Překlad Lisabonské smlouvy mají už zákonodárci k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Jedná se ale o neoficiální znění. To oficiální, posvěcené Evropskou unií, Brusel jednotlivým členským zemím předložit odmítá. - konsolidované znění textu zde
Přiznal to i ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, když Poslaneckou sněmovnu žádal o podporu smlouvy.
"Připravili jsme konsolidovaný text tohoto znění. Chci upozornit, že to je fakticky samizdat a že Česká republika přistoupila k vydání toho na vlastní náklady, protože generální sekretariát Evropské rady na tlak některých členských zemí neposkytl konsolidované znění v jednotlivých národních jazycích, tak jak bývá zpravidla zvykem," řekl Vondra poslancům. "Proč tomu tak bylo, to nechávám k vaší úvaze," dodal ministr.
Podle kritiků Lisabonské smlouvy je tomu tak proto, že Evropská unie nechce, aby jednotlivé členské státy smlouvu příliš studovaly. Zjistily by totiž, že je v mnohém nevýhodná.
"Největší chybou bylo poskytnout Francouzům text ústavní smlouvy," připomenul při rozpravě ve Sněmovně poslanec Jan Schwippel slova bývalého francouzského prezidenta Valéryho Giscarda d‘Estainga, který tehdejší znění evropské ústavní smlouvy vypracoval. Před dvěma lety ji pak Francouzi a Nizozemci v referendu smetli z unijního stolu.
Stejným výtkám čelí i nynější Lisabonská smlouva, která má být její náhradou. Kritici smlouvy se přitom rekrutují z obou stran parlamentních lavic. Proti jsou komunisté stejně jako někteří občanští demokraté z frakce kolem Vlastimila Tlustého.
Filip: Je to změna k horšímu
"Jestli sám místopředseda vlády to nazve samizdatem a přizná, že to Evropská komise nenechala přeložit do jazyků Evropské unie, tak myslím, že to byl dost velký důvod, abychom to neprojednávali," řekl iDNES.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.
Podle něj jde o dlouhodobou smlouvu, která se později bude moci jen těžko změnit. Proto je potřeba pečlivě zvážit a diskutovat její přesné znění. "Proti ústavní smlouvě se změnila spíše k horšímu," myslí si o předloženém návrhu Filip. Jeho strana bude navrhovat, aby o smlouvě rozhodovala veřejnost v referendu, podobně jako před vstupem do EU.
Kritické hlasy zaznívají také z vládní ODS, která chce nechat smlouvu posoudit Ústavním soudem. Nelíbí se hlavně poslancům Tlustého platformy, kteří upozorňují, že pro ni ruku nezvednou. "Česká republika ztrácí veto zhruba v padesáti oblastech a váha jejího hlasu se snižuje," shrnul své výhrady pro iDNES.cz poslanec Jan Schwippel. "Zatímco dnes má Německo váhu 2,4krát vyšší než my, po ratifikaci smlouvy ji bude mít vyšší osmkrát," vysvětlil.
Stejně jako jeho kolegové z KSČM se i Schwippel podivuje nad tím, že parlament má hlasovat o něčem, co ani nedostal ve svém rodném jazyce. "Pokládám za skandální, že Brusel zakázal překlad smlouvy do národních jazyků. Z toho je možný jediný závěr. A sice, že bychom to neměli ratifikovat," řekl poslanec.
Společně se Schwippelem má k smlouvě výhrady i Vlastimil Tlustý a další člen platformy Juraj Raninec či Aleš Rádl. "Odhadoval bych to na pět až deset lidí," naznačil iDNES.cz Schwippel, kolik jeho stranických kolegů má s podporou smlouvy problém. Už dříve se proti ní vyjádřil také občanskodemokratický senátor Jaroslav Kubera.
Zaorálek: Je to nesmysl
Podle místopředsedy Sněmovny a stínového ministra zahraničí ČSSD Lubomíra Zaorálka ale poslanci nemají k výtkám důvod. "Povídají úplný nesmysl, úplné absurdity," řekl iDNES.cz Zaorálek. Český text prý existuje od chvíle, kdy jej schválila vláda.
Později ale sám připouští, že českým překladem myslí pouze několik stran nových pasáží, které doplňují původní euroústavu. Celý text, kde by byly nové změny zapracovány do původní smlouvy, v oficiální verzi neexistuje.
