Senátor Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové) tvrdí, že se na jeho diskreditaci podílejí i aktivista Tomáš Pecina, bývalý pracovník BIS Jan Schneider a novinář Jan Rejžek.

Senátor Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové) tvrdí, že se na jeho diskreditaci podílejí i aktivista Tomáš Pecina, bývalý pracovník BIS Jan Schneider a novinář Jan Rejžek. | foto: Dalibor Puchta, iDNES.cz

BIS mě chce zastrašit, černé auto mě tlačilo ze silnice, tvrdí Štětina

  • 281
Senátor Jaromír Štětina se pustil do kritiky Bezpečnostní informační služby. Civilní kontrarozvědka se ho prý snaží zastrašit, protože politik disponuje dokumenty o roli BIS v kauze Vladimíra Hučína. Štětina napsal, že ho dopoledne zkusilo ze silnice vytlačit jiné auto. Tajná služba se proti tomu ohradila.

"V posledních týdnech zesílily psané, telefonické i fyzické útoky. Poslední z nich se udál dnes dopoledne na Pankráci, kdy se auto, které jsem řídil, snažil agresivně vytlačit ze silnice muž v černé Škodě Octavia," sdělil senátor za TOP 09 a Starosty na svém webu.

Štětina o Hučínovi

"Sedm let přerovské orgány činné v trestním řízení ve spolupráci s BIS ničily nevinného člověka, rok ho držely bezdůvodně za mřížemi a najednou se dozvídáme, že za to nikdo nenese odpovědnost. Ale já vím, kdo za to může: jsou to indiáni kmene Iguasú," řekl ironicky senátor v roce 2008.

Štětinův spor s civilní kontrarozvědkou má kořeny v kauze Vladimíra Hučína. Bývalý disident a pozdější zpravodajec strávil řadu let soudními tahanicemi, rok seděl za mřížemi - a podle Štětiny se právě BIS (pro kterou kdysi Hučín pracoval) protiprávně podílela na jeho kriminalizaci.

Proto podal senátor v září 2008 na kontrarozvědku trestní oznámení.

"Utajené dokumenty, které jsem získal ve funkci senátora, svědčí o tom, že vysocí důstojníci BIS protiprávně spolupracovali s orgány činnými v trestním řízení. Příslušný státní zástupce na základě posudku inspekce BIS věc odložil. Mám k těmto dokumentům stále přístup, což příslušní pracovníci BIS vědí, a snaží se mne zastrašit organizováním kampaně, která má dokazovat, že jsem spolupracoval v době normalizace s StB," napsal senátor.

Materiály, o kterých Štětina mluví, už zkoumala parlamentní komise pro kontrolu BIS. V roce 2008 pak žalobce Michal Zachystal rozhodl, že BIS do práce orgánů činných v trestním řízení v případě Hučína nezasahovala.

Odkud dokumenty získal, senátor odmítá sdělit. Služba potvrdila, že některé z nich pocházejí opravdu od ní. Písemnosti si od BIS ale vyžádaly další instituce a odtud pravděpodobně unikly.

Podle Štětiny BIS na přímý pokyn vlády ČSSD před více než deseti lety rozpracovala diskreditační kampaň s cílem zničit bývalého důstojníka BIS Hučína. Důvodem prý byly informace o stycích ČSSD s představiteli bývalého režimu a jeho tajné policie, které Hučín shromažďoval.

Nejsme Státní bezpečnost, ohradila se BIS

Bezpečnostní informační služba se proti tvrzení rezolutně ohradila. "Důrazně a s plnou odpovědností odmítám, že bychom senátora Štětinu nějak zastrašovali, organizovali proti němu kampaně nebo se pokoušeli jej fyzicky ohrozit. Takové obvinění považuji za naprosto nehorázné. Je to lež a důrazně se proti tomu ohrazuji," řekl iDNES.cz za vedení služby mluvčí Jan Šubert.

"Takové prostředky a metody, o kterých pan senátor Štětina mluví, služba zásadně nepoužívá, nejsme předlistopadová StB," doplnil Šubert.

Tahanice o Štětinovu minulost

Tajná služba podle Štětiny k diskreditaci používá a zneužívá své spolupracovníky a agenty. "Patří k nim i aktivista Tomáš Pecina, bývalý pracovník BIS Jan Schneider a novinář Jan Rejžek," vyjmenovává Štětina.

Rejžek koncem srpna publikoval v Lidových novinách publicistický text "Letní král chucpe", v němž Štětinovi vytýká spolupráci s komunistickou kontrarozvědkou v mnohem větší míře, než o jaké dříve mluvil sám Štětina. Toho poprvé zatkli v roce 1977 kvůli rozmnožování protirežimních dokumentů.

Štětina o své minulosti

Senátor o své minulosti mluví v knize Život v epicentru. V 60. letech vstoupil do KSČ s idejí její reformy zevnitř, po srpnu 68 rudou knížku vrátil.

"Stydím se, že jsem potřeboval k pochopení nepřeměnitelnosti komunismu tak silný úder, jako byl Srpen," uvedl.

V 70. letech působil v konspirační skupině, která překládala protirežimní tiskoviny. Po zveřejnění Charty 77 a udání byl zatčen.

Dle svých slov nabídl jen pomoc s rozkrytím sítě spolupracovníků, které měl jeho otec v Portugalsku, a vyšetřovatele se snažil mást a zdržovat.

"Pan Štětina nemusí být očerňován, on se očerňuje sám. V roce 1977 udal své spolupracovníky a vystavil je riziku kriminálu. Je to prototyp práskače, který má tu drzost, že dnes bojuje proti bolševismu. Měl by pokorně prosit o odpuštění," řekl iDNES.cz Jan Schneider, bezpečnostní expert a bývalý pracovník českých tajných služeb.

"Já bych se o pana Štětinu nezajímal a nechal ho být. On sám si ale svým vystupováním říká o reakce. Je škoda, že dostává tak velký prostor k vyjadřování," dodal Schneider.

Senátor uvedl, že během normalizace byl v souvislosti se svou protirežimní činností zatčen celkem čtyřikrát. "Nikdy jsem vázací akt s StB nepodepsal a nikdy jsem s StB nespolupracoval. Byl jsem v sedmdesátých letech veden jako prověřovaná osoba, od roku 1984 jako nepřátelská osoba, což jsou kategorie vylučující jakoukoliv spolupráci," dodal.

Kopii Štětinova vázacího aktu má nicméně iDNES.cz k dispozici. "Přečtěte si vše o manipulaci BIS a budete tomu rozumět," řekl senátor na dotaz, jak si tento faktický rozpor vysvětlit.

Závazek spolupráce Jaromíra Štětiny s StB jak ho zveřenil novinář Pecina.

Štětina už dříve tvrdil, že s StB hrál hru, která měla pomoci dalším lidem z disentu. Proto prý naoko přistoupil na spolupráci. Pecina ale upozorňuje na některé podivnosti. Štětina podepsal závazek, a přesto zůstal StB oficiálně veden v kategorii Prověřovaná osoba. Svazek s krycím názvem Plavec byl později uzavřen s informací, že si věc převezme komunistická rozvědka. Od té doby už k dnešnímu senátorovi nejsou žádné informace.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video