„V Evropě zatím neexistuje žádný jasný postup jak konfiskovat zmražený ruský majetek, je ale shoda, že to půjde odebrat na základě trestního řízení. Rus musí spáchat nějaký trestný čin, nejčastěji je to možné na základě obcházení sankcí,“ uvedl Blažek v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi.
Upozornil, že případné kroky by patřily pod gesci ministerstva zahraničí. S Blažkem souhlasí i poslanec a vystudovaný právník Michálek. „Pokud bude vůle, je to právně určitě možné. Nesmí to ale dopadnout na české rodiny, kterým Putin zdražil energie a nikdo jim nic dosud nevykompenzoval,“ prohlásil.
Podobného názoru je i exministryně spravedlnosti Helena Válková, která však kritizuje připravovaný zákon o aktivitách cizí mocnosti, jenž částečně tuto problematiku řeší.
Krmí česká města, obchoduje s ruskou armádou. Supermarket vydělává na válce |
„Vyvlastnění je velmi vážný akt, který je chráněný mezinárodním právem. Souhlasím, že jedině trestním řízením lze majetek zkonfiskovat. Zákon o aktivitách cizí mocnosti, který jsme měli ve Sněmovně probírat, je ale sám o sobě blábol,“ zmínila Válková a svůj výrok následně mírnila slovy, že to nemyslí zcela doslovně.
K tomu dodala, že předmětný zákon neví čím chce být a proto nemůže nikdy dobře fungovat.
Na právní problémy s konfiskací zmrazeného majetku upozornil minulý týden i ministr zahraničí Jan Lipavský, který k tomu uvedl, že i přesto je odebrání ruského majetku nutné.
Původní legislativně-technickou podobu skutkové podstaty u zákona kritizovali odborníci z řad soudců i státních zástupců. Opoziční ANO a SPD v minulosti několikrát poukazovaly na to, že zákon je nastavený jako represivní
Blažek v minulém měsíci přišel s několika změnami tohoto zákona. Navrhl přísnější trestní sazbu v rozmezí od dvou do osmi let vězení, kterou nově rozšířil i na spáchání činu v organizované skupině. Ještě přísnější sazba – pět až 12 let – má nově dopadat i na pachatele z řad příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru cizí moci.
Trestný čin „neoprávněná činnost pro cizí moc“ obsahuje už takzvaný lex Ukrajina, který podepsal český prezident Petr Pavel poté, co se Senát neshodl na žádné změně normy. Sazby jsou stejné jako ve zmíněném návrhu trestněprávních předpisů.
Podle kritiků je schválená formulace příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali právě to, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná. Zda dolní komora stihne trestněprávní změny projednat a schválit do podzimních voleb, však zatím není jisté.
