Rozhodnutím vyvrcholila dlouhodobá pře hlavy státu s předsedkyní Nejvyššího soudu. - více zde
Ta však popírá, že by šlo o osobní spor. Prý by tak postupovala v každém podobném případě. "Spor nemá osobní rovinu. V případě kohokoli jiného bych za stejných okolností postupovala stejně," řekla Brožová MF DNES.
"Rozhodnutí významnou měrou přispělo k reálné nezávislosti soudů," věří Brožová. "Já jsem osobně zodpovědná za nezávislost Nejvyššího soudu," dodala.
Prezidenta zastupoval právník z hradní kanceláře. Podle něho Klaus trval na zamítnutí řízení. "Prezident vnímá celou situaci tak, že ústava sice odporuje zákonu o soudech a soudcích, ale on přesto zákon nepovažuje za překážku toho, aby se naplnila ústava. I přes rozpor obou zákonů proto Bureše jmenoval," řekl právník ještě před vynesením verdiktu.
Jaroslav Bureš se jednání neúčastnil. "Konečně jsme v něčem jako Česká republika první. Neznám jiný stát, kde by někdo, potažmo Ústavní soud, někoho vyhodil z práce a nedal mu možnost se hájit," řekl MF DNES Bureš.
Určitou satisfakcí pro něj je, že s rozhodnutím nesouhlasil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a další tři nejmenovaní soudci. Jedna soudkyně pak nesouhlasila částečně.
"Nebudu však dělat potíže, kancelář opustím během zítřka," dodal. Na rozdíl od Brožové bere spor v osobní rovině. Když na své místo nastoupil, vyjádřili mu jeho kolegové důvěru. Jediným, kdo tehdy nesouhlasil, byla právě Brožová.
Klaus: Demokracie je v ohrožení
Rozhořčení nad verdiktem vyjádřil ze své cesty po Vysočině prezident Václav Klaus. "Ještě jsem si nepřečetl odůvodnění a o tomto rozhodnutí jsem se dozvěděl jen zde na ulici ve Velkém Meziříčí. Už nyní však musím říci, že jsem výrokem Ústavního soudu naprosto šokován," sdělil.
"Myslím, že je v rozporu s ústavou. Nechápu, že k tomu mohlo dojít, a mrzelo by mne, jestli toto rozhodnutí bude interpretováno naší veřejnosti tak, že paní soudkyně porazila všemocného prezidenta republiky," dodal.
Podle Klause naopak občané prohrávají se soudní mocí, což považuje za "velké ohrožení demokracie v naší zemi".
Spor o Bureše
Brožové se nelíbilo, že prezident Bureše do funkce druhého místopředsedy jmenoval loni v listopadu bez jejího souhlasu. Oponovala tím, že svého zástupce už má, a že prezident navíc na Burešovo jmenování neměl právo. - více zde
Exministr je podle ní příliš politickou postavou. V Zemanově vládě byl ministrem spravedlnosti, navíc se - byť neúspěšně - ucházel o křeslo hlavy státu. "Jaroslav Bureš je dnes především mužem politiky," řekla u soudu Brožová.
Kolik může mít předseda místopředsedů?
Předsedkyně soudu také argumentovala tím, že prezident jmenováním Bureše překročil ústavní zvyklosti země. Obě strany sporu měly totiž rozdílný pohled na výklad zákona. Prezident Klaus a jeho tým se odvolával na znění ústavy, která hlavě státu dává pravomoci jmenovat předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu. Z formulace vyplývá, že jich může být více.
Brožová naopak tvrdila, že svého zástupce už má, je jím místopředseda Pavel Kučera. Nejvyšší soud má mít podle ní jen jednoho místopředsedu, v historii soudu jich nikdy nebylo více. Prezident tedy podle ní Bureše jmenovat neměl.
ÚS se nakonec počtem místopředsedů nezabýval, ale rozhodnutí Václava Klause zrušil z jiného důvodu. Podle něj má sice prezident jmenovací pravomoci, ale místopředsedy může jmenovat jen ze soudců, kteří jsou Nejvyššímu soudu přiděleni.
Klaus a Bureš versus Brožová
Jenže přidělení exministra soud v nedávném procesu zpochybnil. Prezident Bureše jmenoval soudcem NS už v únoru 2006, Brožové se ale podařilo soudní cestou přidělení zvrátit. Bureš tak sice dosud zůstával druhým místopředsedou, nemohl ale soudit. - více zde
Brožová uspěla i v předchozím sporu s prezidentem, kdy u Ústavního soudu dosáhla zrušení svého odvolání. O to se snažil v únoru Václav Klaus spolu s tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem. - více zde
