Můžete popsat, co se ten večer stalo?
Barbora: Bydlela jsem v hotelu vedle Kollárova náměstí a zhruba okolo jedenácté či dvanácté večer jsem si šla na cigaretu přes cestu na lavičku a dostala jsem záchvat.
Ty záchvaty se mi stávají, protože mám dvě neurologická onemocnění. Upadla jsem do bezvědomí. Začala jsem se probouzet v sanitce. Nejdřív začínám slyšet, ale trvá několik minut, než jsem schopná se pohnout nebo otevřít oči.
Slyšela jsem záchranáře, jak vedou konverzaci ve stylu „co budeme dělat s tou tlustou p****? Mohli bychom ji zavézt na ‚striologovou‘ kliniku...“ Poté mi jeden ze záchranářů trochu stáhl kalhoty, aby poukázal na strie, co mám na boku. Nadále pokračovali s narážkami, že nemám podprsenku. Jeden z nich mi pak nadzvedl výstřih, aby se ujistil, že ji opravdu nemám.
„Tlustý hroch“. Bratislavští záchranáři mě neošetřili a uráželi, říká mladá Češka |
Během té doby jsem slyšela jednoho záchranáře říct: „Co s ní budeme dělat, oholíme ji a o*ukáme, nebo co?“. Po nějaké době jsem se probudila a poslali mě ze sanitky ven bez bot.
Záchranář mi řekl, ať si ty boty najdu u lavičky, ze které mě sebrali. Takže bez jakéhokoliv ošetření nebo převezení do nemocnice mě prostě pustili ven a tím to všechno skončilo. Tu sanitku zavolal kolemjdoucí.
Takže ta sanitka za vámi přijela, ale nerozjela se s vámi?
Barbora: Přesně tak.
Vystoupila jsem ze sanitky a začala brečet
Bavila jste se s kolemjdoucím, který vám zavolal pomoc?
Barbora: Ne, bohužel. Ale potom, co jsem vystoupila ze sanitky a začala jsem brečet, tak za mnou přišel svědek, který k incidentu taky promluvil. Ten mi řekl: „Já jsem to všechno viděl. Nebojte se, napíšu e-mail…“. Ale to je jediné, co vím. Já jsem v tu chvíli musela být v plném bezvědomí.
S tím svědkem jste doteď v kontaktu?
Barbora: Ano. Prohodili jsme si pár informací na Facebooku, jak celý ten incident dál pokračuje.
Vyjádření záchranářů„Vzhledem k eskalaci celé situace nyní nebudeme až do uzavření případu poskytovat žádné další informace,“ uvedla v úterý mluvčí bratislavských záchranářů Darina Schreková. O víkendu mluvčí uvedla, že probíhá interní vyšetřování události. |
Víte, proč vás záchranáři neošetřili?
Barbora: Vůbec nemám zdání. Po tom, co jsem se probrala, jsem se i koukala, jestli nemám nějaké vpichy, že by mi třeba aspoň změřili cukr, když jsem nedostala ani kanylu a nevzali mě do nemocnice. Ale nic. Absolutně nic se mnou neudělali.
Televizi JOJ jste minulý týden sdělila, že jste záchvaty měla i dříve. Byla jste kvůli nim hospitalizována již v minulosti?
Barbora: Doteď mě vždycky naložili do sanitky a nasadili kanylu, která mi usnadnila probudit se a mluvit, protože ty křečové stavy jsou opravdu hrozné.
Kanylu dostávám pro úlevu svalům a od křečí. V minulosti jsem se vždy probudila přímo v nemocnici. I cukr jsem měla změřený. A když ne, tak jsem měla kyslíkovou masku, aby mi pomohla s dýcháním, protože v tu chvíli lapám po dechu.
Že mě nepřevezli do nemocnice, je problém už z toho důvodu, že mám onemocnění, které každý nemá. Tím, že mě nepřivezli do nemocnice, mě vystavili takovému nátlaku… v tu chvíli se mi mohlo stát cokoliv. Díky Bohu, že nestalo.
Nevidí periferně na levé oko, halucinace nemá, tvrdí matka
Co máte tedy za nemoc?
Barbora: Mám Susacův syndrom a neurologickou funkční poruchu. Právě funkční porucha mi způsobuje záchvaty, protože ty nervy se snaží nějak pracovat, ale nejde jim to.
Až v poslední době se mi začalo stávat, že upadám do bezvědomí, bylo to tak už párkrát. Není to tak dlouho. Předtím jsem měla záchvaty, ale byla jsem schopná vnímat, co se okolo mě děje.
Šárka: V Itálii se jí to stalo taky. Převezli ji do tamní nemocnice, ošetřili ji, dostala kapačku, dostala lejstro. Tady nic. Tehdy jí změřili EKG, protože její srdce v tu chvíli funguje jinak, než by mělo. Tudíž nemůžou vědět, že se nic nemůže stát. Naštěstí se nic nestalo.
Barbora: Léčí mě s tím v Anglii. A jak mamka zmínila, tak se mi to stalo, když jsem byla před pár týdny na dovolené v Itálii. Tam jsem se taky probudila s kapačkou. Zjistili, že při záchvatu mám sinusovou tachykardii, tedy že mi srdce bije rychleji než stokrát za minutu. Jsou tam určité problémy, když ten záchvat mám, se kterými mi (záchranáři) měli pomoct tím, že mi nasadí kanylu a dají tam nějaký roztok na uvolnění křečí. Tím by se mi záchvaty ulevily, usadily.
Šárka: Ten záchvat vypadá de facto trochu jako epileptický, ale není to epilepsie.
Barbora: Beru spoustu prášků na to, abych mohla normálně fungovat.
Jak se nemoc projevuje?
Šárka: Onemocnění spočívá v tom, že v jejím (Barbořiném) případě na levém oku nevidí periferně, to je jedna z komplikací toho Susaka. A ono jich může být víc, například může být porušený sluch. Jak zmínila v televizi ta neuroložka, že může mít pacient halucinace a takové věci... Barča má ovlivněné pouze periferní vidění.
Přišlo mi, že se to neuroložka snaží trochu zpochybnit, že se jí mohlo možná zdát, že jí v sanitce sprostě nadávali. Ale tak to není, protože jsem zažila, jak dostala ten záchvat i doma. Vím, co to obnáší, proto mi přijde jednání záchranářů za hranicí. To je s prominutím k zblití.
Takže ty záchvaty se u vás neprojevují halucinacemi?
Barbora: Ne, absolutně ne. Podle testů mám naprosto v pořádku i sluch.
Nemůžu spát, mám zvýšená antidepresiva
Když vás pustili ze sanitky, řekli vám něco? Například abyste v případě, že se váš stav nezlepší, zašla k lékaři?
Barbora: Ne, k tomu nic neřekli. Jenom mi řekli, ať si seberu pantofle u lavičky, ze které mě sebrali.
Zašla jste kvůli prodělanému záchvatu k lékaři, když jste se vrátila do Česka?
Barbora: Ne. Ale chtěla jsem, protože jsem měla z neznámých důvodů po těle modřiny. Bolelo mě na hrudníku, ale to budu mít pravděpodobně jenom naražené. A bude to pravděpodobně tím, že mě surově přenášeli do té sanitky, nebo co vlastně dělali „s tlustou p****.“
Viděl svědek, jak vás do té sanitky nakládají?
Barbora: Nezmínil to.
Jaký další postup nyní zvažujete?
Barbora: Od dnešního dne (pondělí, pozn. red.) mě bude zastupovat advokátní kancelář Lexante v Bratislavě. A mamka psala řediteli záchranných zdravotnických služeb v Bratislavě. Dneska je jednání ministerstva zdravotnictví se záchranáři.
Bratislavští záchranáři minulý týden uvedli, že incident prošetřují. Kontaktovali vás, aby zjistili, co se stalo?
Barbora: Mě přímo ne, ale mamku kontaktoval ředitel záchranných služeb, aby se omluvil za to, co se stalo, a že bude dál informovat o tom, co zjistí.
Jste na tom nyní zdravotně lépe?
Barbora: Fyzicky, co se týče těch modřin, ano. Psychicky ani trochu. Pořád nemůžu spát a vždycky, když si na to vzpomenu, jsem úplně rozklepaná. Myslím si, že se to jen tak nezlepší. Mám teď zvýšená antidepresiva a požádala jsem si o předepsání prášku na spaní. Za dva týdny jedu do Anglie, takže do té doby s tím nemůžu nic moc dělat.
Takže jste kvůli tomu incidentu musela kontaktovat psychiatra?
Barbora: Ano.
