Ministerstvo školství plánuje pro univerzity v příštím roce vyčlenit asi jednu miliardu korun. Podle odborářů je to ale nedostatečné. Jsou připraveni stávkovat i v budoucnu, řekl za iniciativu Ondřej Švec.
„Je jasné, že v příštím roce čtyři miliardy nejsou realistické očekávání. Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ řekl novinářům ministr Bek po jednání se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy.
Učitelé vysokých škol stávkují za vyšší platy. Mzdy profesorů se liší čtyřnásobně |
Podle odborářů a členů iniciativy Hodina pravdy ministrem přislíbená jedna miliarda korun podfinancování vysokého školství a nízké platy části akademiků nevyřeší. „Tato miliarda je málo. Neprojeví se na platech těch asistentů a asistentek, kteří v tuto chvíli berou 32 tisíc korun měsíčně,“ řekl Švec.
Odbory a zástupci iniciativy podle něj budou čekat, zda navýšení rozpočtu univerzit o avizovanou miliardu korun pocítí nejchudší fakulty. Těmi jsou podle něj zvláště humanitní a sociálněvědní fakulty. Pokud se tak nestane, budou podle něj protesty pokračovat. Zvažuje se protestní akce v pátek 17. listopadu, akademici nevyloučili ani další stávky včetně zrušení výuky a nekonání státnic.
Nespokojení akademici požadují nárůst rozpočtu školství v roce 2024 a v dalších letech až na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), růst platů akademiků a dokončení novely vysokoškolského zákona, která má zlepšit finanční situaci studentů doktorského studia. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, zatímco průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.
Protestu proti nedostatečnému financování vysokých škol se v Praze účastnily stovky lidí. Celodenní stávka se konala na některých fakultách Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na dalších fakultách a univerzitách se konaly protesty nebo hodinová výstražná stávka. Celorepublikovou stávku od 14:00 do 15:00 vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz.
V rozpočtu chybí miliardy
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu na výdaje v příštím roce 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc a proti červnové rozpočtové verzi je to o 33,2 miliardy víc. Ministr školství Bek už dřív řekl, že podoba rozpočtu není konečná a může se ve Sněmovně ještě upravit.
Učitelé by si měli polepšit od ledna v průměru asi o 2 500 korun. Průměrný učitelský plat by měl odpovídat 130 procentům průměrné mzdy, jak nařizuje zákon. Při výpočtu se bude vycházet z částek roku 2022. Celostátní průměrná mzda podle statistického úřadu byla loni 40 353 korun, průměrný plat v regionálním školství činil 48 200 korun.
Podle vládou schváleného návrhu rozpočtu je rozpočet pro vysoké školství na příští rok stejný jako v letošním roce, kdy je na vzdělávání na veřejných VŠ určeno 30,9 miliardy korun. Podle vysokoškolských reprezentací chybí v rozpočtu pro univerzity asi 11 miliard korun.
Pravidla pro asistenty do škol se mají změnit. Malá zařízení mohou tratit |
Nespokojení jsou také nepedagogičtí pracovníci
Školské odbory dál požadují, aby se od ledna zvedly výdělky i nepedagogickým profesím. Prosazují navýšení o deset procent. Varují před propadem příjmů neučitelských pracovníků a jejich odchodem ze škol. Po jednání školské tripartity to řekl předák školských odborů František Dobšík.
Podle Dobšíka navázání výpočtu na loňskou průměrnou mzdu učitelům nedorovná ani inflaci. Jako křivdu odboráři vnímají pak to, že by se nemělo příští rok přidat nepedagogickým pracovníkům. Na jejich výdělky má být o dvě procenta peněz méně.
„Díky digitalizaci agend můžete snižovat počty pracovníků a ostatním přidat, jak říkají ministři. Digitálně vařit ve školních jídelnách se ale nedá,“ podotkl Dobšík. Podle něj není možné v řadě škol neučitelské pracovníky propouštět, řada míst je totiž už teď neobsazených a kvůli nízkým výdělkům se nové síly nedaří získat. Školám chybí kuchařky, IT pracovníci či ekonomové, upřesnil šéf školských odborů.
Odboráři by měli od ministerstva dostat ve středu další podklady. Podle nich se pak rozhodnou o dalším postupu.
Podle ministra školství by se školy do budoucna měly slučovat do větších celků. Servisní služby by se zajišťovaly pro více škol najednou, daly by se tak snížit náklady. Odboráři s tím souhlasí. „Je to ale hudba budoucnosti,“ míní Dobšík. Podotkl, že Česko má na obyvatele nejvíc obcí, stejně tak pak má i vysoký počet škol. Na jejich propojení a využívání společných služeb by se pak museli dohodnout starostové, dodal odborář.
Bek se dnešního tripartitního jednání neúčastnil. Kvůli jednání o nedůvěře vládě, které vyvolala opozice, byl ve Sněmovně.
