Odsun novely na příští rok se nelíbí nejen vedení krajům, ale především opozici. Podle hlasů z hnutí ANO nebude mít nová vláda dostatek času na vyřešení celé situace.
O úpravě návrhu novely školského zákona v tomto smyslu rozhodl kabinet na základě diskuse „s klíčovými aktéry“, uvedl ministr Bek. Novela je ve Sněmovně před třetím čtením, které se očekává v pátek.
Změna ve financování nepedagogických pracovníků se posune na 1. 1. 2026.
Vládní koalice se na základě otevřené diskuse s klíčovými aktéry rozhodla upravit v tomto smyslu návrh novely školského zákona. Pokud předlohu ve 3. čtení Sněmovna schválí, začátek nového systému… https://t.co/JS12GVyhui
V listopadu 2023 proti krokům vlády a dopadům schváleného úsporného balíčku stávkovaly školy, podniky, úřady a další instituce po celé zemi. Zástupci škol a školských odborů uvedli, že usilují o více peněz pro školství, odmítají snižovat maximální počty hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu a chtějí zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců. Podle odborů se do protestu aktivně zapojilo 7213 škol, což znamená největší stávku za 30 let.
V lednu 2024 pak Bek řekl, že se ministerstvo školství zabývá možností převést financování platů některých nepedagogů na zřizovatele. „Ale předpokládá to změnu v rozpočtovém určení daní,“ uvedl. Případné převedení financování nepedagogů odmítli někteří hejtmani.
Je to pokus zvýšit efektivitu, obhajuje Bek, proč mají platit nepedagogy obce |
Předseda školských odborů Dobšík na konferenci Školství 2025 řekl, že plán převedení financování nepedagogických pracovníků na obce považuje za velmi rizikový pro část zaměstnanců. Očekává zásahy ze strany obcí do systému, který nyní čítá asi 70 tisíc lidí.
Ministr Bek na konferenci uvedl, že změna přinese do školství dodatečných 11 miliard korun. Bek se počátkem prosince 2024 zaručil za to, že zamýšlený krok se neuskuteční bez navýšení příjmů zřizovatelů, tedy obcí a krajů.
S financováním nesouhlasí ani prezident
Na riziko chybějících peněz na financování platů nepedagogických zaměstnanců škol v souvislosti se státním rozpočtem na rok 2025 upozornilo v prosinci 2024 v dopise zaslaném prezidentu Pavlovi Sdružení místních samospráv (SMS ČR). To uvedlo, že zásadně nesouhlasí s převodem financování na obce a kraje, mimo jiné kvůli nejistotám, které ho provázejí.
V únoru téhož roku se hejtmani na jednání s prezidentem Petrem Pavlem shodli na tom, že převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele škol by neměl platit od letošního září. Předseda Asociace krajů a zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) řekl, že Pavel podpořil nesouhlas vedení krajů a obcí s postupem vlády.
Uklízečky a kuchařky nezaplatíme, bojí se v obcích. Stát je platit přestane |
Je to past pro příští vládu, zní kritika z ANO
Stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO) prohlásila, že odklad převodu placení nepedagogických pracovníků ve školách ze státu na obce a kraje z letošního září na leden příštího roku je pastí na příští vládu, která bude mít jen jeden či dva měsíce na vyřešení situace.
Podle ní je záměr nejen nepřipravený, ale také nedostatečně finančně zajištěný. Obce a kraje budou muset školy dofinancovávat ze svých rezerv, může se také lišit přístup jednotlivých zřizovatelů, což může vést k nerovnostem, míní poslankyně.
Školské odbory hrozí protesty. Podle nich obce kuchařky a školníky nezaplatí |
Senátorka a karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala chaos a nekomunikaci směrem k starostům a hejtmanům. Odkladem termínu se podle ní nic nezmění a nepedagogičtí pracovníci nebudou mít do budoucna jistotu. Stejně jako Berkovcová kritizovala, že není jasné, kde se peníze od září najdou.
Odklad podle Sdružení místních samospráv prohlubuje nejistotu obcí, škol a zaměstnanců. Svaz měst a obcí i nezisková organizace EDUin rozhodnutí vlády naopak vítají. Podle Svazu měst a obcí je ale stále nutné vést diskusi o tom, jak bude dlouhodobé financování nepedagogů zajištěné.
