jeho stav, lokalita, ve které se nachází, a samozřejmě i jeho velikost, přístup k objektu a možnost budoucího využití. I proto se stává, že ne všechny nabízené bunkry najdou hned nového majitele. Některé objekty se podaří státu udat až třeba popatnácté a výsledná kupní cena je dle Caletky necelých deset procent z nejnižší možné ceny. Nakonec se však podle ministerstva obrany prodají všechny nabízené stavby.

Za poslední tři roky vydělal stát na prodeji nevyužívaných bunkrů asi 2,2 milionu korun. Jestli se peníze vrátily do armády, nelze říci. Získaná částka byla vždy povinně odvedena do státního rozpočtu.

Pohraniční opevnění má své kupce i přesto, že do takřka všech betonových bunkrů není zavedena elektřina a voda, což může omezit budoucí využití. Zároveň i přístup k nim může být problematický, je v nich vlhko a jejich demolice je obtížná. Často si však opevnění kupují nadšenci vojenské historie, kteří pevnosti upravují do původního vzhledu.

Jedním z nadšenců, který si pořídil řopík a stará se o něj, je Miloslav Sviták z jižních Čech. V rámci Muzea čs. opevnění Klášter spravuje celkem osm bunkrů. Dva z nich má upravené jako muzeum opevnění a v létě je předvádí turistům. Bunkry vybavil dobovým zařízením a vojenskou výzbrojí.

Kreativita s řopíky u Vratětína nemá meze

Po koupi bunkru od státu však není majitel nijak omezen tím, jak s částí opevnění naloží. Poblíž moravského Vratětína přebudoval architekt Jan Tyrpekl v roce 2017 lehký bunkr na Útulnu. Na betonový objekt nasadil jednoduchou dřevěnou konstrukci.

„Tyto objekty mají ohromný potenciál, který však zůstává opomíjen. Snažili jsme se o rozproudění debaty i inspiraci pro další projekty, které by mohly na pevnostech vzniknout,“ popsal už dříve svou motivaci Tyrpekl, jenž byl za svůj nápad nominován na Českou cenu za architekturu 2018.

Dřevěný objekt je nepříliš veliký – má 12 metrů čtverečních - má dvě okna a uvnitř byly umístěny také kamna a křeslo. Útulna vyšla asi na 50 tisíc korun a dřevěná konstrukce se dá celá odstranit v případě, že by už nebyla v dobrém stavu.

Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Bělica odřízl pomocí...

Ondřej Bělica odřízl kus bunkru u Vratěnína na Znojemsku. Chtěl tím mimo jiné ukázat kvalitu opevnění.

Ne všechny zásahy do řopíků však sklízí takové nadšení. Před dvěma lety, rovněž u Vratěnína, přitáhl pozornost jiný z bunkrů a to ve chvíli, kdy jej tehdejší student umění Ondřej Bělica se svolením majitele objektu rozřízl diamantovým lanem. Lidem chtěl ukázat konstrukci prvorepublikového bunkru.

Spousta lidí to však považovala za zneuctění historicky významné stavby. Někteří se na místo vypravili a dílo posprejovali. Další na uříznutou část namalovali státní vlajku. Majitel byl nakonec vyzván stavebním úřadem, aby uříznuté místo objektu překryl.

Železobetonové objekty se začaly budovat v Československu v letech 1935-1938 minulého století. Řopík je lidový název pro lehké bunkry, označení vzniklo v 30. letech minulého století podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které výstavbu opevnění řídilo.


  • Nejčtenější

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Postih tvůrců nejdražšího českého filmu. Přišel jsem o všechno, říká Krejčí

Jde v Česku o nejdražší filmový projekt všech dob. Kvůli němu přišel jeden z jeho tvůrců, režisér Tomáš Krejčí,...

Babiš: Proč mi vyčítají KSČ? Benešovou neodvolám, s Minářem se nesejdu

Ministryni Marii Benešovou neodvolám a s šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu. Tak v rozhovoru pro...

Ruská trikolora místo české. Babiš udělal stejný přešlap jako Zeman

Po sedmé hodině ráno premiér Andrej Babiš zapálil svíčku na Národní třídě, po desáté pak přednášel proslov k uctění...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pieta na Národní. Lidé vypískali Babiše, Hamáčka i Klause mladšího

Andrej Babiš zapálil svíčku na Národní třídě brzy ráno za hlasitého pískotu tuctu lidí. Podobné přivítání se dostalo...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Nemůže za to, že syn byl její pacient, hájí Babiš Protopopovou ve funkci

Premiér Andrej Babiš je přesvědčen o tom, že nová tajemnice vládní rady pro duševní zdraví Dita Protopopová není...

Fischer chce být na volbu prezidenta připraven, bookmakeři favorizují Babiše

Senátor Pavel Fischer dal najevo, že ho bude osobně zajímat i příští prezidentská volba. „Na prezidentské volby chci...

Benešová prošetřuje Dalíkovu věznici. Že ho pouštěli ven, zřejmě divné není

Ministerstvo spravedlnosti v čele s ministryní Marií Benešovou prošetřuje Věznici Znojmo, kvůli informacím, které se...

ANO drží dle CVVM 30 procent podpory, pět stran je na hraně Sněmovny

Volby do Poslanecké sněmovny by v listopadu vyhrálo hnutí ANO, i přes ztrátu od minulého průzkumu. Uvedlo to Centrum...

Najdete na iDNES.cz