Mýtus 4. Nejbezpečnější pozice je v leže
Dříve byla tato rada jedna z nejpopulárnějších. Když člověk leží, je nižší než okolí, blesk proto nepřiláká. To je sice částečně pravda, zároveň ale celé jeho tělo v kontaktu se zemí a to je problém. Pokud blesk udeří někde poblíž, dostane se do ležícího člověka větší dávka proudu.
Obecně se radí mít při bouřce co nejmenší kontakt se zemí. Ideální je dřepnout si a držet se na špičkách nohou, kolena mít co nejblíž u sebe, zakrýt si uši a zavřít oči.
Mýtus 5. Blesk dvakrát do jednoho místa neudeří
„Je to velký omyl! Jsou místa, typicky vyvýšené objekty jako stožáry, antény, stromy nebo i větrné elektrárny, které zasáhne několik blesků ročně. Jsou i případy, kdy je objekt zasažen víckrát během jedné bouřky,“ vysvětluje Drahokoupil.
Rozhodně proto není příliš moudré se u takových míst zdržovat. I v tomto případě se mohou zbytky blesku šířit po zemi. Pokud navíc silný blesk udeří do stromu, voda v něm se rychle přemění na páru a dřevo doslova roztrhá. Hrozí tak zranění nejen elektřinou, ale i explozí.
Mýtus 6. Co vteřina, to kilometr
Je to oblíbené pravidlo, které má pomoci odhadnout, jak je vlastně člověk od epicentra bouře daleko. Potom, co se objeví záblesk se počítají vteřiny do doby, než je slyšet i o něco pomalejší zvuk hromu. Každá vteřina by měla odpovídat jednomu kilometru. Ve skutečnosti je takový přepočet dost nepřesný.
„Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti tří kilometrů,“ radí hasiči. Při počítání není ale rozdíl mezi bleskem a hromem tři vteřiny, ale devět vteřin. Člověk zastižený bouřkou si tak může myslet, že je od středu bouře mnohem dál.
