Na finanční odškodnění od státu má nárok 17 církví. Baptisté jsou zatím jediní, kdo peníze odmítl, o jejich rozhodnutí informovala Česká televize. Církev měla dostat 227 862 069 korun.
Proč jste se na sjezdu delegátů církve rozhodli, že nepřijmete finanční odškodnění?
V preambuli zákona je řečeno, že to má sloužit k vytvoření materiální základny pro činnost církve, a to nám není blízké.
S českým státem tedy nepodepíšete smlouvu, která měla proplacení peněz stvrdit?
Ano, právě o to jde. Nebudeme podepisovat smlouvu, tím pádem nemáme nárok na ty peníze.
Církevní restituceCírkve a náboženské společnosti dostanou svůj někdejší majetek v hodnotě 75 miliard (musí o něj požádat letos) a v průběhu třiceti let finanční odškodnění 59 miliard. Zároveň letos začalo sedmnáctileté přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu. V roce 2030 budou církve zcela soběstačné. Zákon se schvaloval velmi pracně. Veto Senátu přehlasovala Sněmovna loni 8. listopadu, prezident Václav Klaus zákon nechal projít o dva týdny později (více čtěte zde). Vyrovnání státu s církvemi napadly u Ústavního soudu Věci veřejné (více čtěte zde), stejný krok má v plánu i ČSSD. |
V církvi na tomto kroku panovala shoda?
Nikdy není názor jednomyslný, ale tento názor převážil. Navíc tam je silný důvod, že majetkové škody, které naše církev za komunismu utrpěla, jsou oproti částce, která je nám nabízena, téměř zanedbatelné.
A budete žádat o vydání tohoto bývalého majetku?
My si nic nenárokujeme. Měli jsme jen modlitebny a k tomu třeba příslušný byt kazatele, ale žádné pozemky nebo lesy jsme nevlastnili.
Hrálo ve vašem rozhodování roli i to, že větší část společnosti se k vyrovnání státu s církvemi staví negativně?
Těžko říct. Spíše si myslím, že rozhodující byly důvody, které jsem uváděl.
Jak vaše církev vnímala zdlouhavý proces, než zákon vznikl?
Jsme členy Ekumenické rady církví, takže jsme do toho byli zataženi, ale spíše v pasivnější roli. Rozhodně už v průběhu jednání jsme si nebyli jistí, jak to dopadne. Spíše jsme se domnívali, že se k tomu asi nepřihlásíme, až to bude rozhodnuto. Tento postoj zvítězil.
Odmítnout peníze tedy byl dlouhodobý postoj?
Ano, to není něco krátkodobého. My jsme v minulosti, až do roku 2004, vůbec nepobírali státní dotace na platy. Nám je blízká myšlenka samofinancování církve. V této chvíli sice příspěvek pobíráme, ale ne celá církev. Jsou sbory, které příspěvek pobírají, některé ne. Dali jsme jim možnost výběru.
Baptisté v ČRBratrská jednota baptistů je křesťanská evangelická církev. Sdružuje v Česku přes 40 místních sborů, které jsou samostatné. Celkem má přibližně tři tisíce členů a přes 30 kazatelů. Baptisté působí na českém území od 2. poloviny 19. století. V roce 1919 ustavili Bratrskou jednotu Chelčického, která počátkem 50. let dostala dnešní název. Registraci od státu církev získala v roce 1951. Baptisté kladou velký důraz na Bibli. "Jako v minulosti, tak i dnes by mělo platit, že každý baptista je misionářem," uvádí se také na webu církve. |
Až skončí sedmnáctileté přechodné období, během kterého skončí příspěvek státu na platy duchovních a provoz, tak budete získávat peníze jen od vlastních členů?
Ano, ale předpokládám, že k tomu přistoupíme rozhodně dříve než za sedmnáct let.
Odluku státu a církve, ke které poté dojde, hodnotíte pozitivně?
Rozhodně. Vždycky když jsou dotace v jakékoliv oblasti, tak s tím bývají problémy. Raději si budeme o všem rozhodovat sami. To je nám vlastní.
Máte ohlasy i od nějaké další církve, že vás bude následovat a peníze nepřijme?
To vůbec nesledujeme. To je náš postoj a co dělají jiní, to je zase jejich postoj.
Proč vaše církev získala státní registraci až v roce 1951?
Naše církev tady byla už za Rakouska-Uherska, ale vyvíjela činnost na základě spolkového zákona podobně jako několik dalších církví. Když přišel rok 1948 a v roce 1949 vznikl církevní zákon, tak se spolky rušily a stát byl ochoten nás zaregistrovat jako církev. Vzápětí nám ale pozavírali 40 procent kazatelů.
