Bez elektřiny i vody. Přesto zájem o koupi vojenských bunkrů stále roste

  17:22aktualizováno  17:22
Stát rozprodává prvorepublikové opevnění. Podle ministerstva obrany roste o železobetonové bunkry zájem mezi veřejností. Mnoho objektů se podaří prodat i za dvojnásobně vyšší cenu, než za kterou jsou nabízeny. A to i přesto, že jsou bunkry často na odlehlých místech a jejich přebudování na jiný účel je problematické.

Bunkr Zdeňka Jenčíka a jeho kamarádů nad Králíky. | foto: Petr Broulík, 5plus2.cz

Měly zabránit nepříteli ke vstupu do hloubi státu. Nakonec se bunkry, které byly součástí takzvané Benešovy linie, staly spíše pomníky toho, že se Československo nebránilo vstupům německých vojsk po Mnichovské dohodě na své území. Tuzemská armáda tehdy opevnění bez boje opustila.

Lehké i těžké bunkry, které jsou často v pohraničí, teď stát postupně prodává veřejnosti. Aktuálně nabízí ministerstvo obrany několik řopíků, jak se lehkým bunkrům přezdívá, k prodeji. Odprodej dalších je v plánu, stát by si měl ponechat jen několik desítek obranných objektů.

Fotogalerie

„V posledním období jsme zaznamenali zvýšený zájem o koupi nabízených opevnění,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. 

Už dříve ministerstvo zaevidovalo 4 660 řopíků a 247 objektů stálého těžkého opevnění. K 25. lednu rezort obrany prodal či převedl na jiného vlastníka 1 475 lehkých bunkrů a 101 těch těžkých.

„Mnoho objektů se daří prodat již v prvním kole výběrového řízení s cenou, která i dvojnásobně převyšuje ministerstvem obrany stanovenou nejnižší možnou nabídku zájemce,“ popisuje Caletka. Aktuálně lze kupříkladu pořídit řopík na Znojemsku za zhruba 25 tisíc korun. Lehký bunkr lze však sehnat i levněji, cena se pohybuje od několika tisíc až po desítky tisíc korun.

I přes vlhkost a samotu si bunkry nachází nové majitele

Zájem a cenu o koupi objektu ovlivňuje cena objektu, jeho stav, lokalita, ve které se nachází, a samozřejmě i jeho velikost, přístup k objektu a možnost budoucího využití. I proto se stává, že ne všechny nabízené bunkry najdou hned nového majitele. Některé objekty se podaří státu udat až třeba popatnácté a výsledná kupní cena je dle Caletky necelých deset procent z nejnižší možné ceny. Nakonec se však podle ministerstva obrany prodají všechny nabízené stavby.

Za poslední tři roky vydělal stát na prodeji nevyužívaných bunkrů asi 2,2 milionu korun. Jestli se peníze vrátily do armády, nelze říci. Získaná částka byla vždy povinně odvedena do státního rozpočtu.

Pohraniční opevnění má své kupce i přesto, že do takřka všech betonových bunkrů není zavedena elektřina a voda, což může omezit budoucí využití. Zároveň i přístup k nim může být problematický, je v nich vlhko a jejich demolice je obtížná. Často si však opevnění kupují nadšenci vojenské historie, kteří pevnosti upravují do původního vzhledu.

Jedním z nadšenců, který si pořídil řopík a stará se o něj, je Miloslav Sviták z jižních Čech. V rámci Muzea čs. opevnění Klášter spravuje celkem osm bunkrů. Dva z nich má upravené jako muzeum opevnění a v létě je předvádí turistům. Bunkry vybavil dobovým zařízením a vojenskou výzbrojí.

Kreativita s řopíky u Vratětína nemá meze

Po koupi bunkru od státu však není majitel nijak omezen tím, jak s částí opevnění naloží. Poblíž moravského Vratětína přebudoval architekt Jan Tyrpekl v roce 2017 lehký bunkr na Útulnu. Na betonový objekt nasadil jednoduchou dřevěnou konstrukci.

„Tyto objekty mají ohromný potenciál, který však zůstává opomíjen. Snažili jsme se o rozproudění debaty i inspiraci pro další projekty, které by mohly na pevnostech vzniknout,“ popsal už dříve svou motivaci Tyrpekl, jenž byl za svůj nápad nominován na Českou cenu za architekturu 2018.

Dřevěný objekt je nepříliš veliký – má 12 metrů čtverečních - má dvě okna a uvnitř byly umístěny také kamna a křeslo. Útulna vyšla asi na 50 tisíc korun a dřevěná konstrukce se dá celá odstranit v případě, že by už nebyla v dobrém stavu.

Student Vysokého učení technického v Brně Ondřej Bělica odřízl pomocí...

Ondřej Bělica odřízl kus bunkru u Vratěnína na Znojemsku. Chtěl tím mimo jiné ukázat kvalitu opevnění.

Ne všechny zásahy do řopíků však sklízí takové nadšení. Před dvěma lety, rovněž u Vratěnína, přitáhl pozornost jiný z bunkrů a to ve chvíli, kdy jej tehdejší student umění Ondřej Bělica se svolením majitele objektu rozřízl diamantovým lanem. Lidem chtěl ukázat konstrukci prvorepublikového bunkru.

Spousta lidí to však považovala za zneuctění historicky významné stavby. Někteří se na místo vypravili a dílo posprejovali. Další na uříznutou část namalovali státní vlajku. Majitel byl nakonec vyzván stavebním úřadem, aby uříznuté místo objektu překryl.

Železobetonové objekty se začaly budovat v Československu v letech 1935-1938 minulého století. Řopík je lidový název pro lehké bunkry, označení vzniklo v 30. letech minulého století podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP), které výstavbu opevnění řídilo.


Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Další z rubriky

Lidé uvěřili v rituální vraždu. Od známé justiční křivdy uplynulo 120 let

Anežka Hrůzová (na domnělé fotografii) a její údajný vrah Leopold Hilsner

Proces s Leopoldem Hilsnerem je tím nejznámějším, co tehdejší krajský soud v Kutné Hoře zažil. Dnes strohá budova soudu...

ČSSD udělala čistku v Ostravě a vrací se jí Kajnar, má být i lídr do voleb

Petr Kajnar

Sociální demokraté udělali velkou čistku v Ostravě, když zrušili 17 místních sdružení z 26. Po jednání předsednictva...

Chytří divočáci se stěhují do měst, strážníci je vytlačují auty

divoké prase

Přes léto si divočáků lidé všimli jen málokde, prasata byla většinou v lesích a ve své oblíbené kukuřici. Jenže teď se...

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz