„Naše vláda si je dobře vědoma velmi vážné krize na Ukrajině, včetně zabrání Krymu Rusy. Česká republika se jako člen EU připojila k sankcím proti Rusku a podporuje aktivity EU směrem k diplomatickému řešení krize, které vidíme jako jediné možné řešení,“ začal Babiš svou odpověď Davidu Horňákovi, který se předsedy hnutí ANO zeptal, jaký je rozdíl mezi zabráním Sudet Němci a zabráním Krymu, potažmo části Ukrajiny, Rusy.
Krize na UkrajiněRUSKÝ TANKISTA: Všichni jsme věděli, kam jedeme DŮKAZY: Ruské zbraně na Ukrajině ZRANĚNÝ Z MAJDANU: Měl jsem pětiprocentní šanci ROK OD MASAKRU: Střelba na Majdanu stále není vyšetřená ANALÝZA: Rusko Ukrajinu ostřelovalo ze svého území RUSOVÉ: V Donbasu bojují, vyfotit se nenechají ZAORÁLEK: Mise OSN na Ukrajině je nereálná DEBALCEVE: Chaotický ústup z obleženého města ZBROJAŘI: Vývoz zbraní z ČR embargo nezastavilo MINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě |
Babiš pak přirovnal situaci Ukrajiny k tomu, jako na tom bylo Československo v roce 1938. „Ve jménu zachování ‚míru‘ Západ Hitlerovi ustoupil a obětoval Československo, mimochodem zemi skvěle vyzbrojenou a schopnou ubránit se vojenské agresi. Západ ale ani dnes není jednotný ve svém přístupu k ukrajinské krizi. Nedodržují se jednotně sankce. Jako příklad uveďme překvapivý výskyt ‚nežádoucích‘ ruských občanů na různých místech Evropy. Byli jsme také svědky rozdílného přístupu k přijímání sankcí,“ napsal Babiš.
Evropská unie je podle šéfa hnutí ANO povinna udělat maximum pro to, aby se situace stabilizovala, aniž by ustupovala agresi.
Odpovídáme na všechny dotazy, které nám občané píšou na Facebook. Na sněmu i před tím jsem se k Ukrajině vyjádřil víckrát. Nemůžu za to, že to některá média ignorují,“ odpověděl Babiš na dotaz iDNES.cz, co ho nyní vedlo ke zveřejnění takového stanoviska a jestli to nějak souvisí s tím, že média upozorňují, že k zásadním tématům zahraniční politiky se příliš nevyjadřuje.
Západ nyní zvažuje kvůli dění na Ukrajině možnost dalších sankcí vůči Rusku, případně prodloužení těch stávajících. „Lídři (západních zemí) jsou připraveni rozhodnout o dalších sankcích, pokud budou dohody z Minsku nadále porušovány,“ uvedla tento týden v prohlášení Evropská unie. (více zde)
Spojené státy v současné době současně zvažují, zda ukrajinské armádě poskytnou bojové vybavení. Kyjev požádal zejména o pokročilé obranné a radarové systémy, kterými by mohl účinně čelit ostřelování armádních pozic proruskými separatisty. Americký prezident Barack Obama o dodávkách zbraní ještě nerozhodl, chce počkat až na to, zda bude příměří dodržováno.
České vládní špičky o dodávkách zbraní na Ukrajinu neuvažují. „Současnou situaci v zemi lze řešit pouze politicky. Politické řešení je jediné možné a dlouhodobé udržitelné,“ shodli se nedávno na Pražském hradě prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, ministr obrany Martin Stropnický a šéfové obou komor parlamentu. (více o schůzce zde)