Blíží se zlatá doba Opencard, s kartou zaplatíte v zoo či divadle

Kartu Opencard již vlastní 360 tisíc lidí. Brzy má sloužit také jako tramvajenka či "platební" karta. Průzkum veřejného mínění ukázal, že lidé mají o kartu zájem a tlačí na rozšíření služeb, které by šlo jejím prostřednictvím čerpat.

Pražská Opencard | foto: Koláž iDNES.cz

Papírové tramvajenky ale budou patrně sloužit Pražanům déle, než se původně předpokládalo. Již téměř rok Dopravní podnik nahrazuje papírové legitimace i kupony elektronickou kartou Opencard.

Město, které projekt vymyslelo a poté dopravci v podstatě vnutilo, původně zamýšlelo, že cestující se bez karty již nikdy nesvezou v polovině roku 2010.

Kolik stálo zavedení Opencard?

Vedení magistrátu na dotazy zastupitelů odpovídá mlhavě

"Nyní se jedná o tom, že by souběh papírových a elektronických tramvajenek pokračoval," nastínil mluvčí projektu Martin Opatrný. Jak dlouho? To prý ještě není jasné.

Dopravní podnik ani organizátor pražské integrované dopravy - společnost Ropid - o prodloužení platnosti starých legitimací nic nevědí. "Neslyšeli jsme o tom," shodovali se včera zástupci obou organizací.

Nový život bez mincí?

Na druhou stranu se rychle blíží doba, kdy se rozšíří prostor, kde lze čipovou kartu Opencard používat. Nyní s ní lze kromě cestování městskou hromadnou dopravou také platit parkovné u automatů v modrých zónách v Praze 1, 2, 3 a 7, užívat ji jako čtenářský průkaz do městské knihovny a také pro spojení přes internet s úřední agendou magistrátu.

Brzy budou moci majitelé karet platit kartou vstupné v zoologické či botanické zahradě nebo v městských divadlech. "Pokud vše půjde podle našich plánů, tak pilotní projekt spustíme v druhé polovině letošního roku, plně budou moci nové služby využívat držitelé karet od roku 2010," plánuje Opatrný.

To by Pražané uvítali. Podle čerstvého průzkumu společnosti IDMZ by 27 procent lidí Opencard k platbám vstupenek rádo využívalo. "Nejvíce se oslovení Pražané těší na použití karty jako vstupenky do kulturních zařízení v Praze. Líbilo by se jim také získávání různých slev na služby," říká autor průzkumu Miroslav Aleš.

Průzkumu se zúčastnilo přes tisíc respondentů, z nichž téměř dvě třetiny přiznaly, že kartu již vlastní oni nebo někdo z jejich příbuzných.

Rychlejší odbavování cestujících

Karta Opencard by měla sloužit i pro platby jednotlivých jízdenek, až se ve stanicích metra za dva tři roky začnou budovat turnikety. Cestující s elektronickým kuponem by před zábranou jen přiložili kartičku ke čtečce a zábrany by se jim otevřely. Totéž by mohli udělat cestující bez nahraného kuponu, ale s nabitými penězi. Čtečka by automaticky odečetla z čipové karty cenu jízdenky - tedy 26 korun.

"Je to nejrychlejší způsob odbavení cestujících. A čtečky by mohly být i v autobusech či tramvajích místo strojků na štípání lístků," uvažuje Petr Stránský, ředitel společnosti Haguess, která Praze dodává systémy pro fungování Opencard a s podobným provozem má zkušenosti třeba z Liberce.

Přiložení karty je totiž rychlejší než zasouvání jízdenky do strojku. "V Londýně si spočítali, že pokud by odbavení cestujícího trvalo déle než pět sekund, pak by se lidé na nejvytíženějších stanicích ušlapali," říká Stránský.

Rychlost platby prostřednictvím karty dokazuje 400 městských parkovacích automatů. Ty podle Stránského využívá každý třetí držitel čipové karty. Automat po přiložení odečte z kartičky navolené parkovné a v nočních hodinách se sám spojí s centrálou, kam odešle informace o platbách. Tak by měly fungovat i automaty v autobusech či tramvajích, jež nemohou být s centrálou spojeny kabelem.

Nesplněno: validátorů je málo

Průzkum také ukázal, že by Pražané uvítali více samoobslužných automatů v metru, kde lze na Opencard nahrát kupony koupené přes internet. V této oblasti má město rezervy. Přestože slibovalo, že již bude v provozu na osmdesát automatů, funguje jich jen šestačtyřicet.

Takzvanými validátory jsou již vybaveny téměř všechny stanice trasy metra C a B, ale žádná stanice na trase A. O více validátorů stojí 59 procent Pražanů. A není se čemu divit - kupony MHD si přes internet kupuje čtvrtina ze současných 360 tisíc držitelů Opencard.

Jenomže nic není zadarmo. Letos náklady na zavádění a provoz karty dosáhnou podle informací z magistrátu miliardy. Jasné však není, kolik dosud stála Opencard další instituce, které se na jejím provozu vedle magistrátu a dopravního podniku podílejí. To také kritizuje opozice, která znovu a znovu požaduje po vládnoucí ODS doplnění a zprůhlednění financování projektu.

Opencard jako elektronická peněženka

Čipová karta Opencard má být za pár měsíců nejen tramvajenkou či průkazkou do knihovny, ale i jakousi "malou" platební kartou. Odborně se to nazývá elektronická peněženka. Držitelé si na ni budou moci nahrávat peníze, které jim pak poslouží k placení třeba vstupenek v divadlech. Místo hledání peněz po kapsách tak postačí přiložit kartu ke čtečce v pokladně.

1. Co je to elektronická peněženka?
"Elektronická peněženka" je běžně používané označení pro službu, která pomocí internetu, čipové karty nebo mobilního telefonu umožňuje lidem platit za služby či zboží v řádech několika korun či několika desítek korun (takzvané mikroplatby). Nejčastěji se elektronická peněženka uplatňuje při využívání služeb na internetu a v dopravě. Jinde není zatím příliš využívána.

2. Jak se liší elektronická peněženka od platební karty?
Zjednodušeně lze rozdíl popsat takto: Platební karta nenese žádnou informaci o penězích, ale slouží pouze jako prostředek pro autorizaci vůči centrálnímu systému, kde je veden účet ke kartě. Naopak elektronická peněženka sama o sobě již nese informaci o uložené sumě peněz. To umožňuje mnohem rychlejší úhradu než platební kartou a zároveň k ní nemusí být veden žádný účet. Elektronickou peněženkou jsou třeba zaměstnanecké karty ve firmách, na něž si pracovník uloží peníze a pak chodí na obědy, kde jen přikládá kartu ke čtečce v pokladně.

3. Kdo může provozovat elektronické peněženky?
To určuje zákon. Buď jde o banky, nebo takzvané instituce elektronických peněz - tedy společnosti, jimž vydává licenci centrální banka. Případně to mohou být společnosti, které dostaly od centrální banky povolení s tím, že zde platí značná omezení - například pro nejvyšší možnou uloženou částku. To jsou třeba dopravci.