Bez elektřiny i vody. Přesto zájem o koupi vojenských bunkrů stále roste

  17:22aktualizováno  17:22
Stát rozprodává prvorepublikové opevnění. Podle ministerstva obrany roste o železobetonové bunkry zájem mezi veřejností. Mnoho objektů se podaří prodat i za dvojnásobně vyšší cenu, než za kterou jsou nabízeny. A to i přesto, že jsou bunkry často na odlehlých místech a jejich přebudování na jiný účel je problematické.

Bunkr Zdeňka Jenčíka a jeho kamarádů nad Králíky. | foto: Petr Broulík, 5plus2.cz

Měly zabránit nepříteli ke vstupu do hloubi státu. Nakonec se bunkry, které byly součástí takzvané Benešovy linie, staly spíše pomníky toho, že se Československo nebránilo vstupům německých vojsk po Mnichovské dohodě na své území. Tuzemská armáda tehdy opevnění bez boje opustila.

Lehké i těžké bunkry, které jsou často v pohraničí, teď stát postupně prodává veřejnosti. Aktuálně nabízí ministerstvo obrany několik řopíků, jak se lehkým bunkrům přezdívá, k prodeji. Odprodej dalších je v plánu, stát by si měl ponechat jen několik desítek obranných objektů.

Fotogalerie

„V posledním období jsme zaznamenali zvýšený zájem o koupi nabízených opevnění,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. 

Už dříve ministerstvo zaevidovalo 4 660 řopíků a 247 objektů stálého těžkého opevnění. K 25. lednu rezort obrany prodal či převedl na jiného vlastníka 1 475 lehkých bunkrů a 101 těch těžkých.

„Mnoho objektů se daří prodat již v prvním kole výběrového řízení s cenou, která i dvojnásobně převyšuje ministerstvem obrany stanovenou nejnižší možnou nabídku zájemce,“ popisuje Caletka. Aktuálně lze kupříkladu pořídit řopík na Znojemsku za zhruba 25 tisíc korun. Lehký bunkr lze však sehnat i levněji, cena se pohybuje od několika tisíc až po desítky tisíc korun.

I přes vlhkost a samotu si bunkry nachází nové majitele

Zájem a cenu o koupi objektu ovlivňuje cena objektu, jeho stav, lokalita, ve které se nachází, a samozřejmě i jeho velikost, přístup k objektu a možnost budoucího využití. I proto se stává, že ne všechny nabízené bunkry najdou hned nového majitele. Některé objekty se podaří státu udat až třeba popatnácté a výsledná kupní cena je dle Caletky necelých deset procent z nejnižší možné ceny. Nakonec se však podle ministerstva obrany prodají všechny nabízené stavby.

Za poslední tři roky vydělal stát na prodeji nevyužívaných bunkrů asi 2,2 milionu korun. Jestli se peníze vrátily do armády, nelze říci. Získaná částka byla vždy povinně odvedena do státního rozpočtu.

Pohraniční opevnění má své kupce i přesto, že do takřka všech betonových bunkrů není zavedena elektřina a voda, což může omezit budoucí využití. Zároveň i přístup k nim může být problematický, je v nich vlhko a jejich demolice je obtížná. Často si však opevnění kupují nadšenci vojenské historie, kteří pevnosti upravují do původního vzhledu.

Jedním z nadšenců, který si pořídil řopík a stará se o něj, je Miloslav Sviták z jižních Čech. V rámci Muzea čs. opevnění Klášter spravuje celkem osm bunkrů. Dva z nich má upravené jako muzeum opevnění a v létě je předvádí turistům. Bunkry vybavil dobovým zařízením a vojenskou výzbrojí.

Kreativita s řopíky u Vratětína nemá meze

Po koupi bunkru od státu však není majitel nijak omezen tím, jak s částí opevnění naloží. Poblíž moravského Vratětína přebudoval architekt Jan Tyrpekl v roce 2017 lehký bunkr na Útulnu. Na betonový objekt nasadil jednoduchou dřevěnou konstrukci.

„Tyto objekty mají ohromný potenciál, který však zůstává opomíjen. Snažili jsme se o rozproudění debaty i inspiraci pro další projekty, které by mohly na pevnostech vzniknout,“ popsal už dříve svou motivaci Tyrpekl, jenž byl za svůj nápad nominován na Českou cenu za architekturu 2018.

Dřevěný objekt je nepříliš veliký – má 12 metrů čtverečních - má dvě okna a uvnitř byly umístěny také kamna a křeslo. Útulna vyšla asi na 50 tisíc korun a dřevěná konstrukce se dá celá odstranit v případě, že by už nebyla v dobrém stavu.

Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Bělica odřízl pomocí...

Ondřej Bělica odřízl kus bunkru u Vratěnína na Znojemsku. Chtěl tím mimo jiné ukázat kvalitu opevnění.

Ne všechny zásahy do řopíků však sklízí takové nadšení. Před dvěma lety, rovněž u Vratěnína, přitáhl pozornost jiný z bunkrů a to ve chvíli, kdy jej tehdejší student umění Ondřej Bělica se svolením majitele objektu rozřízl diamantovým lanem. Lidem chtěl ukázat konstrukci prvorepublikového bunkru.

Spousta lidí to však považovala za zneuctění historicky významné stavby. Někteří se na místo vypravili a dílo posprejovali. Další na uříznutou část namalovali státní vlajku. Majitel byl nakonec vyzván stavebním úřadem, aby uříznuté místo objektu překryl.

Železobetonové objekty se začaly budovat v Československu v letech 1935-1938 minulého století. Řopík je lidový název pro lehké bunkry, označení vzniklo v 30. letech minulého století podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které výstavbu opevnění řídilo.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Koupila dům, plánovala drobné opravy. Místo nich jí statik doporučil demolici

Rodinný dům, který paní Komárková zakoupila. (2017)

Alena Komárková koupila dům v hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Plánovala drobné opravy a spokojený život na...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Další z rubriky

Ošetřovatel na videu krotí vzpurného koně. Týrání, zní na sociálních sítích

Ilustrační snímek

Video, na kterém se zaměstnanec Zemského hřebčince Písek snaží uklidnit mladého koně, vyvolalo poprask nejen na...

Do kardiostimulátoru se hacker nedostane. Hrozbou jsou ale elektromobily

Ilustrační snímek

Hackeři by teoreticky mohli „nabourat“ kardiostimulátory i defibrilátory. Tím by mohli zkrátit dobu jejich životnosti...

Koupila dům, plánovala drobné opravy. Místo nich jí statik doporučil demolici

Rodinný dům, který paní Komárková zakoupila. (2017)

Alena Komárková koupila dům v hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Plánovala drobné opravy a spokojený život na...

Najdete na iDNES.cz