Válečný konflikt na Ukrajině podle Stojara zapříčiní, že se členské státy Evropské unie budou muset naučit o sebe postarat samy. „Americký ochranný deštník zeslábne a na Evropanech bude, aby se více starali o svoji bezpečnost a obranu, než to bylo v minulosti,“ míní.
Ke slábnutí amerického vlivu na evropskou bezpečnost dochází podle Stojara v souvislosti se skutečností, že dříve obávaná ruská armáda nepředstavuje takové bezpečnostní riziko, jak se mohlo ještě před několika měsíci zdát. Ruská federace podle něj disponuje primárně silným jaderným arzenálem, tím ale jejich síla končí.
„Jejich ekonomika je srovnatelná s Itálií nebo americkým státem Ohio, jak jsem se již setkal s různými komparacemi,“ komentuje situaci v donedávna obávaném státě bezpečnostní expert. Novým zájmem Bidenovy administrativy tak má být Čína coby budoucí protivník nebo přímý vyzyvatel USA.
Ministryně obrany Jana Černochová dále na bezpečnostní konferenci uvedla, že často zmiňovaný nárůst z 1,4 procenta HDP na 2 procenta HDP na obranu by měla Česká republika v souvislosti s děním okolo nás zvládnout dříve než v avizovaném roce 2025. Nevyloučila ani možnost, že by Češi mohli následovat ostatní státy a čísla ještě navýšili.
„Poláci jdou na tři procenta HDP, země Baltu jsou na dvou a půl procentech a ostatní se přidávají. Pomáháme Ukrajině, kde můžeme, ale i to je málo. Budeme přepracovávat strategické dokumenty,“ řekla Černochová v pondělí odpoledne.
Stojar si ale myslí, že by Češi měli zvládnout nárůst na 2 procenta HDP, další navyšování je podle něj v tuto chvíli bezpředmětné. „Nejde jen o navýšení, ale i o schopnost toto navýšení efektivně zužitkovat. Nemělo by smysl navýšit o dvě procenta a pak nevědět, jak tyto prostředky využít,“ míní. Upozornil však, že k podobnému problému na resortu obrany v minulosti již došlo.
O pevnou hráz proti základně USA usilují Okamura, komunisté i Trikolóra |
„Pro Českou republiku je velkou výzvou hladina dvou procent a to, jestli ji budeme schopni dosáhnout ve stanoveném roce 2025. Pokud to zvládneme, dostojíme závazkům a umožní nám to realizovat mnoho programů, které zatím realizované nebyly. Například zprovoznění těžké brigády a nákup bojových vozidel pěchoty,“ těší se Stojar.
Působnost ruských tajných služeb se snížila
Na zmíněné bezpečnostní konferenci varoval šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka před vlivem páté kolony v Česku, tedy skupiny lidí, kteří se ve jménu Ruské federace snaží podrývat autoritu tuzemských politiků, zájmů České republiky a snaží se o rozklad morálky národa.
Šéf BIS vysvětlil, že jeho úřad zaznamenal zvýšenou aktivitu během pandemie
covidu-19, měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu ale tito trolové své úsilí a dezinformace zintenzivnili. Po celou dobu konfliktu navíc ruskou agresi ospravedlňují.
„Extremistické skupiny jsou roztříštěné, ale začínají se spojovat. Věnujeme se jim s velkým úsilím. S válkou na Ukrajině souvisí i uprchlická krize, což může přinést problémy,“ dodal Koudelka.
„Osmdesát procent běženců jsou ženy a děti, ty nepředstavují riziko, ale mohou mezi nimi být i osoby vyslané Ruskem nebo osoby, které jsou na ruském seznamu k likvidaci,“ překvapil šéf BIS.
Mezi uprchlíky mohou být ruští agenti i lidé k likvidaci, řekl šéf BIS |
Této skutečnosti jsou si vědomi i na policejním prezidiu, a tak se situací už od vypuknutí války zabývají. „Příchody ukrajinských uprchlíků monitorujeme dlouhodobě a v minulosti jsme avizovali, že jsme vyčlenili na každém územním odboru jednoho zkušeného kriminalistu, který se zaměřuje na monitoring ukrajinské diaspory na našem území,“ řekl redakci iDNES.cz mluvčí policie Ondřej Moravčík.
Doplnil, že v rámci dané operativní činnosti, která má výrazný preventivní charakter ve vztahu k ukrajinským uprchlíkům, „samozřejmě vyhodnocujeme všechny získané operativní informace.“
Česko má dvojí metr na uprchlíky. Ukrajinští Romové často končí v detenci |
Stojar kvituje, že díky loňské reakci bývalé vlády, snížení počtů zaměstnanců ruské ambasády a zásahu současné vlády a uzavření konzulátů v Brně a Karlových Varech, se snížila šance Ruské federace na jejich možnostech provést zpravodajské nebo subverzivní akce. Přesto by ale nepřistoupil k dalšímu blokování proruských a dezinformačních webů, protože i ty původně zablokované si našly cestu, jak znovu fungovat.
„Nemyslím si, že by v současnosti zablokování dalších webů výrazně ovlivnilo mediální situaci nebo působení proruské propagandy,“ uzavírá bezpečnostní expert Stojar.
