Březnové preference ukazují situaci ještě v počátcích koronavirové krize. Do Poslanecké sněmovny by se tento měsíc při volbách dostalo celkem osm stran. „ANO vede s velkým náskokem nad Piráty, následuje ODS. Na čtvrtém místě se umístila s odstupem SPD. ČSSD možná zastavila svůj pokles. TOP 09 by se do parlamentu těsně nedostala. Přízeň pro Trikolóru zůstává kolísavá,“ uvedl neziskový ústav STEM.
V průběhu březnového výzkumu byla zavedena dílčí opatření v souvislosti s epidemií koronaviru COVID-19, hlavní omezení však byla přijata až po ukončení sběru dat. Preference tudíž odrážejí dění v úplném počátku pandemie, kdy vláda opatření teprve zaváděla, navíc ještě před vyhlášením krizového stavu.
V březnu by volby vyhrálo hnutí ANO s 30,8 procenty hlasů, podpora hnutí zůstává i přes mírný pokles dostatečně pevná. Následovali by Piráti s 15,2 procenty, třetí by se umístila ODS s 11,8 procenty. Na čtvrtém místě by byla SPD s 8,6 procenty, za ní KSČM se 7,4 procenty.
Sociální demokraté si mírně polepšili, v březnu by získali celých sedm procent. „Jako součást vládní koalice byla ČSSD již v počátku řešení epidemie více vidět,“ upozornil STEM.
Na spodních příčkách stran a hnutí ve Sněmovně by pak stanuli STAN s 5,7 procenty a KDU-ČSL s 5,5 procenty.
Žádné křeslo v Poslanecké sněmovně by v uplynulém měsíci nezískala TOP 09 s 4,3 procenty, stejně jako Trikolóra s dvěma procenty.
„Z postojů naší veřejnosti je možné nepřímo usoudit, že reakce na krizovou situaci byla klidná. Zdá se dokonce, že se upevnila důvěra v instituce a oslabila obvyklá řevnivost kolem méně podstatných otázek. Volební preference ukazují na stabilní situaci a nevykazují žádné zvraty,“ doplnil STEM.
Většina stran ve Sněmovně loni hospodařila s přebytkem, ztrátu hlásí komunisté |
Poslaneckých voleb by se podle STEM chtělo zúčastnit šedesát procent dotázaných, 22 procent by se nezúčastnilo. Rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 18 procent dotázaných.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden metodou osobních rozhovorů na reprezentativním souboru obyvatel Česka starších 18 let ve dnech 5. až 15. března letošního roku. Ve výzkumu odpovědělo celkem 1 008 respondentů. Většina rozhovorů s respondenty proběhla ještě před vyhlášením nouzového stavu v Česku, tedy před 12. březnem.