BIS ve výroční zprávě popisuje, že se Rusové snaží za peníze verbovat agenty, kterým dávají za úkol provádět sabotáže po Evropě.
Přes peníze a úsilí, které Rusko vkládá do hledání agentů, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným incidentům, zdůraznila tajná služba
V loňském roce podle BIS však Rusko pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur působících pod diplomatickým krytím na Velvyslanectví Ruské federace v Česku.
„Vnitrostátní sankční seznam“
„Z důvodu nedostatku zkušených příslušníků umístěných dlouhodobě v Česku využívaly ruské rozvědné síly pro některé zpravodajské úkoly kromě svých vlastních důstojníků i další spolupracovníky,“ stojí ve výroční zprávě.
Loňské bombové výhrůžky českým školám měly ruský otisk, zjistila tajná služba |
Konkrétní osobou pobývající v Česku, u které se podle BIS prokázala spolupráce s ruskými zpravodajskými službami, je Natallia Sudlianková, která pochází z Běloruska. „V dubnu 2025 byla zařazena na český vnitrostátní sankční seznam a dostala lhůtu 30 dní na opuštění země,“ uvádí zpráva.
Nebezpečím z Ruska věnuje BIS jako v posledních letech velkou část své výroční zprávy. Podle kontrarozvědky se Rusko dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí. „Je v jeho zájmu, aby občané Česka a celé EU nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost,“ píše BIS.
Ohledně Natallie Sudliankové BIS napsala, že dlouhodobě pobývala v Česku jako azylant. Věnovala se především žurnalistice zaměřené na tuzemské ruskojazyčné publikum a aktivitám v oblasti PR.
„Před rokem 2021, kdy došlo k vyloučení ruských subjektů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, byla řadu let klíčovou postavou v oblasti prosazování zájmů Rosatomu v Česku. Jednalo se o placenou spolupráci,“ popisuje BIS s tím, že Sudlianková dlouhodobě patřila také mezi nejaktivnější spolupracovníky ruských zpravodajských důstojníků působících v Česku pod diplomatickým krytím.
Některé české firmy se snaží obejít protiruské sankce, cesta vede i přes Čínu |
Angažovala se například v aktivitách hnutí Nesmrtelný pluk. V roce 2024 se její aktivity podle BIS zaměřovaly na podkopávání důvěry veřejnosti v oprávněnost sankcí EU uvalených například na ruského oligarchu Ališera Usmanova v souvislosti s jeho podporou války vedené Ruskem proti Ukrajině.
„Tyto aktivity obnášely zveřejňování tendenčních článků v Česku i několika dalších evropských zemích a byly koordinovány a financovány, a to v objemu nízkých desítek tisíc eur, spolupracovníkem Ališera Usmanova,“ dodává BIS.
„Oslabení soudržnosti podporovatelů Ukrajiny“
Rusko se podle tajné služby i v uplynulém roce snažilo o narušení jednoty západních států a zasévání sváru mezi občany evropských zemí. Jedním z cílů subverzních aktivit Ruska bylo oslabení soudržnosti podporovatelů Ukrajiny, dodávek potřebného materiálu a vybavení a politického zastání napadeného státu.
K daným účelům podle BIS Rusko začalo s nebývalou intenzitou využívat lidi bez přímého napojení na ruskou státní moc, kterým slibovalo finanční odměnu za páchání útoků na předem vytipované cíle.
Špionáž, kyberbezpečnost, dezinformace, terorismus nebo ekonomika státu. Témata, kterým v roce 2024 věnovala BIS svoji pozornost. Právě jsme zveřejnili výroční zprávu za loňský rok. Podrobnosti na https://t.co/aRiPq8z62k “Rok 2024 patřil v bezpečnostní oblasti k těm https://t.co/5gG2SW9f9k
„Tyto osoby jsou rekrutovány mezi členy skupin organizovaného zločinu s vazbami na Rusko a jemu blízké země nebo na internetu prostřednictvím inzerátů nabízejících snadný výdělek za předem nespecifikovanou práci. Nejčastější platformou k online rekrutaci je Telegram, odtud se vžil termín telegramoví agenti,“ vysvětluje tajná služba.
Daní agenti podle BIS mají za úkol různé věci, a to od převozu lidí či zásilek, focení a natáčení citlivých objektů, jako jsou vojenské základny či překladiště vojenské pomoci na Ukrajinu, až po žhářské útoky a ohrožení životů. „V Česku v loňském roce takto došlo k zapálení autobusu v pražském depu Klíčov, které měl na svědomí občan Kolumbie zlákaný finanční odměnou nabízenou na internetu,“ připomíná BIS.
Dezinformace a rizika AI
Bezpečnostní služba ve zprávě také upozorňuje na to, že zachytila na sociálních sítí možné vlivové operace a pokusy o ovlivňování veřejného mínění v Česku.
„A to zejména ze strany ruských zpravodajských služeb a dalších aktérů napojených na ruský stát. Monitoring probíhá také v oblasti prevence terorismu,“ píše se ve zprávě, kde se mimo jiné také zmiňují kybernetické útoky či obcházení sankcí.
Ohledně dezinformací pak BIS informuje, že dosah aktérů a platforem, které je šíří v loňském roce, spíše stagnoval. Důvodem byl nedostatek témat, které by dokázali lidi zaujmout. „Část společnosti nicméně konzumuje dezinformace pravidelně, což ji činí zranitelnou vůči vlivovým operacím cizí moci,“ uvádí BIS.
Loňské bombové výhrůžky českým školám měly ruský otisk, zjistila tajná služba |
BIS rovněž poukazuje na riziko spojené s umělou inteligencí (AI), která by právě s šířením dezinformací a konspirací mohla pomáhat.
„Řízené účty ze strany AI (boti) se už dnes umí chovat jako lidé, vést debaty, reagovat na komentáře a tím zvyšovat věrohodnost falešným informacím. Skrze AI je možné vytvářet falešný obsah v takovém množství a kvalitě, že se stává „zbraní hromadného matení“,“ upozorňuje BIS.
Někteří aktéři podle ní nyní danou technologii využívají k operacím informační války, přičemž cílem není jen šířit lži, ale také vyvolávat zmatek, nejistotu, relativizovat pravdu a oslabovat schopnost veřejnosti rozeznat důvěryhodné zdroje a tím i oslabit její důvěru ve stát jako takový.
„Připojení k teroristickým organizacím“
Zpráva se také věnuje terorismu. Podle BIS však úroveň ohrožení v Česku zůstala v loňském roce na nízké úrovni.
„Došlo nicméně ke dvěma neúspěšným pokusům občanů Česka o připojení se k zahraničním teroristickým organizacím v Somálsku a Libanonu. Jednalo se o první takové případy od roku 2017,“ uvádí ve zprávě BIS s tím, že bezprostřední ohrožení Česka však zjištěno nebylo.
Současně podotýká, že došlo k nárůstu případů mladých a mladistvých se zájmem o radikální obsah na internetu.
Některé české firmy se snaží obejít protiruské sankce, cesta vede i přes Čínu |
Vedle ohrožení Ruskem a jiných témat kontrarozvědka ukázala také na Čínu. Poukázala například na investice společnosti Emposat do vybudování pozemní satelitní stanice na českém území.
„Při provozu takového zařízení tedy mohlo dojít k situaci, kdy by na pokyn čínské strany byla společnost Emposat povinna jednat v souladu s nařízením čínských autorit, a to i v případech, kdy by toto jednání bylo proti českým zájmům,“ varuje BIS.
„Existovala tedy reálná rizika využití satelitního zařízení pro vojenské či zpravodajské účely, v rozporu s bezpečnostními nebo zahraničně- politickými zájmy Česka,“ dodává.
