O tom, kdo má na summit jet, se delší dobu s vládou pře prezident Petr Pavel. V minulosti se zúčastnil všech summitů NATO od nástupu do funkce prezidenta a byl dříve předsedou Vojenského výboru NATO.
Prezident argumentuje tím, že na summity NATO dříve jezdil prezident v rámci dělby moci s vládou, i tím, že je vrchním velitelem ozbrojených sil a podle Ústavy České republiky zastupuje zemi navenek.
Premiér Babiš říká, že výdaje na obranu země by měl na summitu NATO obhajovat kabinet. Představitelé vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě proto dosud dávali najevo, že by na summit NATO do Ankary měli jet premiér, ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka a ministr obrany.
Pavel se s Babišem neshodl. Prezident trvá na účasti na summitu NATO, hrozí žalobou |
Ministra Zůnu také předseda vlády ve středu požádal, aby začal připravoval mandát delegace. „Měl by tam být výhled, jak do roku 2035 budeme plnit ty závazky přijaté na minulém summitu NATO, tedy 3.5 plus 1,5 procenta,“ řekl předseda vlády.
Tři a půl procenta HDP by podle závazku z minulého summitu Severoatlantické aliance měly členské státy dávat do roku 2035 na obranu a další jeden s půl procento hrubého domácího produktu na výdaje s obranou související z jiných kapitol rozpočtu.
Dvě procenta HDP na obranu nejsou letos jistá
Babiš také po jednání na ministerstvu obrany se Zůnou řekl, že neumí říci, že se letos Česká republika dostane na 2 procenta HDP výdajů na obranu.
„My jsme zdědili nějaký rozpočet, který má díru 90 miliard a který jsme museli upravovat. A ještě musíme řešit, že opozice nám připravila past na příští rok, deficit jenom 150 miliard, takže rozpočet nejde ani sestavit. Ale ano, máme nějaké představy, jak to navýšit, ale jestli se dostaneme na dvě procenta, to nejsem schopen říct,“ prohlásil Babiš.
„V minulosti jsme se nikdy nedostali na ta dvě procenta, minulý rok to také nebyla dvě procenta, protože ministerstvo obrany něco deklaruje, ale NATO samozřejmě dalo jiná čísla. Takže ani v minulosti jsme nebyli na dvou procentech a jestli se tam přiblížíme, nebo se vylepšíme tento rok, to neumím říct, ale budeme se samozřejmě snažit to nějak vylepšit,“ slíbil premiér.
Řehku v čele armády vystřídá Hlaváč. Zůna řekl, proč pro něj nehlasoval |
Na summitu NATO chce o závazku navyšovat výdaje na obranu jednat. V dubnu Babiš řekl po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze, že česká vláda udělá vše pro to, aby závazek, který dala minulá vláda, splnila.
Dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP ukládá i zákon, který v minulém volebním období podpořilo i tehdy opoziční hnutí ANO.
Babiš chce do armády každý rok o dva tisíce vojáků více
Kvůli chystané koncepci výstavby armády strávil Babiš na ministerstvu dvě a půl hodiny. „Byla nám představena koncepce naší armády až do roku 2040. Ta navazuje na koncepci, která byla přijata za naší vlády,“ řekl.
Je nespokojen s tím, že by v roce 2040 měla mít armáda jen 32 tisíc vojáků oproti současným 25 750. Stát by podle premiéra měl nabírat minimálně dva tisíce vojáků ročně. Zároveň chce znát důvody odchodu vojáků ze služby. „My musíme zkrátka dát takové podmínky, aby z armády naši vojáci neodcházeli,“ řekl Babiš.
Uvedl, že armáda počítá s dalším rozvojem protivzdušné obrany. Připomněl pořízení izraelského systému SPYDER a řekl, že vedle dvou již dodaných baterií mají dorazit další dvě a čtyři nové systémy SPYDER chce vláda ještě koupit.
S ministrem obrany probíral i další projekty a armádní zakázky včetně karlovarského letiště, letecké záchranné služby či děl Caesar.
Kritická Babišova slova jsou další komplikací pro ministra Zůnu
Kritická Babišova slova o návrhu nové koncepce výstavby armády dál stěžují situaci ministra obrany Zůny poté, co ve vládě neuspěl se svými čtyřmi návrhy na nového náčelníka generálního štábu Armády České republiky.
Vláda v pondělí schválila Miroslava Hlaváče, kterého si vybral Babiš a premiér po jednání vlády řekl, že zatímco Zůna hlasoval proti, další členové vlády byli pro.
Nejslabší článek vlády, je na odstřel. Politologové ostře o pozici ministra Zůny |
„Zůna předložil nějaké kandidáty, my jsme o tom diskutovali a je pravda, že na to měl jiný názor. Ministr Zůna hlasoval proti, ostatní členové vlády hlasovali pro,“ řekl po pondělním jednání vlády Babiš.
„Jsem přesvědčen, že pan ministr Zůna, i když byl tedy naštvaný – to se nedá nic dělat – , že to pochopí a bude to dobře fungovat, musí to dobře fungovat,“ řekl Babiš v úterý Deníku.
Pár hodin před tím, než Zůnovi veřejně vytkl, že není spokojen s návrhem nové koncepce výstavby armády do roku 2040.
