„Vládní návrh na odpuštění koncesionářských poplatků už letos povede k odchodu zaměstnanců, televize nebude moci plnit své zákonem dané povinnosti,“ uvedli v prohlášení odboráři ČT.
„Podporu stávkové pohotovosti vyjádřily stovky zaměstnanců napříč ČT. Současný systém funguje mnoho let a prozatím nezaznělo, proč by se něco mělo měnit. Chceme, aby nás bylo vidět a aby nás lidé brali vážně. Máme podporu vedení zpravodajství a chceme se setkat i s ředitelem Hynkem Chudárkem,“ řekl za odboráře na shromáždění novinář Jan Moláček. Po jeho proslovu začali pracovníci televize skandovat „ČT nedáme“.
Ke stávkové pohotovosti se přidala rovněž iniciativa Veřejnoprávně.cz, ke které se připojily přes tři tisíce pracovníků ČRo a ČT z celkem zhruba 4400 lidí.
Vedení České televize bere podle zástupce mluvčího Radka Konečného na vědomí a respektuje právo odborové organizace působící v České televizi vyhlásit stávkovou pohotovost. „ČT si váží zaměstnanců, kterým stejně jako managementu, jde o budoucnost televize. Stejně tak oceňuje podporu, kterou vnímá ze strany svých spolupracovníků a partnerů napříč odbornou i diváckou veřejností,“ řekl Konečný.
V brněnské ČT vznikl stávkový výbor. Odbory se bojí o budoucnost regionálních studií |
K případné stávce by podle Moláčka došlo, pokud by se uskutečnily další kroky vedoucí k prosazení vládního návrhu zákona, který podle něj musí „spadnout pod stůl“ a nepřijatelné jsou i další kroky vedoucí k osekání rozpočtů médií veřejné služby a jejich následnému politickému ovládnutí.
Česká televize má podle návrhu dostat příští rok z rozpočtu 5,74 miliardy korun, letos přitom televize počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas má podle Klempíře dostat 2,07 miliardy korun, letos má přitom získat z poplatků 2,48 miliardy.
Podle představ koalice ANO, SPD a Motoristů sobě by tak měla obě veřejnoprávní média vyjít s menší částkou. ČT chce od příštího roku vláda vzít zhruba miliardu a Českému rozhlasu přibližně 400 milionů korun.
Stávkovou pohotovost drží i rozhlas
Za velmi nepovedený označil návrh generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Beru to tak, že ten vládní návrh, tak jak byl vystřelen panem ministrem do veřejného prostoru, tak opravdu je velmi, velmi nedokonalý, a to jsem hodně diplomatický,“ řekl Zavoral. Ten míní, že nejlepší možný systém financování je ten současný.
„Likvidační návrh.“ Odbory Českého rozhlasu vyhlásily stávkovou pohotovost |
Již dříve během středy vyhlásily stávkovou pohotovost na neomezenou dobu také odbory Českého rozhlasu. „Odbory Českého rozhlasu považují návrh zákona za neúplný, tedy ušitý horkou jehlou, a podle některých ustanovení i za nepřátelský. Navrhovaná výše financování Českého rozhlasu je pro odbory zcela nepřijatelná,“ zdůraznil předseda stávkového výboru Českého rozhlasu Jan Křemen s tím, že navrhovaná výše financování významně omezí činnosti ČRo a také jeho nezávislost.
„Podle našeho názoru má tato změna sloužit pouze k připoutání Českého rozhlasu k libovůli politiků, kteří takto chtějí ČRo ovládnout,“ uvedl dále Křemen. „Odboráři i další pracovníci veřejnoprávních médií jsou připraveni nezávislá veřejnoprávní média bránit, a to všemi zákonnými prostředky,“ dodal a vyzval veřejnost, aby se za veřejnoprávní média postavila.
Odbory ČT tepou Klempíře. Hrozí masivní propouštění, zruší se spousta pořadů, tvrdí |
Podpora jde podle mluvčího iniciativy v ČRo Jana Hergeta napříč divizemi i regiony. „Chceme vyslat jasný signál, že jsme připraveni jít do stávky. Pokud tato stávka nastane, tak se projeví ve vysílání, jednoznačně, ale zároveň chci zdůraznit, že budeme nadále poskytovat základní veřejnou službu a že vždy dodržíme vše, co nám ukládá zákon o rozhlase a kodex ČRo,“ avizoval Herget.
Vedení ČRo bere podle mluvčí Lidije Erlebachové stávkovou pohotovost na vědomí. „Rozumíme obavám části zaměstnanců a respektujeme jejich ústavní právo vyjádřit svůj názor i postoj. Současně platí, že Český rozhlas musí i nadále plnit svou veřejnou službu. Případné protestní akce musí probíhat v souladu s právními předpisy a tak, aby nebyla ohrožena základní role veřejnoprávního média, což znamená kontinuita vysílání,“ sdělila.
Klempíř řekl, že úspory jsou standardním úkolem manažerů a že nechuť médií šetřit může veřejnost vnímat jako jejich odtržení od společnosti, která se v posledních letech musela rovněž uskromnit. Ke stávkové pohotovosti uvedl, že je to interní věcí rozhlasu a nebude do ní jakkoliv zasahovat. Upozornil také, že zákon šel teprve do připomínkového řízení a jeho podoba se ještě bude měnit.
