Energetika, Koněv a teď Vrbětice. „Čučkaři“ z BIS před Rusy varují řadu let

  • 228
Bezpečnostní informační služba (BIS) varuje před ruskými hrozbami kontinuálně. Ve výročních zprávách upozorňuje nejen na nepoměrně velké množství ruských zpravodajců na našem území, ale také na rostoucí nebezpečí dezinformačních útoků. Část je navíc součástí takzvané hybridní války.
Ilustrační snímek

Kontrarozvědka každoročně zveřejňuje pro širokou veřejnost neutajovanou verzi Výroční zprávy o činnosti BIS. Ta monitoruje bezpečnostní hrozby i cíle zájmů zahraničních mocností na našem území. „Můžeme jednoznačně konstatovat, že ruské a čínské zpravodajské služby jsou u nás nejaktivnější,“ začíná poslední výroční zprávu ředitel BIS Michal Koudelka.

2014 Roste zájem Ruska o českou energetiku

V roce 2014, kdy se odehrál výbuch muničního skladu ve Vrběticích, se na území České republiky nacházel podle výroční zprávy velký počet příslušníků ruských zpravodajských služeb. 

Ruské složky se tehdy soustředily především na českou energetiku, zajímaly se o Temelín, Dukovany, dodávky jaderného paliva i o českou energetickou koncepci jako celek. 

Rusko se také snažilo získat kontrolu nad ruskojazyčnou komunitou v Česku. „Respektive o prosazení prokremelsky orientovaných organizací a osob do pozic zástupců celé ruskojazyčné komunity pro komunikaci s českými státními institucemi a orgány,“ dodává zpráva.

Spektrum nástrojů ruské propagandy v Česku začíná u ideologicky manipulovaných občanů, kteří nevědomě podporují ruské propagandistické úsilí, a končí u profesionálů, kteří s Rusy spolupracují vědomě.

Výroční zpráva BIS, 2014

2015 Vyhoštění tří agentů

Podle zprávy za rok 2015 byly ruskými prioritami v daném roce operace vedené v rámci informační války v kontextu ukrajinské a syrské krize. Dále Rusko zajímala také politická, vědecko-technická a ekonomická rozvědka.  Země také pracovala na tom, aby se pomocí nastrčených českých osob dostala k českým a evropským dotacím.

Kyberúřad detekoval krádeže dat z berňáku i Hradu

Ruské působení zahrnovalo například utajenou infiltraci českých médií a internetu a následnou produkci ruské státem řízené distribuce propagandy a dezinformací. Například pomocí poplašných zpráv a očerňování NATO či EU. V tomto pomáhala také česká krajní pravice a její prezentace proruských postojů.

„Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise,“ dodává zpráva s tím, že těchto důstojníku bylo větší množství oproti ostatním zpravodajským službám. Agenti se také nepředstavovali a nedeklarovali svou příslušnost. Pokračovaly i ruské snahy v oblasti české energetiky.

Kontrarozvědka údajně v Česku odhalila tři ruské špiony

České tajné službě se podařilo odhalit tři pracovníky ruských tajných služeb a zamezit jejich působení na českém území. Podle zdroje z vlády identifikovala kontrarozvědka ruského diplomata, který se, aniž by měl akreditaci na ambasádě, dopouštěl špionáže. Byl odhalen a musel urychleně opustit republiku.

Návazně kontrarozvědka podobné nežádoucí aktivity zjistila u jednoho pracovníka ruské ambasády a dalšího člověka, který sem mířil na misi. Také jejich pobytu tuzemské úřady zamezily. Přestože se česká vláda rozhodla řešit situaci v tichosti, Rusové odpověděli vyhoštěním dvou českých diplomatů - jednoho, který v Moskvě působil, a druhého, který do ruské metropole mířil.

2016 Rusové platili organizace zpochybňující nezávislost Ukrajiny

V daném roce vzrostla v Česku role a intenzita aktivit ruských tajných služeb, které získávaly hlavně citlivé informace z politické oblasti. Země také byla zasažena operacemi, které byly součástí kampaně proti cílům, jako jsou Ukrajina, EU či NATO.

Češi podle zprávy ve velkém vyzrazovali citlivé interní informace z organizací a firem, v nichž pracují. Nejednalo se sice o utajované skutečnosti, ale jejich charakter a rozsah způsoboval Česku větší škody, než vyzrazení informací utajovaných.

Zpráva BIS: Čína a Rusko zvýšily aktivity namířené proti českým zájmům

Tajné služby také nepřestávaly vést informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí a vyvíjely úsilí dostat se k dotacím prostřednictvím nastrčených osob. 

Nejvýznamnějším zdrojem rizika byl podle zpravodajců nevědomý kontakt s ruským zpravodajským personálem, který působil pod krytím diplomatické mise.

Česko také čelilo rozsáhlým počítačovým špionážním útokům z Ruska. Nejaktivnější byla kampaň APT28/Sofacy zaměřená na rozmanité oblasti od diplomacie a vojenství přes vědu a výzkum až k akademické sféře. 

Kampaň se zaměřovala na krádeže osobních a přihlašovacích údajů do informačních a komunikačních systémů, zejména pak na účty lidí s vazbami na české vojenské prostředí.

2017 Pro stromy nevidíme les, varuje BIS

Poté, co BIS zveřejnila zprávu za rok 2017, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, prezident Miloš Zeman označil zprávu za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

„Jsou to čučkaři,“ prohlásil a dodal, že BIS si špiony vymýšlí. „Ti, kdo nás neustále varují před špiony, z nás tak trochu dělají nesvéprávné a manipulovatelné bytosti,“ uvedl.

Rusko zkouší ovlivnit dění všude po světě. Jinak, než si většina myslí

BIS varovala před nárůstem rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním neveřejným informacím. „Pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém,“ podotýká se ve zprávě.

Jak BIS dodává, hrozbou byla takzvaná hybridní válka proti NATO a EU. „Českým problémem však je, že ‚pro stromy nevidíme les‘,“ uvádí zpráva s tím, že hybridní konflikty jsou komplexní a využívají všech možných nástrojů k útoku na cíle. Mezi ně patří mimo jiné historie, špionáž, informační boj či korupce. Součástí strategie však mohou být akce, které mají představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos.

2018 Novičok z Česka?

Instituce a občané Česka se podle zprávy opět stali cílem hned několika kyberšpionážních kampaní, přičemž nejzávažnější z nich byla kompromitace neutajované sítě Ministerstva zahraničních věcí.

Snižte počet ruských diplomatů, žádá výbor. Opozici šokovala Babišova slova

Na území Česka také působily civilní či vojenské ruské rozvědky a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby. „Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci,“ varuje znovu zpráva.

Ruské zpravodajské kapacity však byly oslabeny českou reakcí na útok novičokem v britském Salisbury, kterou byl v březnu 2018 otráven Sergej Skripal a jeho dcera. Česko v reakci vyhostilo tři ruské diplomaty.

Rusko při odhalení novičoku v těle Skripala obvinilo z vývoje této látky Českou republiku, proti čemuž se ostře ohradili premiér Andrej Babiš i tehdejší ministr zahraničí Martin Stropnický. Jak BIS podotýká, Rusko se takto snažilo vyvolat na mezinárodní scéně dojem, že použitá toxická látka pocházela z jiných zemí.

Miloš Zeman však řekl, že česká armáda vyvíjela a testovala paralytický jed A230. „Můj závěr zní - byl u nás vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté byl zničen,“ řekl Zeman s odkazem na zprávy Vojenského zpravodajství. Podle BIS se však nejdnalo o novičok. 

Sergej Skripal a jeho dcera Julija na snímku z roku 2018.

Nejzávažnější hrozbu pro ústavnost Česka podle BIS představovalo působení spektra proruských aktivistů, kteří se podíleli na šíření dezinformací a zveličování významu existujících hrozeb a vytváření imaginárních problémů. To má za cíl vyvolávat strach ve společnosti, což přispívá k její polarizaci.

2019 První spory kolem Koněva

V roce 2019 počítače ministerstva zahraničí napadli hackeři, kteří narušili vnitřní počítačovou síť ministerstva, ve které však nebyly utajované informace. Žádné citlivé skutečnosti ale údajně neunikly. Podle serveru Deník N za útokem s velkou pravděpodobností stála ruská vojenská rozvědka GRU.

Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím byly podle BIS v ČR již několik let relativně stabilní. Přestože v předchozích letech kontrarozvědka registrovala snahu ruského ministerstva zahraničních věcí a civilní rozvědky ovládnout dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, v roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost.

Odstranit Koněva byl zločin. Odpovíme, varovala mluvčí ruské diplomacie

V druhé polovině roku 2019 byl hlavním tématem prokremelského spektra aktivistů boj proti záměru vedení Prahy 6 odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva. „Do akcí, které následovaly po zakrytí sochy plachtou a kritice vedení Prahy 6 ze strany ruského velvyslanectví, se zapojilo široké spektrum aktivistů, kteří události využili k vlastní propagaci,“ uvádí BIS. 

Socha Koněva pak byla odstraněna v roce 2020.

Odstraňování sochy generála Ivana Stěpanoviče Koněva v Bubenči (3. dubna 2020).

2020 Zemanova kritika BIS se stupňuje

Sochu maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, odstranila radnice Prahy 6 v dubnu 2020. Proti tomuto postupu protestovali čeští komunisté, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman. 

Vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil trestní stíhání kvůli odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze. České ministerstvo zahraničí odpovědělo, že je stíhání české samosprávy Ruskem nepřípustné a že v Česku nebudou ruské zákony vymahatelné.

Rusko zahájilo stíhání kvůli Koněvovi. Nepřípustné, odmítá česká diplomacie

Česko v létě vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné ruské hrozby jedem ricin třem českým komunálním politikům, starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi, pražskému primátoru Zdeňku Hřibovi a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému z ODS.

Prezident Miloš Zeman také opakovaně kritizoval práci BIS a apeloval, že její šéf Michal Koudelka by měl být odvolán. Mimo jiné pětkrát odmítl vládní návrh na jmenování Koudelky do generálské hodnosti. Také poslal dopis premiéru Andreji Babišovi, ve kterém popsal údajná manažerská selhání šéfa Bezpečnostní informační služby. Tato kritika však nenašla u poslanců pochopení.

Koudelka není dobrý manažer, napsal pro Zemana zhrzený kandidát na šéfa BIS

Koudelkovi letos v létě končí pětiletý mandát. Vláda ho může prodloužit, nebo vybrat někoho jiného. Prezident může pouze vyjádřit doporučení. „Mým doporučením rozhodně nebude ponechání pana Koudelky na další funkční období v čele BIS,“ uvedl Zeman.

Zeman také požadoval po BIS jména ruských špionů v Česku a chtěl doložit, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů byl takový požadavek neobvyklý a jeho splnění mohlo ohrozit fungování BIS.

Prezident Ruska Vladimir Putin (vpravo) přijal 21. listopadu 2017 ve své černomořské rezidenci Bočarov ručej v Soči prezidenta ČR Miloše Zemana.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue