Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Je to o maximální racionalitě v okamžiku, kdy normálně myslet nelze,“ vysvětluje Klen. Rozhodnutí musí přijít během vteřin a vycházet z dostupných informací: Mám šanci se bezpečně ukrýt? Je cesta k úniku volná? Mám po ruce něco, čím bych mohl útočníka zaskočit nebo zdržet?
„I proti střelné zbrani má smysl použít improvizovanou zbraň – hasicí přístroj, židli, hrnek s kávou. Může to útočníka rozhodit a získat vám čas,“ popisuje Klen. Jako příklad uvádí útok v Uherském Brodě, kde dva muži přečkali, až útočníkovi dojde munice, poté po něm hodili židli a utekli i s další osobou.
Prvním krokem podle Klena často není panický útěk, ale rychlé vyhodnocení – takzvaný lockdown. „Nejde hned ven, nejde dovnitř. Je potřeba zjistit, co se vlastně děje. Zda je to střelba, nebo třeba prasklo okno,“ říká. Až poté následuje rozhodnutí – zůstat zabarikádovaní, nebo se evakuovat.
Chtěl jsem ho zastavit, trefil mě dvakrát. Postřelený starosta Chřibské promluvil |
„Na veřejných místech, v práci, ale i na dovolené si můžeme hrát hru ‚co kdyby‘. „Kam bych utekl? Co bych použil jako překážku nebo zbraň? Kde jsou únikové východy? Toto mentální cvičení zvyšuje šanci na správnou reakci,“ doporučuje Klen.
Co dělat, když „zamrznu“? Mentální restart a pomoc druhým
Častou reakcí je paralyzující šok. „Lze si pomoci kombinací nádechu, výdechu a zadržení dechu – mentálním restartem. Pak se snažte vybavit si ty základní postupy,“ radí expert. Pokud je kolem vás někdo v šoku, lze použít metodu ICover, což je kombinace očního kontaktu, fyzického dotyku a jednoduchých povelů, kterou používají i policisté nebo vojáci po prožitém traumatu (zkratka z prvních písmen slov Identify, Connect, Offer commitment, Verify facts, Establish order of events, Request Action).
Klen zdůrazňuje, že i ta nejrychlejší policejní pomoc může dorazit za 10 až 20 minut. „To je nekonečně dlouhá doba, když se kolem vás střílí. Proto je tak důležitá připravenost civilistů.“ Zároveň vyzdvihuje práci prvosledových hlídek a policistů z obvodních oddělení, kteří často zasahují bez speciálního výcviku a výbavy a jdou do obrovského rizika.
Hostem pořadu Rozstřel je Štěpán Klen, bývalý komisař zásahové jednotky.
Na dotaz, co dělat proti útočníkovi s nožem, Klen odpovídá konkrétně: „Záleží na vzdálenosti. Pokud je šance, zavřete a zablokujte dveře. Pokud už je u vás, ustupte za překážku – stůl, židli. Cokoli, čím si vytvoříte odstup.“ Jako pomůcku doporučuje použít předmět, který máte po ruce – kabelku, složku, bundu – a držet ho před sebou. „I hození hrnku může útočníka zaskočit. Jeho přirozená reakce je dát ruce před obličej, což vám dá čas,“ říká bývalý komisař zásahové jednotky.
Komunikace může být také nástroj. „Můžete útočníka oslovit, popsat, co vidíte, říct, že máte strach. Někdy to může vykoupit čas.“
Jak zabezpečit školy a úřady? Jednoduchá opatření místo drahých rámů
Podle Klena nemusí jít o drahá technologická řešení. Efektivní může být:
- Poloprůhledné fólie na dveřích (úředník vidí ven, návštěvník nevidí dovnitř).
- Systém otáčecích dveří nebo dveří, které musí zaměstnanec odemknout.
- Metoda „semaforu“: klasifikace návštěvníků podle chování (bez problémů, zvýšená pozornost, nepustit dovnitř).
- Vytvoření bezpečných zón, kam se lze zamknout.
„Nejde o to dělat z budovy bunkr, ale zvýšit šance lidí uvnitř se schovat a ztížit útočníkovi pohyb,“ dodává.
Podle Klena přitom v současnosti zaplavili trh lektoři bez relevantních zkušeností. „Hledejte reference, ptejte se na praxi lektorů. Kvalitní školení by mělo obsahovat teorii i modelové situace, ale nesmí to být laciná akční show se střelbou a ‚krví‘, která víc ublíží než pomůže.“ Dobrým vodítkem je, zda školení učí jednoduché, univerzálně aplikovatelné principy, a ne pouze složité techniky.
Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Měl řadu opletaček se zákonem |
Klen v rozhovoru rovněž přiznává, že jeho profese ovlivnila jeho vnímání okolí. „Je to taková profesní deformace. Sleduji lidi, vím, kde jsou východy, přemýšlím o záložních plánech. Není to paranoia, je to připravenost.“ Jeho hlavním poselstvím je, aby lidé přestali být „skloněnými hlavami“ a začali více vnímat své okolí. A aby školy v občanské výchově učily nejen o nutné obraně, ale i o tom, jak reagovat na mimořádné události.
Jak funguje metoda ICover pro lidi v šoku? Proč podle Klena nemohou krátké kurzy sebeobrany fungovat? A jaké zkušenosti si vyměňovali čeští vyjednavači s agenty FBI? I na to odpovídal v Rozstřelu bezpečnostní expert Štěpán Klen.
