„Není možné, aby byla bezpečnost občanů České republiky stavěna do pozadí a abychom poskytovali nadále ochranu pachatelům opakovaných trestných činů nebo přestupků a tvářili se, že zákon pro určitou privilegovanou skupinu lidí neplatí. To by samozřejmě znamenalo rezignaci na vymahatelnost práva,“ uvedl Okamura.
Prvním jeho viditelným činem po zvolení do čela Sněmovny novou koalicí ANO, SPD a Motoristů sobě bylo to, že nechal sundat vlajku Ukrajiny z budovy Sněmovny a sám u toho i přidržoval štafle.
První krok ve funkci. Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny |
V reakci na to pak politici ze stran bývalé pětikoalice vedené Petrem Fialou z ODS sami vyvěsili z oken svých kanceláří v dolní komoře parlamentu vlajky země napadené Ruskem.
Mnoho občanů podle Okamury upozorňuje na nesrovnalosti, zneužívání dávek a kriminalitu cizinců. „Tedy je na místě přehodnocení bezbřehé benevolence ze strany dnes již bývalého vedení ministerstva vnitra k dočasnému pobytu uprchlíků z Ukrajiny. Konkrétní kroky budou představeny v novelách těchto zákonů po vyřešení a schválení rozpočtu na rok 2026,“ napsal iDNES.cz Okamura.
Rozpočet na příští rok by přitom měla vláda podle projednat 19. ledna. Návrh svých předchůdců se schodkem 286 miliard nová koalice odmítá.
Programové prohlášení nové vlády obsahuje o Ukrajině jen stručnou zmínku. „Budeme podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení války na Ukrajině a eliminaci rizik války v Evropě,“ píše se v něm.
Je potřeba se připravit na rizika, která mohou vyvolat tlak na další migraci, řekl Metnar
Jaký bude postoj nového ministra vnitra za hnutí ANO Lubomíra Metnara k úpravám lex Ukrajina, lze zatím spíše jen odhadovat z toho, že i on, stejně jako Okamura, nechal stáhnout vlajku Ukrajiny ze stožáru z jeho úřadu na Letné. A ze spíše obecných vyjádření poté, co ho na Hradě před jmenováním vlády přijal prezident Petr Pavel.
„Je potřeba pracovat na tom a připravit se, co bude v případě ukončení nebo pokračování konfliktu na Ukrajině. Protože jsou tady další rizika, která mohou klást tlak na migraci do České republiky a bezpečnostní aparát musí být na ni připraven,“ uvedl na Hradě Metnar.
Metnar odmítl migrační pakt. Už jsme jeho podstatné části přijali, říká Pavel |
Na otázku, jak by se mohl měnit podle něj lex Ukrajina, tam iDNES.cz Metnar odvětil: „Je to velmi předběžná otázka. Ještě jsem se detailně neseznámil tady s tímto, jenom jsem řekl, a myslím si, že jsem se nezmýlil, že to je veřejně dostupná informace, že evropská ochrana, právní ochrana občanů Ukrajiny zasažených válkou končí v tomto období, v březnu 2027. Do té doby je dlouhá cesta.“
Okamurovi se nelíbí evropská ochrana uprchlíků před Putinovou válkou do března 2027
Ochrana uprchlíků před Putinovou válkou až do března 2027 se nelíbí šéfovi SPD. „Institut dočasné ochrany lex Ukrajina 7 byl časově omezen do března 2025 s tím, že díky vzniku možnosti automatické prolongace dočasnou ochranu EU prodloužila do března 2027. Hnutí SPD nesouhlasí s takovým diktátem ze strany Bruselu,“ uvedl kategoricky Okamura.
Na konci listopadu po jednom z posledních jednání bývalé vlády expremiér Petr Fiala řekl, že výdaje České republiky na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze doposud činil celkově 91,3 miliardy korun, ale příjmy státu byly vyšší o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard.
Legálně pracuje 170 tisíc uprchlíků před válkou
Exministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan řekl, že se vláda rozhodně nestydí za to, jak zvládla vlnu uprchlíků z Ukrajiny. Na legálním pracovním trhu v Česku je nyní 170 tisíc Ukrajinců z řad uprchlíků před válkou.
V České republice bylo podle oficiální statistiky ministerstva vnitra k letošnímu 21. prosinci 396 318 uprchlíků s dočasnou ochranou před válkou, kterou proti Ukrajině na jejím území rozpoutala vojska ruského diktátora Vladimira Putina. O zvláštní dlouhodobý pobyt požádalo 80 tisíc ukrajinských uprchlíků, podmínky pro jeho udělení splnilo přibližně 15 tisíc z nich.
