„Odlétám na Bledské strategické fórum. Heslo je budoucnost Evropy - stát a vydržet. Témata jsou jasná. Musíme si říct, co v Evropě dál. Díval jsem se teď na video z loňska, za které se mi někteří novináři a opozice posmívají, že jsem řekl ´best in covid´. Ale řekl jsem V4. Je rok výročí a opět je V4 best in covid,“ uvedl premiér Andrej Babiš před odletem.
Dodal, že státy Visegrádské čtyřky jsou na tom se zvládnutím pandemie nejlépe z hlediska sedmidenní incidence na sto tisíc obyvatel.
První výročí od mého prohlášení v srpnu 2020, že V4 je best in covid v Evropě. Po roce to zase platí. Držme si palce, aby to V4 a hlavně nám vydrželo https://t.co/qzlTx1olAk
„Budeme diskutovat i ke covidu. Hlavní je ale budoucnost Evropy, která bohužel nemá strategii. Rozšiřování Schengenu nemá vizi,“ řekl předseda vlády a dodal, že prostor volného pohybu v roce 2015 při migrační krizi nebyl funkční. „Jediná země, která byla funkční, bylo Maďarsko,“ odkázal premiér na přísnou migrační politiku Budapešti v té době.
„Je potřeba si říct, proč už nemáme Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko i Srbsko v Schengenu,“ řekl rovněž Babiš s odkazem na země západního Balkánu, jejichž představitelé také vystoupili na BSF. Dodal, že jeho vláda opakovaně navrhuje rozšíření schengenského prostoru o tyto země.
„Afghánistán je ostuda“
V souvislosti s převzetím Afghánistánu hnutím Tálibán pak Babiš vyjádřil obavu spojenou s ilegální migrací. „Uvidíme, jaký bude mít dopad převzetí Afghánistánu Tálibánem. Budeme muset počítat se zvýšenou ilegální migrací na moři. Je třeba jednat hlavně s Tureckem, aby se o uprchlíky postaralo, EU jim za to dá peníze,“ řekl předseda vlády před odletem.
V tématu pokračoval i ve Slovinsku. „Je třeba upozornit, že mluvíme o ilegální migraci. Lidi přichází do Evropy za lepším životem. Hodně politiků tyto ilegální uprchlíky přivítalo. Bojovali jsme s Viktorem (Orbánem) proti kvótám, proti redistribuci uprchlíků. Tato migrace byla spojena s teroristickými útoky. Afghánistán je katastrofa, je to ostuda,“ vyjádřil se Babiš.
Ilegálních uprchlíků se obává zejména řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, jehož země čelila zejména kvůli specifické zeměpisné poloze jedněm z nejsilnějších uprchlických vln. „Řecko nesmí být ponecháno o samotě. Proto potřebujeme migrační politiku na evropské úrovni,“ podpořil Řecko předseda Evropského parlamentu David Sassoli.
Maďarský premiér Viktor Orbán propojil všechna témata, tedy migrační politiku a rozšíření EU a Schengenu. „Evropská unie potřebuje Srbsko. Bez zapojení Srbska do EU není možné mluvit o bezpečnosti,“ upozornil Orbán.
České předsednictví v roce 2022
Diskuze na BSF se věnovala příležitostem a výzvám pro evropskou budoucnost a tomu, jak jich využít a učinit Evropu odolnější a připravenější na budoucí krize. Zaměření letošního ročníku fóra zároveň odráží priority aktuálního slovinského předsednictví v Radě EU.
Všechny přítomné přivítal na 16. ročníku BSF slovinský ministr zahraničí Anže Logar. Mezi tématy, kterými se budou státníci v následujících dvou dnech zabývat, je například koronavirová pandemie, klimatická změna, migrační politika a situace v Afghánistánu. „Budoucnost začíná dnes, ne zítra,“ uzavřel svou promluvu Logar.
Navázal na něj předseda Evropské rady Charles Michel. Ocenil, že 70 procent dospělé populace Evropské unie je očkováno. Právě přerozdělování dávek vakcíny proti koronaviru a vzájemná spolupráce států je podle něj v boji s pandemií klíčová.
České předsednictví EU dostane posily. Vláda mu chce přidat 200 milionů |
Jednání se v prvním bloku BSF zúčastnili premiéři a prezidenti sedmi evropských zemí, kteří měli stručně zodpovědět několik otázek - například co pro ně znamená politika. „Správný politik by měl sloužit lidu a neměl by být sobecký. Měl by to být taky dobrý manažer, ať už se jedná o řešení různých krizí, jako je pandemie koronaviru, krize v Afghánistánu nebo zásah tornáda,“ odpověděl český předseda vlády.
Kromě Andreje Babiše vystoupil slovenský premiér Eduard Heger, slovinský premiér Janez Janša, předseda řecké vlády Kyriakos Mitsotakis, předseda vlády Maďarska Viktor Orbán, premiér Chorvatska Andrej Plenkovič a srbský prezident Aleksandar Vučič.
Slovinsko, kde se strategické fórum koná, převzalo půlroční předsednictví v Radě EU v červenci letošního roku. Jeho plánem je věnovat se hospodářské obnově a posilováním odolnosti EU.
České předsednictví v Unii začne ve druhé polovině roku 2022. Celkově stát plánuje během předsednictví organizovat 265 akcí v Česku. Na Pražském hradě se má sejít summit premiérů a prezidentů, ministerstvo zahraničí bude navrhovat během předsednictví organizaci summitu EU-západní Balkán na úrovni hlav států a předsedů vlád a ke zvážení chce dát možné summity EU-USA a EU-Indie. Neformálních rad plánuje svolat 14.
Třetí dávka vakcíny
Premiér se před odletem vyjádřil k rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o revakcinaci. „Stále jsem se nevzdal boje za prosazení protilátek. Bylo by dobré, aby si v tom naše ministerstvo zdravotnictví udělalo jasno,“ oznámil Babiš.
Sám je zvědavý, jak velký zájem o třetí dávku vakcíny bude. „Očkování je dobrovolné, chceme, aby se lidi nechali očkovat bez biče. Musíme vyřešit protilátky. Co se týče mě, poradím se s lékařem,“ podotkl Babiš. Důležité je podle něj očkování především ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
Dotazy před cestou do Slovinska směřovaly také na znovuotevření kauzy Čapí hnízdo. „Pokud bych nebyl v politice, o Čapím hnízdě by nikdo neslyšel. Dotace byla vrácena. Všem doporučuju Čapí hnízdo navštívit,“ řekl.
