Proč armáda vyřadila z výzbroje bitevníky Mi-24/35 Hind?
Hind (Laň, označení kódem NATO, pozn. redakce) byl ve své době fenomén. Získal řadu přezdívek a osvědčil se v mnoha vojenských konfliktech. Ruský stroj ale má to nejlepší za sebou, možnosti modernizace jsou omezené, či téměř žádné. Navíc dostupnost dílů je problematická.
„Zbavujeme se závislosti na ruské technice a přecházíme na moderní západní platformu dodanou významným spojencem,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová i další představitelé státu k přezbrojení na novou platformu.
Do Česka dorazily první bojové vrtulníky z USA. Armáda jich koupila dvanáct |
Kdy se rozhodlo o přezbrojení vrtulníkového letectva na novou platformu?
O potřebě přezbrojení se hovoří řadu let. Mezivládní dohodu na nákup dvanácti nových vrtulníků systému H-1 (Viper a Venom, pozn. redakce) podepsal v roce 2019 tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Dalších osm zmodernizovaných získá Česko od USA zdarma jako ocenění za pomoc Ukrajině. Ty nebudou nové, ale projdou generální opravou a modernizací.
Kolik vrtulníků AH-1Z Viper armáda získá?
Česká armáda bude mít celkem k dispozici deset bitevníků AH-1Z Viper a desítku UH-1Y Venom. První dva Vipery jsou již v Česku, další budou následovat.
Bude dodržen termín dodávek, když už je předchůdce Mi-24/35 vyřazen z výzbroje?
Dvanáct zakoupených a nově vyráběných strojů má dodavatel, firma Bell, dodat do konce roku 2023. Nicméně již první dodávka nabrala zpoždění.
V současnosti přebíraná dvojice vrtulníků Viper měla být na základně nejpozději do května, jak uvedla obrana po návštěvě prvního náměstka Šulce v USA.
První dvojice bitevních vrtulníků AH-1Z Viper při vykládce v Česku. Stroje do Česka dovezl letoun Globemaster.
Kolik budou vrtulníky stát?
Dvanáct strojů, které Česko kupuje jako nové, vyjde na 14,6 miliardy korun bez DPH. V ceně je zahrnutý základní servis, náhradní díly, výcvik pozemního i leteckého personálu a výzbroj v podobě řízených raket vzduch-země Hellfire, střel Sidewinder pro operace vzduch-vzduch, neřízené střely a munici do kanónu a kulometů.
Jak bude zapojen domácí obranný průmysl?
Do zakázky se více než třetinovým podílem zapojí český obranný průmysl, včetně státních podniků LOM Praha a VTÚ, a dále firmy Ray Service a VR Group.
LOM Praha bude zajišťovat podporu životního cyklu vrtulníků v novém závodu H1. V Náměšti nad Oslavou vzniklo simulační centrum pro výcvik pozemního a létajícího personálu na nových strojích.
Armáda má první část unikátního simulátoru pro piloty, výcvik začne v červnu |
Kolik času zabral výcvik pilotů a příprava pozemního a leteckého personálu?
Piloti a technici z Náměště se na nové stroje přeškolovali sedm měsíců na základně americké námořní pěchoty Pendleton. Další výcvik bude pokračovat v ČR pod vedením amerického mobilního výcvikového týmu po dobu dvou let, než si piloti a technici zcela osvojí systém provozu a údržby strojů.
Je nový vrtulník AH-1Z Viper výkonnější než jeho předchůdce Hind?
Srovnání není jednoznačné. Maximální rychlost má o něco vyšší Viper, Hind disponuje bez přídavných nádrží delším doletem. Dlužno dodat, že Hind navíc mohl nést při obdobných výkonech jako Viper i až osmičlenný výsadek, který v případě potřeby u nové platformy musí zajistit druhý stroj (Venom).
Na druhou stranu je Viper vybaven digitálním kokpitem s rozměrnými LCD panely, systémy vlastní ochrany a utajené komunikace, automatickým letovým kontrolním systémem s integrovanou satelitní a inerciální navigací (založena na soustavě gyroskopů) a řadou dalších moderních prvků. A protože je značná část avioniky shodná s druhým typem systému H1, tedy vrtulníky Venom, je přechod na platformách snadný a logisticky nenáročný.
Bojový vrtulník Mi-24 Vzdušných sil Armády České republiky (ilustrační snímek)
Co se dále pro piloty změní s přechodem na novou platformu?
Může se to zdát jako drobnost, ale vojenští piloti v Česku jsou zvyklí na kolové platformy vrtulníků, jinak řečeno se mohou po dráze pohybovat podle potřeby, navíc kola více snesou, respektive odpustí.
Oproti tomu Viper i Venom mají ližiny, které toho tolik neodpustí, jak říká například bývalý vojenský pilot Peter Smik, který nyní létá u záchranky s vrtulníkem Eurocopter, který má také ližiny.
Armáda se loučí s ďáblovým kočárem. Legendární vrtulníky Mi-24/35 končí |
Můžeme porovnat rozšířenost vrtulníků Hind a Viper (Venom) ve světě?
V tomto ohledu srovnat jednotlivé platformy nelze. Nejen z toho důvodu, že Hind je vrtulník z počátku osmdesátých let a byly ho vyrobeny tisíce kusů, ale i z toho důvodu, že platforma H-1 z USA byla určena zejména pro tamní námořní pěchotu. Hind pak (převážně) pro armády tehdejší Varšavské smlouvy, respektive satelitů Ruska. Celkem se bavíme o zhruba 50 státech světa, včetně ČR.
Viper používá zmíněná Námořní pěchota Spojených států amerických, stroje by mělo získat i Slovensko, Bahrajn a Nigérie v řádu desítek kusů.
Ukázka kamufláže vrtulníku AH-1Z Viper. Ta je z pera akademického malíře Pavla Holého z Vojenského historického ústavu.
Proč nebyla ponechána původní kamufláž, kterou používala americká námořní pěchota?
Do našeho prostředí se kamufláž, kterou používá námořní pěchota, nehodí. Z toho důvodu armáda oslovila akademického malíře Pavla Holého z Vojenského historického ústavu, který oba vrtulníky, tedy Viper i Venom, vybavil kamufláží ve třech odstínech šedé a jednom odstínu zelené. „Ta práce byla hodně náročná, ale dostala se mi pod kůži a moc mě bavila. Kdo to má, že by mu malířská plátna brázdila nebem mezi mraky,“ řekl malíř.
Kdy uvidíme nové stroje poprvé ve vzduchu?
Současná dvojice vrtulníků Viper se nyní musí zkompletovat, takzvaně zalétat a certifikovat To potrvá zhruba dva týdny a následně bude připravena prezentace pro nejvyšší představitele armády, obrany, ale i pro média 17. srpna. Veřejnost se s novou technikou pravděpodobně seznámí na Dnech NATO v září tohoto roku.
