Mýtus 7. Schovat se za každou cenu
Před zdivočelými živly je určitě dobrou variantou snažit se najít co nejlepší úkryt. Ne každá budova je ale jako ochrana před blesky vhodná. Úkryt ve staré hájence bez hromosvodu nakonec může způsobit mnohem víc problémů než užitku. Hrozí totiž riziko požáru. Bezpečné nejsou ani staré stavby, které nemají v pořádku statiku. Úder blesku by mohl způsobit jejich zřícení. Z úkrytu se tak nakonec může stát vězení.
Mýtus 8. Ve městě je člověk v bezpečí díky domům
Pravděpodobnost, že člověka zasáhne ve městě blesk, je skutečně mnohem nižší než třeba na poli nebo na horském hřebenu. Přesto je potřeba dávat si pozor i mezi vysokými budovami. Před dvěma lety zasáhl blesk mladou ženu na pražském sídlišti Střížkov. Záchranáři to tehdy označovali za vzácnou událost.
„Statisticky je samozřejmě taková šance nižší, než když se člověk schová pod osamělým stromem, pokoušet štěstí se ale nemusí vyplatit,“ upozorňuje Drahokoupil. Doplňuje, že lidé nebezpečí bouří berou často lehkovážně.
Mýtus 9. Mám hromosvod, nemusím se bát
Ochrana domů před blesky zažila největší revoluci v polovině osmnáctého století díky hromosvodům. Velkou zásluhu na tom má český rodák Prokop Diviš. Zařízení, které vymyslel, je ve své podstatě geniálně jednoduché. Blesk se svede do země, místo aby udeřil do chalupy. To, že má dům namontovaný hromosvod, ale ještě neznamená, že je proti katastrofě dobře ochráněný. Důležitý je totiž také jeho technický stav.
„Pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele ještě nebezpečnější, než kdyby tam žádný nebyl,“ varují hasiči. Klasickým problémem bývají domácí amatérské úpravy zařízení a také zkorodovaný materiál. Obecné doporučení říká, že je dobré nechat si hromosvod překontrolovat od profesionálů jednou za pět let.
15. června 2019 |
