Trest tak nehrozí třeba jednomu z děčínských soudců, kteří policistovi Marianu Hudcovi povolili monitoring mobilních telefonů. Ten si tak pod falešnou záminkou opatřil povolení, aby mohl šmírovat mobily předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo prezidentových spolupracovníků Jiřího Weigla a Ladislava Jakla (o případu Mariana Hudce více čtěte zde).
Blažek stáhl také žalobu proti místopředsedovi Vrchního soudu v Praze Stanislavu Bernardovi, kterému Pospíšil vyčítal působení v arbitrážní komisi fotbalového svazu, což podle něj ohrožovalo jeho nezávislost.
"Nejvyšší správní soud už zamítl tři stejné kárné žaloby v případě děčínských soudců, je jasné, že by zamítl i tu čtvrtou. Proč by měl jít ministr do předem prohraného sporu? Podobné je to v kauze místopředsedy Bernarda, kde nelze jednoznačně říct, že by se dopustil nějakého deliktu," vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.
Analýza: ministerstvo bylo často neúspěšné
Volák měl za Pospíšila jako náměstek na starosti jen vězeňství. Po nástupu Blažka pod něj spadá i justice.
Kárné žaloby na soudceJiří Pospíšil Pavel Blažek |
Právě s posílením jeho pravomocí je spojována změna názoru na kárné žaloby. Jak MF DNES potvrdily dva zdroje, Volák krátce po změně ministra na poradě s vedoucími odborů pronesl, že už se žádné další kárné žaloby podávat nebudou, a pokud má nějaký soudce problém, "vyřešíme to s ním na pivu".
"Nechali jsme si udělat analýzu, ze které vyplývá, že ministerstvo bylo v těchto sporech příliš často neúspěšné. Podle nás je to tím, že některé ty žaloby byly zbytečné," řekl Volák a dokládá to statistikou.
Pospíšil podle ní loni podal třináct kárných žalob, uspěl jen ve dvou. "Nezastírám, že jsem v tomto ohledu byl aktivistický ministr, protože se nedomnívám, že naše soudní soustava je na takové vysoké úrovni jako v Německu nebo Rakousku. Vždy jsem se však řídil doporučením našich právních expertů a kárné žaloby podával tam, kde to oni uznali za nutné. Pokud ale nové vedení resortu zastává jiný názor, je to legitimní," reagoval Pospíšil.
Volák však odmítá, že by nyní soudcům a žalobcům všechno prošlo. Běžné prohřešky by měli důsledněji řešit předsedové soudů a vedoucí státní zástupci. Ministr by se podle něj měl zabývat jen nejzávažnějšími případy "celostátního významu".
A zrovna tak nebude podávat kárné žaloby v případech, v nichž se právníci neshodnou, zda jde o provinění, či nikoli.
Proto Blažek stáhl žalobu na mosteckého soudce Beno Eichlera, který podle minulého vedení ministerstva protiprávně rozhodl o obnově procesu s mužem odsouzeným za výtržnosti. Blažek se, stejně jako někteří další právníci, domnívá, že soudce rozhodl správně.
Kvůli Eichlerově kauze stála před kárným senátem i Volákova manželka Naďa, státní zástupkyně z Mostu. Bylo jí vytýkáno, že se proti soudcovu rozhodnutí neodvolala. "Kárné řízení proti mé manželce zastavil soud, protože žaloba byla podána pozdě. Ministerstvo s tím nemělo nic společného, mám v tom naprosto čisté svědomí," poznamenal Volák.
