Pohřebiště vzniklo v květnu a červnu roku 1757 za vlády Marie Terezie, kdy si pruská armáda krále Fridricha II. zřídila v klášteře lazaret.
Archeologové na nalezišti pracovali loni od července do listopadu. „Na ploše cca 500 m² jsme vyzvedli 1055 kosterních ostatků z deseti liniových hrobů, dlouhých cca 15 metrů, širokých 2 metry a hlubokých 1,4 metru. Hroby byly orientované ve směru východ–západ,“ popsal archeolog z Národního památkového ústavu Matouš Semerád, který výzkum vedl. Forma pohřbívání svědčí o naléhavé potřebě pohřbívat oběti bojů.
Jezuitům v Rymicích vydělávala výroba piva, ukázal průzkum archeologů![]() |
Podle Semeráda měl každý hrob kolem dvou až šesti vrstev pohřbených jedinců. „Kromě pozůstatků uniforem, respektive stejnokrojů v podobě fragmentů textilních látek, knoflíků a přezek, které patřily k výbavě každého vojáka, byly v hrobech nalezeny různé ráže projektilů, železných a olověných, a zbytky kartáčových střel. Kromě množství tříštivých fraktur, které vojákům tato palebná munice způsobila, byla prokázána také sečná poranění,“ doplnil.
Mnozí podstoupili amputaci
Při průzkumu ostatků archeologové také zjistili řadu lékařských zákroků. Většinou šlo o léčení bojových ran nebo amputace končetin.
Archeologové letos objevili artefakty z doby železné i éry císaře Karla IV.![]() |
Ostatky jsou momentálně stále uloženy v prostorách Břevnovského kláštera, odkud po základním vyhodnocení poputují do nového hrobu.
Podle odborníků se jedná o unikátní archeologický nález nejen v českém, ale i evropském měřítku, který přispěje k lepšímu poznání historie sedmileté války.