Začátkem listopadu nejednoho kolemjdoucího zaskočil pohled na jednoduché billboardy s černým textem na bílém pozadí, které se objevily v Praze, Ostravě i Brně. Co na nich stojí, ale nebylo jednoduché rozluštit. Nápisy totiž byly v několika různých a pro většinu Čechů nesrozumitelných jazycích - například arabštině, perštině, ukrajinštině, či barmštině (o tom, že se v Česku objevily tyto poutače, jsme psali v tomto článku).
K jejich autorství se nikdo nehlásil, ale iDNES.cz se nakonec podařilo zjistit, že všechny billboardy sdělují stejnou zprávu „Češi, děkujeme“ a objednala si je nezisková nevládní organizace Člověk v tísni. A teď už je i jasnější, jak přesně a proč vznikly.
Jde totiž o vzkazy holčičky Amal ze Sýrie, učitele Mohammada z Afghánistánu, mladé Ukrajinky Nasti nebo třeba dobrovolníka Thet Mawa z Barmy. Záhadná kampaň jim dala možnost lidem v Česku poděkovat za jejich pomoc.
Žádná provokace, ale ručně psané vzkazy díků
Člověk v tísni se zaměřuje na pomoc lidem, kteří žijí v nouzi či v oblastech zasažených přírodními katastrofami a válečnými konflikty. Organizaci v této snaze pomáhají desetitisíce českých dárců a právě na ně vzkazy psané na billboardech míří.
„Rozhodli jsme se propojit ty, kteří by se pravděpodobně nikdy nepotkali. Tedy dárce z Česka s lidmi, kterým pomáhají,“ vysvětluje Jan Mrkvička, ředitel Rozvojové a humanitární sekce Člověka v tísni. „Ukazujeme, kdo jsou lidé, kterým pomáháme. Kampaní jsme upozornili na to, že to jsou skutečné lidské bytosti, lidé, kteří se snaží vypořádat s těžkou situací, ve které se ocitly ne vlastní vinou. Nejsou to čísla nebo statistiky,” dodává.
Blog: Češi děkujem |
Kromě billboardů jsou od čtvrtečního rána k vidění na stránce www.cesidekujem.cz poděkování ze Sýrie, Afghánistánu, Barmy Ukrajiny, Gruzie, Kambodži a Etiopie. Tedy z několika ze třiceti zemí, kde Češi prostřednictvím Člověka v tísni v současnosti pomáhají. Kromě nahraných vzkazů se tam zájemci mohou seznámit i s příběhy lidí, kteří poděkování poslali.
Netradiční start kampaně vzbudil okamžitě obrovské ohlasy, často negativní. Stěžovali si především lidé, kteří billboardy považovali za provokaci, nebo dokonce za jakýsi počátek islamizace České republiky.
Největší pozornosti se totiž při sdílení billboardů na sociálních sítích a i v některých médiích dostalo zejména arabštinou psanému nápisu. „Přitom arabské písmo bylo jen jedním z použitých vedle barmštiny a azbuky,“ říká Michala Langerová z agentury Bistro, která s nápadem na kampaň přišla.
„V její druhé fázi teď nabídneme příběhy, jejichž síla je právě v tom, že jsou reálné. Ukazují, že rozvojová a humanitární pomoc má smysl,” dodává Langerová.
Billboardy byly zdarma, na peníze dárců se nesáhlo
Člověk v tísni si kvůli billboardům vysloužil od řady lidí také nařčení, že zachází nehospodárně s prostředky, které vybral od svých dárců, českého státu či Evropské unie.
Člověk v tísni na billboardech děkuje Čechům i v arabštině. Tají za co |
To však podle organizace není pravda. Billboardy byly totiž poskytnuty zdarma a všichni partneři pracovali na kampani bez nároku na honorář. Nejnižší nutné náklady šly prý z projektu Media4Development, jehož cílem je šíření informací o rozvojové a humanitární pomoci.
„Na kampaň nebyly použity žádné peníze od soukromých dárců. Ty Člověk v tísni využívá na pomoc lidem, jako jsou ti, kteří psali vzkazy ‚Češi, děkujeme‘,“ uvedli zástupci neziskové organizace. Přiznali ale, že tajemné odhalování nápisů mělo za cíl zejména zaujmout veřejnost i média.
„Pozitivní zprávy o tom, že někdo někde pomáhá, nejsou v dnešním světě zajímavé. Všechno v sobě musí mít nějaký vtip, nějakou hru, nějaký marketing. Náš cíl byl vzbudit dohady, co nápisy znamenají, nechat chvíli nějaké tajemno a doufat, že se více lidí podívá na webové stránky a zamyslí se nad tím, co to znamená pomáhat,“ říká Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni.
„Nechtěli jsme nastavovat zrcadlo, ale přilákat pozornost“
Řada lidí ale na sociálních sítích operovala s domněnkou, že celá kampaň má být jakousi provokací. Pokusem ukázat na nesnášenlivost Čechů s předpokladem, že budou i na pouhé nápisy reagovat negativně, ač se nakonec ukáže, že šlo o nevinnou věc. K čemuž ostatně v mnoha případech skutečně došlo.
Pánek ale odmítá, že by kampaň s tímto cílem vznikla. „Snaha nastavovat nějaké zrcadlo, nebo snažit se polemizovat se strachem, který je tady velmi rozšířený, nebo s určitou mírou podrážděnosti části společnosti vůči čemukoliv cizímu, nebylo to, co jsme měli primárně na mysli,“ říká. Přiznává, že vyvěšení nápisů bez překladu bylo do jisté míry provokativní, ale cílem prý bylo, aby si lidé kampaně vůbec všimli. Což se podle něj stalo.
Ještě během pátečního dne začnou postupně všech padesát billboardů doplňovat české překlady. „To hlavní, co chceme, je, aby se lidé podívali na stránky cesidekujem.cz a zjistili, co pro lidi v nouzi znamená podpora České republiky a jejích obyvatel,“ uzavírá.
Nezisková nevládní organizace Člověk v tísni letos oslavila 25 let od svého vzniku. V zahraničí zlepšuje zejména přístup ke vzdělání, pitné vodě, zdravotní péči, možnostem obživy, ale také rozdává základní humanitární pomoc jako je jídlo.
