Komora by chtěla, aby zdravotní pojišťovny proplácely trvalou výplň, jejíž cena je kolem 2200 korun. Ministerstvo zdravotnictví však komentovalo výroky zubařů jako vyjednávací taktiku.
„Součástí vyjednávání je právě i nastavení úhrad nově hrazených výplní, které nahradí stávající amalgámové výplně. Mediální výstupy pana prezidenta Šmuclera tak lze vnímat jako součást vyjednávací taktiky pro vyjednání vyššího objemu finančních prostředků,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Zákaz amalgámových plomb kvůli obsahu rtuti v nich začne platit v roce 2026. Dospělým bude ze zdravotního pojištění hrazena jednoduchá nevrstvená výplň z fotokompozitu. Ta je podle prezidenta stomatologické komory Roman Šmucler Šmuclera v ceně kolem 900 korun a stačí pouze na spravení menšího zubního kazu. Zubaři se na tom shodli na víkendovém sněmu stomatologů ve Špindlerově Mlýně.
V Praze plomby jen draze. Zubní kliniky si účtují i pojišťovnou hrazené výkony |
Pro velkoplošnou výplň, která například zasahuje i do vedlejšího zubu, lze podle Šmuclera za 900 korun pořídit jen provizorní výplň, která není definitivní a vydrží zhruba dva až pět let. „Když přestane vyhovovat, tak se začne opravovat. Každé tři roky se převrtá,“ uvedl Šmucler. Na Slovensku dlouhodobě provizorní výplň podle něj nazývají termínem sociální výplň.
Komora by chtěla, aby pacienti dostávali velkoplošné výplně trvalého typu hrazené pojišťovnami. Výrobci provizorní plomby dělají mnohdy barevné, třeba oranžové, aby je každý stomatolog u pacienta na první pohled poznal, doplnil Šmucler.
Na zavedení nového typu plomb po zákazu amalgámu mělo podle Šmuclera jít ze zdravotního pojištění podle původních představ osm miliard korun. „Nakonec na to budou miliardy tři,“ uvedl.
V novele zákona jsou nově hrazeny výplně, které budou použitelné pro všechny typy zubních kazů, uvedl Jakob. „Na větší kazy budou použitelné duálně a chemicky tuhnoucí materiály, které vydrží podle dostupné empirické evidence až šest let. Na úhradách těchto výplní byla při přípravě novely zákona všeobecná shoda,“ řekl.
Zubaři se brání konkurenci ze zemí mimo EU. Šmucler se bojí o pacienty |
Vrstvené kompozitní výplně s delší trvanlivostí pak budou hrazené částečně, doplnil. „Na rozdíl od současného stavu, kdy nejsou hrazené vůbec. Novela zákona nijak neupravuje barvu výplní - samozřejmě budou moci být bílé,“ uvedl.
Sněm stomatologů o víkendu také volil orgány komory. Post viceprezidenta komory na další čtyřleté funkční období obhájil Robert Houba. Šmucler byl prezidentem komory znovuzvolen na sněmu loni v listopadu. Další funkční období Šmuclerovi i Houbovi začne shodně od letošního září.
Česká stomatologická komora sdružuje ze zákona všechny zubní lékaře v ČR. Podle svého webu má zhruba 11 500 členů. Na sněmu bylo asi 100 delegátů.
