Jedna kniha, podivné financování a občas nějaký ten exces při kázání. „Radikální islám“ se zatím v Česku projevuje třemi způsoby a ve srovnání s cizinou velmi skrytě. Na druhou stranu se vliv muslimů v Česku v poslední době rozšiřuje. Nelze vyloučit, že také viditelnější radikálové objeví střední Evropu.
Ještě ve výroční zprávě za rok 2005 se s českými muslimy Bezpečnostní informační služba vypořádala na několika řádcích. Konstatovala, že jich je osm tisíc a jsou umírnění.
Rok 2010, také zdánlivě klid. Islamistická propaganda láká na internetu, ale žádné stopy po „ideologicky zpracovaných osobách“ v Česku nebyly podle BIS patrné.
Za zdmi brněnské mešity ovšem nynějšímu předsedovi federace muslimských obcí Muneebovi Alrawimu „ujela“ při kázání právě v roce 2010 věta, že rodiče mohou bít své děti, které se nemodlí. Záznam někdo promptně vynesl ven. Alrawi se hájil, že citoval jen text někoho jiného.
V roce 2013 se najednou tajná služba BIS ve výroční zprávě docela otevřeně rozepsala, že i v Česku pozoruje po vzoru západní Evropy prosazování islámského práva.
Loni zásahová jednotka policie vtrhla do sídla Islámské nadace v době páteční modlitby a vysloužila si kritiku za necitlivý zásah. Výsledkem bylo obvinění českého muslima Vladimíra Sáňky, který jako redaktor připravil vydání knihy Bilala Philipse „Základy tauhídu“.
Ta se tváří jako návod pro život správného muslima a píše se tam třeba, že „neislámské vlády je třeba nenávidět“. I orientalisté se však podivovali, že je policie tak přísná.
Tento týden deník Právo napsal, že policie získala znalecký posudek politologa Miroslava Mareše, podle kterého kniha zákon opravdu porušuje. Verdikt soudu, až se k němu případ dostane, hodně ovlivní soužití Čechů s muslimy.
„Vyšetřování jsme dosud neukončili a já nechci říkat nějaké datum, dokdy případ uzavřeme,“ reagoval mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták.
BIS chce víc pravomocí
Před několika dny zveřejnil web Česká justice důvodovou zprávu k návrhu zákona o zpravodajských službách.
Špioni chtějí po mnoha letech rozšířit pravomoci, oprášili proto návrh zákona, který už jednou zapadl kvůli konci vlády v roce 2009. Díky lobbingu za zákon zpravodajci výjimečně odhalili karty, proč mimo jiné nové pravomoci potřebují. Oklikou tak vyšlo najevo, že čeští muslimové nejsou tak úplně nevinní.
„Zpravodajská služba se zabývala osobou pobývající v Česku, kterou lze označit za islámského fundamentalistu. Pravidelné příjmy této osoby pocházejí z arabské země a slouží k financování nákladné náboženské činnosti. Existovalo významné podezření, že by příjmy mohly pocházet od rizikového subjektu,“ píše se ve zprávě k zákonu.
O pár stránek dál zpráva doplňuje, že české islámské organizace mají nesrovnalosti mezi příjmy a výdaji. Nově by BIS chtěla přístup k daňovým dokumentům finančních úřadů a chce znát i údaje o bankovních účtech (k nim dnes může, jen když jde o terorismus).
„Má-li být naše práce úspěšná, pak potřebujeme znát zdroje a pohyb velkých peněz. Údaje, které mají k dispozici finanční úřady, nám hodně napovědí směrem k čitelnosti různých firem i konkrétních osob. Jde nám ale jen o velké případy. Nechceme sledovat účty běžných občanů,“ vysvětluje mluvčí BIS Jan Šubert.
Podle sčítání lidu se v Česku hlásí k islámu jen asi tři tisíce lidí. V archu však „náboženství“ bylo nepovinnou položkou a sami vyznavači islámu odhadují, že Alláha v Česku vzývá deset až 20 tisíc lidí. Na rozdíl od dřívějška jsou teď sledovaní a podezřelí.
