Babiš rovněž řekl, že jeho vláda je první, která objednala ve velkém americké zbraně a která měla odvahu prudce zmenšit personál ruské ambasády v Praze po vrbětické kauze. Konference se účastnil mimo jiné také ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.
„Konference je věnovaná Evropské unii a evropsko-atlantickým vazbám a vztahům. Česko má být součástí EU, ale neznamená to, že bychom měli automaticky přijímat vše, s čím eurokraté v Bruselu nebo další progresivistické politické elity ve velkých zemích přijdou,“ začal Babiš. Podle premiéra bychom měli najít odvahu být v případě potřeby kritičtí.
„Musíme neustále bojovat za národní zájmy v rámci EU a nebýt naivní. Jsme středně velká země, která je tradičně velmi průmyslově zaměřená a orientovaná na export. Pro nás je nejdůležitější funkcí EU společný trh s jeho svobodami, volným pohybem lidí, služeb i zboží a také investic. Tyto svobody ale nejsou zcela naplněny,“ opřel se Babiš do Evropské unie.
Podle českého premiéra by se EU měla na tyto hodnoty zaměřit a naplnit je. Až pak se podle Babiše dá mluvit o integraci v dalších oblastech. Posteskl si, že z EU odešla Velká Británie, ale musí to jít i bez ní.
Europoslanci odsoudili střet zájmů premiéra. Je to jen politický boj, říká Babiš |
„Růst v EU byl pomalejší než v USA nebo Asii. Evropská unie je mistrem v počtu regulací, měla by se naopak zasadit o snížení zdanění, snížení byrokracie a více inovací,“ dodal premiér. Babiš také prohlásil, že Česko mělo jako odvahu osekat ruskou ambasádu a současná vláda jako první koupila americkou techniku, jako jsou například vrtulníky.
Minulý týden podpořila jasná většina europoslanců usnesení odsuzující střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Rezoluci, která je právně nezávazná a vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 členů sboru. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155.
Méně byrokracie a sjednocený Schengen
Hranice Schengenu by se podle premiéra měly sjednotit s vnějšími hranicemi Evropské unie. Zároveň podpořil tvrdší hraniční kontroly. Migrační politika by podle něj měla být plně v rukou členských států a žádosti o azyl by měly být posuzovány na kontrolních stanovištích mimo EU. Vyzdvihl zároveň spolupráci zemí Visegrádské skupiny, kde je Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Zmínil i otázku jaderné energetiky, kterou označil za národní zájem ČR. „Nemůžeme se spoléhat na víru, že se o všechno postarají vítr a sluneční energie,“ řekl Babiš.
Ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček připomenul, že je Česko převážně průmyslové a po koronavirové epidemii v zemi se začíná restartovat ekonomika. Nyní je podle Havlíčka hlavní se zaměřovat na ziskové marže a tvorbu zisku.
Jakákoliv spolupráce s USA bude přínosná, řekl Metnar na konferenci |
„Chceme s USA budovat další vztahy, Spojené státy patří mezi šest nejdůležitějších trhů. Chceme investovat do inovací a rozvoje. Je to dobrá zpráva z hlediska malých a středních podniků, protože s USA se dá dělat skvělý obchod,“ komentoval obchodní stránku vztahů Havlíček.
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek na konferenci zdůraznil, jak důležitá je spolupráce mezi NATO a EU.
„Fakt, že jsme byli s USA zařazeni na seznam nepřátelských zemí Ruska jasně naznačuje, že musíme mít koordinovaný přístup. Summit byl pro mě základ pro další kapitolu našich vztahů,“ řekla poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.
Zachování demokracie a bezpečnosti
Konference obsahuje tři hlavní části. První se věnuje ekonomickým otázkám. Druhý panel je politický a probírat se bude také bezpečnost.
„Musíme najít správnou rovnováhu mezi podporou inovací v rámci digitální transformace, aniž bychom opomíjeli dodržování základních lidských práv. Bohužel, demokracie v USA i EU čelí výzvám, jako jsou například krajně levicové či pravicové síly, které hlásají autoritářská řešení, je tu také nebezpečí související s rostoucí digitalizací nebo rizika v oblasti svobody médií,“ řekla k současné situaci eurokomisařka Věra Jourová.
Koronavirus podle Jourové ovládl debatu na obou stranách Atlantiku, ale urychlil například přechod na digitální technologie. Díky nim se mohlo do demokratické debaty zapojit mnohem více lidí.
V loňském roce na konferenci vyzdvihla eurokomisařka Věra Jourová nutnost boje s dezinformacemi, ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček chtěl spolupracovat na vývoji umělé inteligence. Premiér Andrej Babiš tehdy doufal v další vzájemnou spolupráci USA a Česka.
Mezi dalšími hosty byly například šéfredaktor Financial Times pro Evropu Tony Barber a bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mark Pfeifle.