Na rozdíl od řady jiných států nevsadilo podle prezidenta Pavla Rusko tehdy na pokrok a spolupráci, ale na zkázu a zabíjení. „Pokud Ukrajina padne, Rusko se nestane naším partnerem, ale především státy bývalé zóny vlivu Sovětského svazu budou vnímány jako další kořist,“ zdůraznil Pavel v Senátu.
Rusku je třeba dát najevo, že neusilujeme o jeho porážku, ale aby se vrátilo do svých hranic
S Ruskem je podle něj třeba jednat z pozice efektivního odstrašování. „Měli bychom dát Rusku jasně najevo že neusilujeme o porážku Ruska, ale o to, aby se vrátilo do svých hranic,“ prohlásil.
„To, že Ukrajina nepadla během tří dnů, jak Moskva dávala okázale najevo, ale už čtyři roky statečně čelí každodenním útokům nejen na frontě, ale i ve městech a vesnicích po celé zemi, je dáno nesmírnou obětí a odhodláním jejich obyvatel bránit svou zemi, rodiny a své domovy. Rád bych se proto zamyslel nad tím, jaké poučení si z toho může a měl by odnést náš stát, který je odpovědný za bezpečnost svých občanů,“ řekl Pavel v den čtvrtého výročí přepadení Ukrajiny vojsky ruského diktátora Vladimira Putina.
„Prvním krokem je, abychom si uvědomili, jak moc se za poslední desetiletí proměnil svět kolem nás. Různé krize, desítky ozbrojených konfliktů, ale i chování velmocí ukazují jasně, že nežijeme v bezpečném a stabilním prostředí. Tuto realitu nám nezbude nic jiného než přijmout a hledat způsoby, jak se na hrozby dobře připravit.,“ uvedl Pavel.
Upozornil, že v moderním konfliktu nerozhoduje pouze armáda, ale připravenost celé společnosti. Její odolnost, soudržnost, schopnost čelit informačním útokům, včas rozpoznávat nebezpečí a ochota aktivně bránit naše hodnoty.
Prezident bude usilovat o celospolečenskou shodu na bezpečnostním směřování Česka
„Existuje řada věcí, na které můžeme mít rozdílný názor. Na konci bychom ale měli být schopni shodnout se na tom hlavním: na cestě, která je pro naši zemi tou nejoptimálnější. Proto také od začátku svého mandátu usiluji o celospolečenskou shodu na základních otázkách zahraničněpolitického a bezpečnostního směřování naší země, a budu o to i přes všechny problémy a těžkosti usilovat i nadále,“ zdůraznil prezident.
Česko podle prezidenta Pavla také potřebuje legislativu odpovídající bezpečnostní realitě 21. století. Bez ní nelze plně bránit kritickou infrastrukturu.
„Na schopnost semknout se v těžkých chvílích můžeme být jako národ hrdí. Potřebujeme ale také moderní legislativu, která bude odpovídat bezpečnostním potřebám a realitě 21. století. Nejde pouze o dílčí technické úpravy zákonů, ale o vytvoření uceleného právního rámce, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ prohlásil Pavel.
Zákony se musí změnit, abychom něco mohli dělat už v míru, varuje Řehka
Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka už předtím na veřejném slyšení upozornil politiky na závažnou chybu v legislativě, která podle něj svazuje ruce armádě.
„V podstatě žijeme pořád v systému, kdy máme hluboký mír, nejsme schopni dělat téměř žádná opatření k obraně, nejsme schopni zahájit ani odvod, nejsme schopni zahájit ani lidskou, ani hospodářskou mobilizaci, nejsme schopni dělat nic prostě v míru,“ varoval politiky Řehka.
„Pak je dlouho nic, pak je stav ohrožení státu, který navíc je špatně vydefinován, protože nesedí úplně na kolektivní obranu, a navíc i ta jeho náplň, co umožňuje ve srovnání s válečným stavem, není úplně ideální, a pak je válečný stav. Ale tohle se bude odehrávat v době, kdy tady ještě žádný konflikt není a my už musíme přijímat ta opatření,“ řekl Řehka.
Zmínil, že bude vždy politický odpor k tomu přijímat stav ohrožení státu v nějaké brzké fázi. „Protože to vyžaduje spousty omezení svobod, zpracování nového státního rozpočtu a další a další věci. Tudíž musíme tu legislativu upravit tak, abychom byli schopni řadu věcí dělat už v míru,“ upozornil v Senátu náčelník generálního štábu.
Bude to podle něj vyžadovat změnu ústavního zákona o bezpečnosti i článku 43 Ústavy České republiky, který se týká vyhlašování válečného stavu, vysílání českých vojáků do zahraničí a přítomnosti zahraničních vojáků na území České republiky.
„Já jsem to nikdy nezvedal veřejně, protože bych byl obviněn, že se vzpírám civilnímu řízení,“ prohlásil Řehka. Kritizoval také, že ministr obrany může ve vztahu k armádě dělat vše, co se mu zlíbí.
Vstup Finska a Švédsko do NATO je Putinovou prohrou, míní Bříza
Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert a vysokoškolský pedagog, který přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, na veřejném slyšení označil za Putinovu velkou prohru vstup Finska a Švédska do NATO i to, že Rusko nedokázalo dobýt celou Ukrajinu, ačkoli o to Putin usiloval.
„Buď musíme vstoupit do velké války, nebo se musíme s Ruskem dohodnout,“ řekla nezařazená senátorka Daniela Kovářová.
Bojují nejen za sebe, ale za celou Evropu, řekl Vystrčil o bránící se Ukrajině |
Památku obětí ruské agrese proti Ukrajině ještě před veřejným slyšením předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s dalšími senátory a ukrajinským velvyslancem Vasylem Zvaryčem uctil u pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka.
„Dnes Ukrajina bojem za své území, bojem o své životy chrání i Evropu. Agresorem je Rusko, a kdyby Rusko chtělo, válka může skončit zítra,“ řekl už v pondělí na tiskové konferenci ODS Vystrčil.
Pro letošek je zajištěno zatím 880 tisíc kusů munice pro Ukrajinu, řekl Kmoníček
Do Senátu byli pozváni i premiér Andrej Babiš a další členové vlády, ti se ale omluvili. Babiš uvedl, že má důležitější program. V Senátu ho tak zastoupil poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
„Česká republika pokračuje ve své koordinační roli v muniční iniciativě,“ řekl v Senátu Kmoníček. V Senátu řekl, že pro letošek je pro Ukrajinu zajištěno 880 tisíc kusů velkorážové munice. Česká republika podle něj pokračuje v hledání dalších sponzorů a dalších dárců. Za pouhý dne se podle něj na frontě spotřebuje mezi třemi až osmi tisíci těchto nábojů.
„My potřebujeme pokračovat v naší podpoře tak, abychom zajišťovali pravidelnou dodávku Ukrajincům, protože ti by se bez nás ocitli ve velmi špatné situaci vzhledem k tomu, že v průběhu tohoto se ještě pravděpodobně o něco zmenší část americké podpory,“ řekl Kmoníček.
Úřad vlády v úterý také dočasně vyvěsil vlajku napadené Ukrajiny.
Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka se omluvil kvůli účasti na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Zastoupil ho náměstek Jiří Brodský.
