ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

BIS a NCOZ rozbily síť ruských zpravodajců, řekl Koudelka ve Sněmovně

  • 309
Bezpečnostní informační služba a Národní centrála proti organizovanému zločinu loni odhalily a rozbily síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB, uvedl na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Síť byla financována z Ruska a ruské ambasády.

Prostřednictvím serverů síť měla útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery. „Síť byla totálně rozbita a zdecimována díky výborné práci NCOZ (Národní centrály proti organizovanému zločinu). Vyšetřování dále pokračuje. Zabránili jsme této aktivitě z území České republiky, která byla součástí dalšího řetězce, který Rusové využívali a připravovali k využití v jiných zemích Evropy,“ řekl ve Sněmovně šéf kontrarozvědky Koudelka.

NCOZ se podle svého mluvčího Jaroslava Ibeheje případem nadále zabývá. „Vzhledem k tomu, že ve věci probíhá trestní řízení, náš útvar nebude poskytovat žádné konkrétní informace,“ řekl.

Podobně se po konferenci ve Sněmovně vyjádřil ředitel NCOZ Jiří Mazánek. „Ta kauza je pořád v trestním řízení, tudíž v této chvíli se nemůžeme k podrobnostem blíže vyjadřovat,“ uvedl. Potvrdil pouze, že NCOZ spolupracuje na kauze s kontrarozvědkou. 

Koudelka uvedl, že síť v České republice budovala ruská Federální bezpečnostní službu (FSB). „Byla vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády,“ řekl bez dalších podrobností. 

Ruské velvyslanectví v Praze popřelo tvrzení Koudelky, že má něco společného s agenturní sítí, která byla rozbita v České republice.  „Naprosto to neodpovídá skutečnosti. Velvyslanectví nemá nic společného s jakousi agenturní sítí,“ citovala agentura TASS reakci ruského diplomatického zastoupení v ČR.

Informace o zásahu by mohly být součástí výroční zprávy BIS za rok 2018. Zprávou se bude ve čtvrtek zabývat poslanecká komise pro kontrolu činnosti této tajné služby, uveřejněna bývá obvykle do konce roku.

Podle týdeníku Respekt se operace začátkem loňského roku týkala skupiny ruských občanů a několika dalších Rusů, kteří získali české občanství. Skupina měla fungovat pod krytím dvou soukromých firem v Praze. Ty měly běžným zákazníkům prodávat počítačový hardware a software, ale současně prováděly hackerské útoky.

Ředitel BIS Michal Koudelka

Koudelka dnes označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR. Ruští zpravodajci v Česku získávají řadu cenných informací z běžných rozhovorů s lidmi pohybujícími se kolem diplomacie a politiky. Koudelka ocenil, že Česko v reakci na loňskou otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala vyhostilo z Prahy tři ruské zpravodajské důstojníky působící na ambasádě.

Číňané podle Koudelky postupují jinak. Nejčastěji zvou vědce, politiky a další lidi do své země, kde se na ně snaží působit a získat od nich informace. BIS varuje především před tím, aby pozvání na návštěvu do Číny využívali příslušníci ozbrojených složek a policie.

Přímá hrozba teroristického útoku v Česku není

BIS nemá v současné době informace o přímé hrozbě teroristického útoku v Česku. Islámský terorismus však považuje za největší z krátkodobých hrozeb. Ředitel BIS Michal Koudelka to řekl na konferenci ve Sněmovně. Z dlouhodobých hrozeb vidí jako nejvážnější zpravodajskou činnost Ruska a Číny.

„V České republice je situace stále relativně klidná, v tuto chvíli nemáme informace o přímé hrozbě v České republice,“ řekl Koudelka. Česko podle něj je spíš tranzitní než cílovou zemí pro migranty, tuzemská muslimská komunita je malá a není radikalizovaná. Upozornil ale na to, že se objevily i snahy o radikalizaci, připomněl případ imáma Samera Shehadeha, kterého policie navrhla obžalovat z podpory terorismu.

Stud a hanba. Německo po útoku v Halle vášnivě debatuje o antisemitismu

Podle Koudelky se zlepšila i bezpečnostní situace v Evropě a teroristických útoků tam ubylo (více například v článku Islamistických útoků v Evropě ubylo. Roste ale počet krajně pravicových). Důvodem je podle šéfa BIS vojenská porážka teroristické skupiny Islámský stát a oslabení migračního proudu do Evropy. 

Koudelka upozornil, že většinu útoků v Evropě měli na svědomí takzvaní osamělí vlci, kteří se na kontinentu narodili, radikalizovali se a zaútočili bez koordinace s ústředím nějaké teroristické organizace. Předcházet takovým útokům je podle Koudelky velmi obtížné.

Ředitel BIS upozornil i na problém, který pro evropské země představují jejich občané, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě v řadách Islámského státu a budou se snažit vrátit domů. V Česku je ovšem podle něj tento problém okrajový, protože Čechů odjelo do bojových oblastí jen malé množství a ti, kteří nezahynuli, se nyní nepohybují na území Evropské unie.

Varování před pravicovým extremismem

Koudelka na konferenci ve Sněmovně také upzornil na hrozbu pravicového extremismu. Aktivních extremistů podle něj sice v Česku ubylo, ale není vyloučeno, že se situace změní. Poukázal přitom na letošní teroristické útoky pravicových extremistů v Německu a na Novém Zélandu.

Koudelka uvedl, že extrémně pravicové scéně se v Česku dlouhodobě věnují BIS i policie. Díky jejich působení, ale i díky velké roztříštěnosti extremistické scény podle něj ubývá aktivních extremistů. Varoval ovšem, že se situace může změnit.

Stephan Balliet se přiznal k útoku v Halle, motivem byl antisemitismus

Koudelka v této souvislosti připomněl nedávný útok na synagogu v německém Halle nebo březnovou střelbu na mešity v novozélandském Christchurchi. Podle něj by podobné útoky mohly některým pravicovým radikálům sloužit jako motivace k vlastnímu činu.

Koudelka také upozornil, že případný extremistický čin zaměřený proti české muslimské komunitě by mohl vést k její radikalizaci. V důsledku toho by se podle něj mohlo zvýšit riziko islámského terorismu v Česku, který BIS považuje za nejvážnější krátkodobou bezpečnostní hrozbu pro zemi.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video