Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve středu uvedl, že se dohodl na navýšení rozpočtu pro školství ještě v tomto roce. Navýšit by se měly dodatečně rezervy spravované krajskými úřady tak, aby bylo možné dofinancovat až 2,5 tisíce nepedagogických pracovníků, na které aktuálně chybělo okolo 800 milionů korun.
„Ministerstvo školství je připraveno dodatečně zvýšit rezervy, které jsou spravovány krajskými úřady tak, aby bylo možné dofinancovat dva a půl tisíce nepedagogických pozic, které aktuálně nejsou pokryty rozpisem rozpočtu, který byl školám rozeslán začátkem února,“ přiblížil Bek.
Peníze na kuchařky či školníky půjdou ze státních peněz. A nebude tak nutné, aby je doplácely kraje, jak hrozilo, z jejich vlastních rozpočtů. „Garance je důležitá proto, aby letošní rok proběhl zdárně i v těch školách, kde pokles normativního financování nepedagogických pozic mohl případně vyvolávat provozní potíže,“ doplnil šéf resortu školství.
Hází svůj problém na nás, peníze na školy nestačí, zlobí se kraje na vládu |
Do budoucna by mohlo být podle Beka na stole i téma, že by nepedagogičtí pracovníci byli financování zřizovateli škol, tedy kraji a městy. „To je diskuze, která dospívá do konkrétnější podoby,“ přiblížil Bek s tím, že v nejbližších dnech se o tom chce se zřizovateli bavit. „Předpokládalo by to v každém případě změnu rozpočtového určení daní,“ doplnil.
Bek: rozpočet roste
Podle Beka by rozpočet školství mohl být v letošním roce o 11 miliard korun vyšší než loni. Nyní je v porovnání s loňským rokem vyšší o osm miliard korun, další peníze se bude snažit Bek vyjednat. Zvýšení o další tři miliardy je podle něj pravděpodobné, a to ještě v tomto roce.
„Dostaneme se zřejmě na částky, které MŠMT prosazovalo od května minulého roku. Což nám umožní snad projít tímto rokem bez větších kolizí. A zároveň to otevře cestu k některým strukturálním změnám,“ přiblížil Bek už v úterý na setkání k auditu vzdělávací soustavy, který pořádala organizace EDUin.
Chybějící peníze v rozpisu rozpočtu pro regionální školství vyvolaly začátkem roku odpor. Školské odbory proto v únoru jednaly s Bekem, premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) o více financí na platy nepedagogů. Tehdejší jednání ale dohodu nepřineslo.
Uchazečů bylo více než se čekalo
Ministr Bek také přiblížil také data k letošnímu přijímacímu řízení na střední školy. Uchazeči se letos mohli poprvé hlásit elektronicky s využitím ověřené identity zákonného zástupce. Přihlášky mohli podávat i takzvanou hybridní formou, tedy kombinací tištěných přihlášek s podporou elektronického systému, případně stejně jako v předchozích letech zůstala i forma papírová.
Elektronický systém využilo podle ministerstva školství na 135 tisíc uchazečů, přihlášky podali hybridně či čistě elektronicky. „Drtivá většina uchazečů využila elektronické formy podávání přihlášek. Bylo to více než 120 tisíc čistě elektronicky, 14 tisíc přihlášek bylo podáno hybridně a pouze 25 tisíc přihlášek bylo podáno tradiční papírovou formou,“ přiblížil Bek.
Vysoké procento přihlášek, které uchazeči a jejich rodiče podali elektronicky, podle ministerstva školství významně předčilo všechna očekávání. „Je důkazem toho, že mé rozhodnutí o digitalizaci přijímacího řízení bezprostředně po mém nástupu do funkce ministra školství bylo správné,“ uvedl po skončení přihlašování Bek.
Ministr Bek prodloužil lhůtu pro podání přihlášek na střední školy do středy |
Na všechny formy středních škol se letos hlásilo necelých 162 tisíc uchazečů, z toho na formy denního studia se přihlásilo přes 156 tisíc uchazečů. „Největší převis je na gymnáziích. Problémy jsou zejména v Praze a v Jihomoravském kraji. Jinak je třeba v Praze významný zájem i o obory bez maturitní zkoušky, daleko větší než v jiných regionech, což by se úplně nepředpokládalo,“ zhodnotil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Jako svou první a tedy prioritní volbu zvolilo čtyřleté gymnázium přes 19 tisíc letošních deváťáků. Naopak střední odborné učiliště si na první místo ve své přihlášce zapsalo necelých 32 tisíc uchazečů.
Data i zájem žáků chce ministerstvo i školní inspekce dále sledovat. Změna už podle Beka nastala, když krajům letos umožnili posílit všeobecné obory, tedy místa na gymnáziích a lyceích. „Je na zřizovatelích, jestli budou pokračovat dále,“ zmínil Bek.
