Na první pohled to vypadá hrozně jednoduše. Lékaři odeberou pacientovi s leukemií krev. Z ní získají bílé krvinky. Tyto buňky, které přirozeně pracují v imunitním systému, doslova upraví tak, aby se z nich stali zabíječi rakoviny. Upravené bílé krvinky se pak v laboratoři namnoží a následně vrátí pacientovi do těla. Když jde vše dobře, začnou se geneticky upravené bílé krvinky v těle nemocného samy množit, zároveň napadají rakovinné buňky v krvi – a nemoc ustupuje.
„Buňky, které v posledních deseti letech zaznamenaly průlom v léčbě, se jmenují T-lymfocyty opatřené chimérickými antigenními receptory. Tyto receptory jsou umělé geny složené z částí různých genů – proto ,chimérické’. Jsou sestaveny tak, aby bílou krvinku naučily rozpoznat cílovou buňku a zaútočit na ni,“ popisuje Jan Vydra.
Tento způsob léčby některých typů akutní leukemie, lymfomů a myelomu je v Česku dostupný od roku 2019. Jde o léčbu velmi nákladnou. Badatelé z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), který sídlí v samém centru Prahy, pracují na vlastní technologii výroby takto upravených buněk, která – jak doufají – bude v budoucnu použitelná i pro další onemocnění, a navíc bude jednodušší a levnější. V současnosti probíhají v ÚHKT s těmito léky časné fáze klinických studií.
„Tato metoda je ohromně nadějná – a zároveň svým způsobem v plenkách. V současnosti umíme buňky přeprogramovat tak, aby cílily na jeden konkrétní znak. Buď je to všechno, nebo nic. Jenže nádorové buňky na sebe nechtějí prozradit, že jsou nádorové buňky. Dalším průlomem tedy podle mě bude to, že přeprogramování buněk bude ještě dokonalejší a bude schopné se zaměřit na kombinaci antigenů,“ vysvětluje Vydra s tím, že výhodou výzkumu v ÚHKT je blízké propojení lékařů a badatelů pod jednou střechou.
V létě navštívili badatelé z ÚHKT Japonsko a zdejší špičková pracoviště, která zkoumají podobnou metodu léčby. „Některé věci umíme lépe my, některé Japonci. Můžeme si pomoci,“ shrnuje lékař a dodává: „Dohodli jsme se, že si budeme vyměňovat zkušenosti a že někteří naši výzkumníci by do Japonska mohli jet a naučit se nové věci.“
Jaká jsou úskalí léčby pomocí T-lymfocytů? Kde je budoucnost této léčebné metody a je možné ji převést do „průmyslové“ podoby? A jak je těžké najít mladé nadějné badatele, kteří by se do výzkumu zapojili? To všechno se dozvíte v nové epizodě podcastu Industrial.
