„Znal jsem čtyři Viktory Orbány. Vážil jsem si prvních tří – mladého levicového liberála, pozdějšího pravicového liberála i ještě toho Orbána, který se pomalu začal přeměňovat a zvolna se otáčet k Putinovi, přestože to sám popíral. Ale časy, kdy toho Orbán mnoho vykonal, jsou pryč. Čtvrtý, nynější Orbán je autoritářský, využívá nacionalismus pro to, co chce. Třeba pro krytí korupce. Maďarsko má svobodného ducha, jednou tam nastane svobodná budoucnost,“ prohlásil v úterý v Brně Posselt.
Na půdě Masarykovy univerzity debatoval předák Sudetských Němců Posselt s šéfem Fakulty sociálních studií a senátorem Stanislavem Balíkem (za ODS) a s György Vargou, překladatelem, spisovatelem a bývalým velvyslancem v Praze.
Trump dal Orbánovi výjimku ze sankcí na ruský plyn a ropu, bude trvat rok |
Zabývali se třeba otázkou, jak si vykládat vzestup Orbánovy strany Fidesz nebo krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD). „Jsem toho názoru, že je to nebezpečná vlna nacionalismu, které se musíme postavit a bojovat s ní. Kdo smrdí, toho nemůžete smradem udolat. A když se extrémnímu snažíte vyjít vstříc a napodobovat jej, lidé si stejně vždycky zvolí originál, ne kopii. AfD zpochybňuje ukotvení na západě a sjednocení Evropy, to je nebezpečné. Neměli bychom se nikdy pokoušet kopírovat radikály,“ varoval Posselt.
AfD se chová jako německá Putinova strana, prohlásil spolkový ministr vnitra |
Varga na Orbánovu adresu podotkl, že je cynikem. „Orbán se možná raduje z výsledku českých voleb. Pocit sounáležitosti a nacionalismus jsou pro něj však jen prostředkem proti Evropské unii, jinak je to radikál a prázdný cynik. Buduje až absolutistický model správy státu. Paradoxně myšlenky z jeho liberálních politických začátků se obrací proti němu, vyzdvihují je nyní jeho oponenti,“ míní Varga.
Kritika mířila i na Rusko a tamního prezidenta Vladimira Putina. „Rusko potřebuje válku, na tom je založen jejich stát. Na neustálém dobývání a ovládání většího prostoru. Tím, že proti Putinovi podporujeme Ukrajinu, nepodporujeme jenom Ukrajinu, ale také sami sebe. My coby Evropská unie a NATO nejsme účastníky války, my jsme cílem války,“ prohlásil Posselt a sklidil potlesk několika desítek lidí.
„Stát jediné národnosti neexistuje“
Bernd Posselt do Brna zavítal na dvoudenní konferenci, jejímž tématem byla zapomenutá literatura, vykořenění a možnosti smíření. Organizátoři, tedy Německý kulturní spolek – Region Brno a Adalbert Stifte Verein – Kulturní institut pro české země, Mnichov, ji věnovali dílu novináře a literárního objevitele Jürgena Serkeho.
Sudetští Němci pochválili dialog s Čechy, ale zkritizovali dopravní spojení |
V samostatném příspěvku s názvem „Národnostní stát a jeho nevyhnutelné ztroskotání“ Posselt poukazoval na to, že v Evropě neexistuje a ani v minulosti neexistoval stát, který by sdružoval pouze lidi jediného jazyka. Dokládal to historickými příklady třeba Francie, v níž část lidí mluvila německy, a to na území Alsaska, ale i bretaňsky nebo vlámsky. „Jazyky s národem neměly nic společného až do Velké francouzské revoluce. Tehdy suverenita národa nahradila suverenitu krále. A francouzština se stala republikánským jazykem. Ti, kteří jím nemluvili, byli tvrdě postihováni,“ připomněl německý politik.
Podobně to podle něj bylo i třeba ve Svaté říši římské, kde se nemluvilo jen německy, ale i řadou dalších jazyků. Dodnes je podle Posselta různost jazyků přítomná v celé Evropě, protože v každé zemi jsou menšiny.
Sjezd sudetských Němců v Česku? Brněnský festival je pozval na příští rok |
„I Maďarsko býval nadnárodnostní stát. Většina obyvatelstva nehovořila maďarsky. Myslím, že Orbán by si měl přečíst závěť svatého Štěpána, kde se píše, že chudá je země, která má jen jeden jazyk,“ podotkl sudetoněmecký předák.
„V Evropě bychom měli ctít jednotu v rozmanitosti, myšlenku federalismu. Velké jednotky, tedy velcí hráči, mají plnit pouze úkoly, na které malincí hráči nestačí. To jsou světové problémy. Ty každodenní a lidské musí řešit ti, kteří jsou lidem nejblíže. Důležité je věcně správné rozdělení kompetencí,“ upozornil Posselt.
Podotkl, že jazyk není jedinou složkou kultury. Důležité je podle něj třeba i jídlo. „Když jím tady, jsem jako doma v Bavorsku. Když jím v Brémách na druhé straně Německa, tak se cítím jako někdo cizí,“ doplnil s úsměvem a pochválil moravskou slivovici a utopence.
Posselt v červnu obhájil post předáka Sudetských Němců, je nejvyšším politickým představitelem etnické skupiny vyhnané po druhé světové válce z Československa. Jeho předci z otcovy strany pochází z Jablonce nad Nisou. Posselt, někdejší novinář, v minulosti působil jako europoslanec CSU (Křesťansko-sociální unie). Angažuje se také v hnutí Panevropská unie s cílem sjednocení evropského kontinentu.
