"Bude chladnější než vloni, teploty by mohly klesat až k minus 27 stupňům Celsia. Bílé Vánoce budou od 600 metrů nad mořem," tvrdí pozorovatel Českého hydrometeorologického ústavu v Šindelové Rudolf Kovařík.
Dlouhá léta už využívá v předpovědi počasí i přírodní úkazy, letos bude podle něho tuhá zima.
Tak třeba jelenům se nechce příliš chodit. "Když je zima mírná, nejsou třeskuté mrazy a sněhu není moc, tak si jelení zvěř dovolí jít od krmelce dál. Jakmile má ale udeřit velká zima, tak je přes den vidíte jen do okruhu pěti set metrů. Dál nejdou," vysvětluje Kovařík.
"Je pravda, že se to povídá, ale já tomu moc nevěřím," říká Jaroslav Červený z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. "Pochopitelně, že zvířata vědí, co přijde. Pokud napadne sníh, tak se samozřejmě stahují tam, kde cítí potravu," dodal Červený.
Mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák slova pozorovatele ze Šindelové nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. "My nepředpovídáme podle zvěře, ale podle speciálních výpočtových modelů. Spolehlivě se dá předpověď odhadnout na deset dnů dopředu, dál už je to jenom velmi orientační," uvedl.
Podle Kovaříka je předzvěstí tuhé zimy i to, když se například sýkorky, kosi a další ptáci méně stahují k lidským sídlům. A další avízo třeskuté zimy? Cibule má silnější slupky. Zelí zase listy hodně na sobě, hlávka je pevná a není jako bláto.
Krtek avizuje v zimě oblevu
Z přírody se podle Rudolfa Kovaříka dají vysledovat nejen trendy pro celá období, ale i blížící se jednotlivé změny. V zimě třeba obleva.
"Na tu spolehlivě upozorní krtek. Sleduji sníh, a jakmile se mi pokrývka zvedne, tak si do ní rýpnu. Jestli je to hromádka od krtka, přijde stoprocentně obleva. To je naprosto přesné. Krtek si potřebuje udělat únikový východ před možným zatopením," vysvětluje Rudolf Kovařík.
