Poplatky jsou protiústavní, dokud o nich Ústavní soud nerozhodne, neplaťte je, říkají Rath se Sobotkou

Poplatky jsou protiústavní, dokud o nich Ústavní soud nerozhodne, neplaťte je, říkají Rath se Sobotkou | foto: MF DNES

Bojkotujte poplatky u lékaře, vyzývají politici i umělci

  • 2263
Skupina šesti desítek signatářů vyzývá občany, aby nedodržovali zákon. Trnem v oku jim jsou poplatky u lékaře, které budou muset pacienti platit od Nového roku. Poplatky jsou protiústavní, tvrdí politici Jiří Dienstbier, David Rath, Bohuslav Sobotka či režisérka Věra Chytilová.

"Jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní," praví se ve výzvě, kterou redakci iDNES.cz zaslal její autor Alexandr Kramer.

Občané proto podle signatářů nemají až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu poplatky platit.

Mezi osmapadesáti podepsanými figurují například jména sociálních demokratů Davida Ratha či Bohuslava Sobotky, komunisty Jiřího Dolejše, bývalého politika Jiřího Dienstbiera, ale i režisérky Věry Chytilové či spisovatelky Evy Kantůrkové.

Jiří Dienstbier

"Je to naprostý nesmysl, zákon je nepromyšlený," říká o placení u lékaře.

"Výzvu jsem podepsal, stejně jako jsem podepsal ústavní stížnost," řekl iDNES.cz místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Jsem přesvědčen, že placení poplatků u lékaře je v rozporu s ústavou. V ní se píše, že lidé si mají platit zdravotní pojištění, ale nepíše se tam nic o tom, že by se měly platit nějaké poplatky nad rámec pojištění," řekl Sobotka.

Levicoví politici proto vyzývají veřejnost k občanské neposlušnosti. "Samozřejmě že ústava je nejvyšší zákon a občanská neposlušnost je na místě. Samotný ústavní pořádek České republiky na to pamatuje a přiznává občanům v takovém případě právo na odpor," řekl iDNES.cz další z podepsaných, místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

"Věc je předmětem projednávání Ústavního soudu. Máme řadu právních analýz, které říkají, že je zákon protiústavní," dodal poslanec ČSSD a exministr zdravotnictví David Rath.

Všechny články k reformě zdravotnictví

Dokud nerozhodne soud
Výhrady má i Jiří Dienstbier, podle kterého je zákon nepromyšlený. "Je to naprostý nesmysl," řekl Dienstbier iDNES.cz. Výzva k neposlušnosti platí podle něj jen do okamžiku rozhodnutí Ústavního soudu. "Když soud rozhodne, budu to respektovat," dodal.

Podle Davida Ratha při nezaplacení neriskuje lékař ani pacient. "Lékař sice poplatek vybrat má, ale pokud ho pacient nezaplatí, není žádná povinnost lékaře to vymáhat," řekl iDNES.cz Rath. V podstatě stačí, když lékař uvede, že poplatek nevybral, myslí si bývalý ministr zdravotnictví.

Námitku, že coby zákonodárce vyzývá k nedodržování zákona, Rath odmítá. "Občanská neposlušnost je v tomto případě opřena o velmi opodstatněnou obavu, že je to celé protiústavní," vysvětlil. Pokud soud jeho názor potvrdí, pak občané, kteří neplatili, jednali správně. Kdyby soud naopak došel k opačnému závěru, pak by pacienti platit začali.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví to není pravda. "Až soud zákon potvrdí, ocitnou se lidé, kteří neplatili, ve svízelné situaci. Stanou se dlužníky," řekl iDNES.cz Tomáš Cikrt. Potvrdil to i právník Václav Pavlíček. "Zákon podaný Ústavnímu soudu nemá odkladný účinek," řekl.

Že by byl bojkot poplatků porušením zákona, je přesvědčen i premiér Mirek Topolánek. "Názory opozičních poslanců jsou vždy zajímavé, ale porušovat zákon nesmí nikdo," uvedl šéf vlády.

Ministerstvo: Výzva je postavená na hlavu
Mluvčí ministerstva se podivuje nad tím, že se pod výzvu podepsali i chartisté, kteří vždy bojovali za právní stát. "Je to platný zákon, přijatý demokratickým, svobodně zvoleným parlamentem," řekl Cikrt. "Jejich podpis je tedy v rozporu s ideály, které hlásají," dodal.

Poslanci Rath se Sobotkou chtějí podle Cikrta jen získat politické body. U dalších osobností jde prý o neznalost. "Že se jim to nelíbí, je legitimní názor. Ale vyzývat lidi k občanské neposlušnosti? To je přece krajní nástroj v situaci, kdy jsou pošlapávána lidská práva a není žádné dovolání."

"Občanská neposlušnost je politologický termín, právní řád ho nezná. Nemá to nic společného s právním státem," řekl iDNES.cz expert na ústavní právo Václav Pavlíček. Odvolávat se na právo na odpor jako poslanec Dolejš je podle hodně rozšiřující výklad.

Mluvčí Cikrt také vyzdvihl, že zákon stanovuje strop na doplatky za léky, který lidem ušetří tisíce korun. "Kde byly všechny tyto osobnosti, když lidem za vlády ČSSD rostly doplatky na léky a pacienti platili desetitisíce korun?" ptá se.

Podle organizátora výzvy, redaktora deníku Právo Alexandra Kramera, je výzva jednorázovou akcí. "Uvažujeme ale o tom, že bychom k výzvě udělali internetovou stránku, kde bychom lidi vybídli, aby se k ní připojili," připustil Kramer.

Poplatky za návštěvu lékaře, za pobyt v nemocnici či za vypsání receptu schválil parlament letos na podzim přes nesouhlas opozice.

Ta se návrh pokusila napadnout alespoň u Ústavního soudu. Návrh na zrušení zákona podali nejprve poslanci sociální demokracie, později se na soud se stejným požadavkem obrátili i komunisté. - více zde

Jejich návrh však soud smetl ze stolu s odůvodněním, že se nemůže zabývat dvěma stejnými podněty, když už projednává stížnost sociální demokracie. - více zde

Třetí návrh na zrušení reformy podalo Ústavnímu soudu minulý týden několik opozičních senátorů z Klubu otevřené demokracie a klubu SNK. - více zde

. VýzvA K OBčanské neposlušnosti

Počínaje 1. 1. 2008 byla v České republice zákonem zavedena povinnost občanů-pacientů platit přímé platby za zdravotní péči.

My, níže podepsaní, jsme přesvědčeni, že tento zákon je hanebný a protiústavní, neboť v Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR, se říká, že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči.

Vyzýváme proto občany České republiky, aby až do konečného rozhodnutí Ústavního soudu ČR tyto poplatky odmítali platit.

V Praze dne 11. 12. 2007

Olga Baslová, sociální pracovnice; Jan Beránek, bývalý předseda SZ; Libuše Bělohlávková, sociální pracovnice; Karel Boček, důchodce; Vladimíra Bošková, předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů; Vojtěch Čurda, student; Jiří Dienstbier, bývalý ministr zahraničí, publicista, bývalý mluvčí Charty 77; Jiří Dolejš, místopředseda KSČM; Dagmar Doubravová, sociální pracovnice; Jaroslav Fiala, advokát; Táňa Fischerová, herečka, bývalá poslankyně; Alena Gajdůšková, senátorka za ČSSD; Karel Havlíček, nakladatel; Miloš Hájek, vedoucí domova důchodců; Jarmila Hájková, asistentka; Petr Horálek, novinář; Marie Hradečná, pedagožka; Miroslav Hudec, ředitel pedagogicko-psychologické poradny, člen rady krajské organizace SZ Libereckého Kraje; Věra Chytilová, filmová režisérka; František Janouch, fyzik, předseda Nadace Charty 77; Karel Jech, historik; Květa Jechová, historička; Mária Jílková, politická pracovnice; Jan Kadič; Eva Kantůrková, spisovatelka, předsedkyně Obce spisovatelů; prof. Erazim Kohák, filozof; Dorothy Koháková, sociální pracovnice; Jan Korytář, předseda krajské organizace SZ Libereckého kraje; Jaroslav Kotek, člen městského zastupitelstva v Karlových Varech; Alena Kotková, asistentka senátora; Pavel Kozák, archivář; Alexandr Kramer, novinář; Karel Lněnička, důchodce; Jindřich Menčík, úředník; Slavomír Miškovec, pedagog; Jaroslav Oehm, právník; Jakub Patočka, šéfredaktor Literárních novin, bývalý volební lídr SZ; Jiří Plocek, hudebník a publicista; Prof. Petr Pokorný, ThD; Mariana Procházková, lékařka; David Rath, předseda zdravotního výboru PS PČR, místopředseda poslaneckého klubu ČSSD; Bohuslav Sobotka, předseda rozpočtového výboru PS PČR, první místopředseda ČSSD; Matěj Stropnický, místopředseda Republikové rady SZ; Helena Svatošová, právnička; Jaroslav Šabata, bývalý ministr vlády ČR, bývalý mluvčí Charty 77; Jana Šilhanová, pracovnice ve státní správě; Věněk Šilhán, zástupce 1. tajemníka ÚV KSČ zvolený na „vysočanském sjezdu“ v srpnu 1968; bývalý rektor VŠE; Libuše Šilhánová, novinářka, socioložka, bývalá mluvčí Charty 77; Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor za ČSSD; Tomáš Tichák, redaktor časopisu Listy; František Tocháček, důchodce; Václav Trojan, působil v Helsinském občanském shromáždění, nositel Ceny Františka Kriegla udělované Nadací Charty 77; Jan Uhlíř, bývalý předseda Odborového svazu KOVO; Monikia Uzünoglu, sekretářka; Jiří Vančura, historik; Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu pracovníků ve státní sféře; Olga Zárubová, architektka


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video