Pocit, že se situace v Česku ubírá špatným směrem, sdílí polovina mladých lidí ve věku od 17 do 29 let. Mezi třicátníky a staršími je to i více než 60 procent.
„Generace se shodnou, že v Česku nyní převládá takzvaná blbá nálada. I mezi nejoptimističtějšími mladými si to myslí téměř tři čtvrtiny z nich,“ uvádějí výzkumníci. Mezi mladými lidmi je jasná shoda na tom, že Česko je bezpečnou zemí a dobrým místem k životu, stejně tak to vidí i starší věkové skupiny.
U mladých podle průzkumu převládá dojem, že jim starší generace nerozumí. Zároveň si 67 procent z nich myslí, že jsou v politice nedostatečně zastoupeny jejich zájmy.
Mezi mladou generací je největší zastoupení lidí, kteří mají pocit, že mohou svou aktivitou přispět k řešení problémů v zemi. Ze skupiny od 60 let tento pocit sdílí jen 15 procent respondentů.
O politiku se mladí zajímají nejméně z věkových skupin, 58 procent z nich uvedlo, že se v politickém dění nevyzná. Přesto je mezi mladou generací největší zastoupení lidí (36 procent), kteří mají pocit, že mohou svou aktivitou přispět k řešení problémů v zemi. Ze skupiny od 60 let tento pocit sdílí jen 15 procent respondentů.
Vysoké náklady a drahé byty
Lidé napříč generacemi se podle dat agentury STEM shodnou na tom, že nejpalčivějšími problémy jsou ty, které se bezprostředně týkají jejich běžných životů. Jde hlavně o náklady na bydlení a živobytí a obecně o zdražování.
Průzkum potvrzuje, že největším tématem mladé generace je dostupnost a cena bydlení. Pro 74 procent z nich je zdrojem obav budoucí pořízení vlastního bydlení.
Hřib je Hřibidi, Babiš rázem lowkey alpha. Jak strany cílí na 400 tisíc prvovoličů |
Znepokojuje je ale i mezinárodní dění. Skoro 75 procent mladých má obavy z kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa a války na Ukrajině. Klimatické krize a jejích dopadů se obává 67 procent mladých. Téměř pro polovinu jsou zdrojem obav i nařízení či regulace pocházející z Bruselu.
Spolek Díky, že můžem průzkumem o postojích mladých lidí spouští nový projekt s názvem Generace F. „Chceme aby ve veřejném prostoru rezonoval hlas mladých lidí, a to převážně skrze témata, která je zajímají. Mají obrovský zájem podílet se na své budoucnosti. My jim k tomu chceme vytvořit vhodný prostor a dát jim hlas,“ říká ředitelka spolku Barbora Stárek. Dotazování k průzkumu probíhalo ve druhé polovině března.
Projekt odstartuje sedm regionálních debat na témata, která z průzkumu výzkumného ústavu STEM vyšla jako ta nejdůležitější pro mladé. „V první fázi projektu chceme vytvořit most mezi generacemi. Proto jsme se rozhodli, že spojíme odborníky, influencery, osobnosti a mladou generaci, aby o těchto problémech diskutovali a hledali na ně řešení,“ přibližuje Stárek.
Z odborníků se na projektu budou podílet například sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík či ekonomka Helena Horská.
