"Vláda a ministerstvo zdravotnictví se cítí připraveni na možnou krizovou situaci," uvedl po poradě Bezpečnostní rady státu s hejtmany ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) s tím, že omezený provoz je možné udržet v nemocnicích dva měsíce.
"Shodli jsme se, že nejlepším řešením situace by bylo, kdyby byla lůžková péče zajištěna v plném rozsahu i po 1. březnu, nicméně i vláda musí být připravena na to, že dojde ke krizovému scénáři," konstatoval premiér Petr Nečas (ODS).
Krizový scénář by mimo jiné znamenal, že stát využije armádu. Pokud by na začátku března nastal nedostatek lékařů v nemocnicích, pomohli by ho řešit vojenské nemocnice a armádní lékaři. S převozem akutních pacientů by pomáhaly armádní vrtulníky i vozy.
"Armáda má k dispozici své odborníky a technické kapacity, které mohou sloužit k převozu pacientů," dodal Nečas s tím, že na výstavbu polních nemocnic s největší pravděpodobností nedojde.
Nečas proto do jednání přizve ministra obrany Alexandra Vondru (ODS). Ten potvrdil, že armáda je na krizové kroky připravena, ale nemůže nahradit všechny lékaře.
Armáda má málo lékařů a Česko nespasí, varují hejtmani
Sociálnědemokratičtí hejtmani ale upozorňují na rizika takového plánu. Podle nich je ze stovek armádních expertů jen 230 lékařů a ti většinou nemají specializaci v oboru gynekologie, chirurgie nebo neonatologie. Právě takové profese po protestních výpovědích nemocničních lékařů mohou v březnu v České republice chybět nejvíce.
"Krizový plán není plánován na odchody pracovníků jedné profese, ale na živelné pohromy. Krizový stav proto není schopen nic vyřešit," upozornil středočeský hejtman David Rath.
Hejtmani premiérovi proto mimo jiné navrhli, aby změnil tabulku tarifů, čímž by navýšil platy lékařům. Navíc by ji tím i zjednodušil. "Na nové platové tabulky stačí panu ministrovi naším odhadem 14 dnů. Není problém je stihnout připravit do konce února," uvedl předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Po armádě by stát sáhl až v případě vyhlášení nouzového stavu. O tom budou rozhodovat kraje, které nouzový stav mohou vyhlásit nejvýše na 30 dní. Zda nastane, zatím není jasné. Vláda i ministerstvo zdravotnictví pokračují v jednáních.
členové bezp. rady státuPetr Nečas, premiér Zdroj: Vláda ČR |
Ve středu se krizí ve zdravotnictví bude zabývat vláda, stát poté chce jednat s řediteli fakultních nemocnic nebo zdravotnickou záchrannou službou. V pondělí 14. února se sejde Bezpečnostní rada státu.
Kraje vyplní dotazník
Nečas upřesnil, že vláda bude kraje žádat, aby vyplnily dotazník. V něm popíší plány ohledně zajištění akutní péče a také uvedou to, co nebudou moci zajistit. Všechny argumenty musí být doloženy konkrétními údaji a pravidelnou aktualizací personálního zajištění nemocnic.
Heger dodal, že ministerstvo již vypracovalo interní plán, který rozebírá právní stránku věci a definuje, kdo vyhlašuje stav nouze či kdo bude za co zodpovídat.
"Ve středu mám schůzku s řediteli fakultních nemocnic, kde dostanou jasný pokyn, jak se mají chovat. Tentýž pokyn bude vydán hejtmany pro jejich nemocnice," doplnil Heger s tím, že ministerstvo zajistí kvůli volným lůžkům koordinaci dispečinků.
Nemocnice uvolní lůžka pro akutní případy
Podle ministra je potřeba, aby se nemocnice připravily na větší flexibilitu zdravotní péče. To znamená, že musí uvolnit lůžka pro akutní případy a pokud lékaři svolí, zřizovatelé je budou mezi nemocnicemi přesouvat podle potřeby.
"Fakultní nemocnice oddálí veškerou plánovanou a zbytnou péči. Co je možné odložit měsíc, dva, tři, to odloží. Uvolní si kapacitu pro akutní péči," popsal Heger.
Přípravu krizových plánů ostře zkritizoval úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. "Premiér fakticky rezignoval na jakoukoli dohodu, další vyjednávání a odpovědné řešení kritické situace ve zdravotnictví tím, že se orientuje pouze na mobilizaci bezpečnostních složek, mobilizaci armády a přípravu na vyhlašování stavů nebezpečí. Spor eskaluje v nejvážnější zdravotní krizi za posledních dvacet let," uvedl v prohlášení Sobotka.
Schůzka členů Bezpečnostní rady státu s hejtmany se v úterý o hodinu posouvala kvůli výpovědi premiéra u Ústavního soudu. Tam vysvětloval, proč vláda některé úspory rozpočtu projednávala v legislativní nouzi. Porada s hejtmany nakonec trvala zhruba tři hodiny a poznamenala úterní jednání Poslanecké sněmovny. Chyběla na něm téměř celá vláda.
