Bradáčová by ráda změnila současnou praxi ukládání plošných trestů. Podle ní by vláda měla projednat dokument, který by zmenšoval paušalizaci trestní politiky. S takovým cílem souhlasí i bývalý trestná soudce Nejvyššího soudu a současný místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. „Vítám možnosti soudců modifikovat trest právě s cílem ho co nejvíce individualizovat,“ sdělil na konferenci o trestní politice konanou v Praze pod záštitou organizace CEELI Institute.
Velké kauzy brzdí nekvalitní posudky. Bradáčová chce nový úřad pro znalce |
Varoval pak před zkratkovitým udělováním trestů jako například zákazu řízení při lehkých přečinech. „Takové tresty jsou kontraproduktivní, pokud obviněný potřebuje řidičský průkaz k vykonávání výdělečné činnosti. Dostal by se do existenčních problémů,“ popsal možné riziko plošného trestání. Uvítal ale zakomponování anglosaské zvyklosti v podobě dohody o vině a trestu do české justice. „Umožňuje to výrazně zkrátit soudní řízení,“ pochvaloval si.
Bradáčová ale poukázala i na rozdílné politiky okresních soudů při udělování trestů. „Nesmí se stávat, že za stejný přečin budou dávat jiné tresty jednu ulici od sebe,“ kritizovala. „Tím se ruší základní teze o tom, že před zákonem jsou si všichni rovni,“ dodala. To je problém především u recidiv. Jeden okres může dávat opakovaně spíše nepodmíněné tresty, jiný podmíněné, což se u opakovaných prohřešků promění v dlouhá vězení, která jsou zátěží na kapacitu.
Bradáčová chce přísnější trestní právo. Zlodějům se nesmí vyplatit loupež, míní |
Ve výši trestů podle něj i Bradáčové často hrají velkou roli i vnější společenské vlivy. „Společnost je velmi represivní vůči násilným činům, ale velmi benevolentní třeba vůči korupci,“ porovnával Fremr. „Žádný soudce by se neměl podvolit tlaku médií, ale u některých případů je to velmi těžké,“ posteskl si.
Advokát Lukáš Trojan poznamenal, že přílišný tlak na zpřísnění trestů by mohl zbytečně roztáčet spirálu trestných činů. Podle Bradáčové pak dochází ve veřejném prostoru ke značnému zkreslení. „Často se nedozvíme, proč je trest tak vysoký, nebo tak nízký,“ kritizovala Bradáčová současnou praxi. Klíčem k nápravě by podle Fremra mohlo být vydávání tiskových zpráv, kde bude rozsudek řádně shrnutý a vysvětlený.
Nejvyšší žalobkyní bude Bradáčová, schválila vláda. Logická volba, říká Fiala |
Před veřejným tlakem a rolí médií na konferenci varoval i sám ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ten na média apeloval, aby se vyvarovala ukvapených závěrů. Zároveň podle něj začíná debata o trestech už v politickém zápolení. „Potřebuji, aby to prošlo na vládě, pak potřebuji minimálně 101 hlasů ve Sněmovně, pak většinu v Senátu a ještě podpis prezidenta,“ vyjmenovával Blažek. Podle něj se tak často nedaří prosadit nutné kroky, které kvituje odborná společnost právě proto, že nenajde politickou podporu.
Soudci z lidu mohou být nápomocní
Dalším tématem, kterému se na konferenci odborníci věnovali, byli tzv. soudci z lidu. Laičtí přísedící mohli do konce prosince roku 2024 spolurozhodovat v okresních a obvodních soudech. Nyní už je to možné pouze v krajských soudech, a navíc jen u zvlášť závažných trestných činů. Lenka Bradáčová je ohledně role laických přísedících opatrná. Řekla, že právě u těžších zločinů svou roli mají. „Naproti tomu u případů, kdy se rozhoduje o přečinech mladistvých nebo u korupčních kauz,“ myslí si.
Recidivista se vyhýbal soudu, policistům se marně zkusil schovat v seně |
Podle ní jsou laici především u prvního jmenovaného případu více shovívaví. Fremr upozornil na paralelu se Spojenými státy, kde u trestních případů rozhoduje o vině či nevině obžalovaného porota. „Největší boj je při výběru porotců. Obhájci budou vždy bojovat za to, aby byla porota v určitých rysech co nejpodobnější obžalovanému a prokuratura bude bojovat o přesný opak,“ upozornil na úskalí systému a jako příklad rysů uvedl například rasu či pohlaví.
