Podpoří Věci veřejné změnu DPH na jednotných 19 procent s výjimkou na léky, knihy a noviny, jak to prosazují ministr financí Kalousek a premiér Nečas?
Tak, jak je to na stole, je to pro nás stále varianta nepřijatelná. Ale chceme udělat všechno pro to, abychom našli kompromis.
Jaké budou mít vaši ministři požadavky? Budete chtít třeba nějakou změnu na seznamu navržených výjimek z jednotné daně z přidané hodnoty?
Pevně doufám, že naši ministři budou velmi tvrdě na vládě debatovat o tom, co jsou nutné výdaje státu. A teprve potom, až budou vyřešeny nutné výdaje, přijde znovu debata o příjmech, to znamená o daních.
Na poradě ekonomických ministrů byl jasně odmítnut požadavek VV na zvýšení daní pro firmy. Máte nějaký další návrh v záloze, kde by se daly získat dodatečné příjmy pro státní rozpočet?
Pro nás je to principiální otázka spravedlnosti. DPH jednoznačně dopadá především na středně- a nízkopříjmové skupiny obyvatel, a pokud má tento stát zvyšovat daně, je třeba, aby na tom participovaly firmy a vysokopříjmové skupiny občanů.
Vyšší daň z nejvyšších příjmů by přinesla 5 miliard ročně
Jak by podle vás přesně mělo vypadat vámi požadované progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy?
My se domníváme, že zejména v situaci, ve které se nacházíme, je příležitost, aby došlo k vyšší míře zdanění. Progresivní zdanění by znamenalo zavedení druhého daňového pásma od příjmu nad 90 tisíc korun měsíčně. To je něco, co bychom považovali za spravedlivé a správné.
Věci veřejné zveřejnily nové podmínky k penzijní reformě. Vklady do jednoho z fondů mají být plně garantované státem, řekl Vít Bárta.
Jakou sazbou by tyto příjmy podle vás měly být zdaněny a kolik by to státu přineslo peněz?
Podle našeho propočtu by to mohlo přinést kolem 5 miliard korun ročně do státního rozpočtu při třicetiprocentní sazbě daně u příjmů nad 90 tisíc měsíčně.
Už jste se smířili s tím, že neprosadíte vyšší daně pro firmy?
Nesmířil jsem se vůbec s ničím, ale uděláme vše pro kompromis.
Vzhledem k tomu, že jste vyjednávání o rozpočtu v koalici začali tím, že školství měly v příštím roce potkat škrty až 9 miliard korun, pak se to snižovalo na 6 či 4 miliardy, byste měli být spokojeni, že školství nakonec nedostane méně peněz než letos. A více dostane i doprava. Opravdu to nestačí, abyste kývli na rozpočet se schodkem 95 miliard, který stát zadluží méně než schodek 105 miliard korun?
Ta debata není o tom, kdo bude mít více bodů, aby bylo spokojeno jeho ego. Debata je o tom, že pokud doprava nedostane o 14 miliard korun více, než jak navrhuje ministr Kalousek, nevyčerpáme fondy z Evropské unie a Česká republika přijde o další desítky miliard korun. To není otázka chyb, které bych já způsobil za rok na ministerstvu dopravy, ale chyb, které udělali mí předchůdci Aleš Řebíček a Milan Šimonovský, za nichž byly vysoutěženy a uzavřeny smlouvy k zakázkám, které dnes Evropská unie odmítá proplácet. V této situaci je ministr Pavel Dobeš ve dvojím ohni. Musí zaplatit závazky stavebním společnostem za to, co se staví, a hrozí, že to EU neproplatí. Musí také stavět i jiné stavby, kde lze vyčerpat peníze, které nám Evropská unie dává k dispozici. Pokud neuděláme jedno nebo druhé, přijdeme o desítky miliard, které můžeme dostat do dopravní infrastruktury. Řeší se vlastně to, jestli vláda sebere ministru dopravy korunu a stát přitom přijde o dalších pět korun, které by mohl z Evropské unie dostat.
Škrtat ve prospěch dopravy lze u peněz na rekvalifikace
Kde byste v rozpočtu brali peníze ve prospěch dopravy?
Je jednoznačné, že existuje značná míry neefektivity u dotací na rekvalifikační kurzy. Kdybychom ty peníze na rekvalifikace dali na infrastrukturu, tak bychom zvýšili zaměstnanost tím, že se bude stavět. Vidíme šanci škrtat ještě u ministerstva obrany, kde se dají najít minimálně 2 miliardy, které by mohly být využity na dopravní infrastrukturu.
Jsou Věci veřejné připraveny vetovat rozpočet, pokud nedostane doprava peníze, které požadujete?
Bylo by zjednodušení říkat, že když doprava nedostane cosi, tak zablokujeme rozpočet. Chceme spravedlivé daně, a aby vláda dokázala přesvědčit občany, že se už na výdajové stránce nedá více škrtat. Ani před vlastním prahem nemáme zameteno.
Vít Bárta (VV)
Tak ještě jinak. Jdou vaši ministři na jednání vlády s tím, že mají být schváleny výdajové limity rozpočtu - a to se schodkem 95 miliard korun, nebo 105 miliard korun - nebo že se klidně přeruší jednání o této věci a dál to budete řešit v koalici?
Možné přerušení jednání není v rukou Věcí veřejných, ale v rukou premiéra a ministra financí. Nemyslím si, že by obzvláště ministr financí něco takového chtěl. Naši ministři mají od vedení strany jasný limit, že nesmějí přistoupit na jednotnou sazbu DPH, mají jasný závazek prosazovat progresivní zdanění a mají zajistit revizi všech dalších daní, které by se mohly vedle DPH na celém systému státního rozpočtu podílet. Jinak řečeno - není to situace s jednoduchým řešením a budu našim ministrům držet palce, aby zvolili správné řešení.
Na prvním místě jsou spravedlivé daně, až za tím výše schodku
Mají mandát kývnout i na schodek 95 miliard korun, nebo jen na původní návrh podle koaliční dohody, který by znamenal schodek 105 miliard?
Vítáme všechny snahy o snižování tempa zadlužování. Sdílíme s našimi pravicovými koaličními partnery obavy o vývoj eurozóny - Španělska, Itálie, Belgie, možná dalších zemí. Souhlasíme s tím, že je třeba se nyní chovat velmi zodpovědně, abychom zůstali v tom takzvaném bezpečném přístavu, jako třeba Německo.
Z vašich slov jasně vyplývá, že nižší schodek může projít i s podporou VV.
Na prvním místě priorit jsou spravedlivé daně, na druhém stojí efektivní státní rozpočet, kdy budeme mít zároveň jistotu, že můžeme vyčerpat peníze, které nám nabízí Evropská unie, teprve na třetím místě je to, jaká bude výše schodku.
Může jednání o rozpočtu ohrozit koalici?
Závidím politologům, kteří mají možnost uvažovat nad tímto tématem. Já jsem politik, předseda poslaneckého klubu a já si takové úvahy zakazuji.
