Starosta městské části Brno-Bystrc Svatopluk Beneš věří, že se současným stavem, kdy do vody v brněnské přehradě lezou jen nejotrlejší rekreanti, se dá do budoucna něco udělat.
"Chceme přehradu vyčistit," tvrdí. "Každý ví, v jakém stavu nyní přehrada je. Má to mnoho souvislostí - ať už jde o možnosti a využívání ubytovacích kapacit nebo pracovní příležitosti," dodal starosta. Městská část proto nyní společně s firmou Vodohopodářská technologie Brno iniciovala zahájení projektu Čistá přehrada. Beneš ovšem upozornil, že řešení nakonec může být drahé a dlouhodobé. "Kdyby se ale přehrada musela nedejbože vypustit, jenom to by trvalo tři roky. Jako první krok nyní chceme zjistit příčiny současného stavu. Na financování by se pak mělo podílet město, kraj, ale i stát a Evropská unie," představuje si starosta brněnské městské části Bystrc.
Ředitel firmy: Stačí deset patnáct let
Podle ředitele společnosti Vodohospodářská technologie Brno Milana Látala už přestala brněnská přehrada jednoznačně plnit svou rekreační funkci. Látal tvrdí, že je třeba se zaměřit na dvě věci. "Za prvé je třeba zabránit vstupu znečištění do přehrady, za druhé je nutné zlepšit kvalitu vody přímo v přehradě," uvedl. Látal tvrdí, že první příznaky zlepšování vody bude možné sledovat do dvou let po zahájení prací, celková doba čištění přehrady má být deset až patnáct let. Všechno podle něj přijde na desítky milionů korun. Součástí prací by měla být těžba bahna ze dna nádrže, ale také čištění vody v kritických místech úpravárenskými zařízeními - ta by vodu zbavovaly sinic.
Povodí Moravy a dopravní podnik: skepse
Zástupci vedení firmy Povodí Moravy, která se o přehradu léta stará, o iniciativě starosty a soukromé firmy nic nevědí. Skeptičtí jsou i zaměstnanci dopravního podniku, kteří jezdí po přehradě už desítky let.
"To jsou jenom kecy. Vyčistit to nepůjde. Šlo by to jenom vybagrovat, ale přehradu nikdo nevypustí," řekl například jeden ze zaměstnanců, který odmítl uvést jméno. Jeho kolega, který vozí rekreanty lodí téměř třicet let, má podobný názor. "Všude jsou minimálně tři až čtyři metry nánosů bahna. Dokud tam to bahno bude, bude přehrada kvést. Když to vyčistí, za chvíli tady budou řasy a sinice zase," tvrdí muž.
Mluvčí Povodí Moravy Václav Košacký namítl, že problémem kvetoucí vody v přehradě se v jeho firmě také zabývají. "Stálo by to nejméně půl miliardy korun. Sinice se nedají zlikvidovat nijak jinak než odstraněním bahna ze dna přehrady. A k tomu by se musela přehrada vypustit. Jinak to rozhodně nejde. To víte, že bychom to pro Brno rádi udělali, ale nikdo nám peníze necpe, ani Evropská unie," řekl Košacký. "Zatím jsme se domlouvali na ministerstvu zemědělství, že se pokusí vypsat na řešení problému čistoty brněnské přehrady grant," dodal.
Ředitel závodu Dyje firmy Povodí Moravy Miroslav Konečný považuje dosažení takové čistoty vody v přehradě, jaká v ní byla někdy před padesáti lety, za prakticky nemožné. "Komplexní vyčištění je velice složitá záležitost. Jsou tam obrovská kvanta nánosů. Dalším problémem jsou sinice - co s nimi, to nyní řeší odborníci. Zatím to není jasné," řekl. Částečně ale přehradu čistí vodohospodáři v zimních měsících sacími bagry, aby mohly lodě doplout až k Veverské Bítýšce. "O snaze úřadu městské části Bystrc a firmy Vodohospodářská technologie Brno vytvořit nějaký řešitelský tým nic nevím, ale pokud to tak je, určitě nás přizvou," soudí Konečný.
Ekologové poukazují na příklad z Ameriky
"Vyčistit přehradu je potřeba. Jak a za co to udělat, to nevím. Vím ale, že se podařilo vyčistit například strašně špinavá jezera ve Spojených státech. Voda tam přitom byla špinavá ze stejných příčin jako v Brně - dostávaly se tam odpadní vody," poznamenala Yvonna Gaillyová z Ekologického institutu Veronica.
 Hladina brněnské přehrady |
