O možném střetu zájmů Andreje Babišově se začalo mluvit bezprostředně po jeho vstupu do politiky. V roce 2013 se jeho hnutí ANO dostalo do Sněmovny a Babiš následně v lednu 2014 začal zastávat post ministra financí. Holding Agrofert, jehož byl Babiš tehdy přímým majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru, nejdůležitější roli hraje především v pekárenství a zpracování masa. Zároveň je druhým nejvýraznějším hráčem v tuzemském chemickém průmyslu.
Hamáček: Problémem by bylo zastavení dotací pro Česko. Babiš: Vyřeší se to |
Agrofert také vlastní významní média prostřednictvím mediální skupiny Mafra. Spojení významných politických funkcí a vlastnictví kolosu Agrofert dlouhodobě kritizovala především pravicová opozice a část veřejnosti. Upozorňovali na nebezpečí střetu zájmů. Babiš tvrdil, že Agrofert od vstupu do vlády neřídil a ve prospěch společnosti nevystupoval.
Nespokojenost politiků se naplno projevila v roce 2015, kdy se připravovala novela zákona o střetu zájmů. Ta stanovila, že politici budou muset podávat majetková přiznání už při vstupu do funkce. Poslanec Jan Chvojka z ČSSD navrhl v březnu 2016 další zpřísnění normy, které se později dostalo do veřejného povědomí pod jménem „lex Babiš“.
Podle zákona sice smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro společnosti, v nichž ministři drží nejméně čtvrtinový podíl. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády, ale i dalším veřejnými činitelům, jako jsou poslanci či senátoři, provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Předlohu schválili poslanci v září 2016, v lednu 2017 přehlasovali i veto prezidenta Miloše Zemana.
Babiš tento zákon kritizoval. „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ řekl Babiš při projednávání zákona na jaře 2016 ve Sněmovně. Novela zákona vedla až k roztržce v tehdejší vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
V létě 2016 nicméně místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že postoj koaličních partnerů není důvodem pro zánik koalice. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. ANO i prezident si na zákon stěžovali u Ústavního soudu, soud se zatím nerozhodl.
14. února 2017 |
Problém začala řešit Evropská unie
Začátkem letošního července Evropský parlament schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání peněz z unijních fondů. Politici ve vysokých funkcích od 2. srpna nemohou pobírat evropské dotace. Nové nařízení připravila šéfka kontrolního výboru parlamentu Ingeborg Grässleová, která v minulosti kritizovala Babiše jako ministra financí a majitele Agrofertu za vážný střet zájmů.
Evropský parlament vyzval Komisi, aby pozastavila dotace pro Agrofert |
„Pan Babiš není ovládající osobou a ani skutečným majitelem svěřenských fondů,“ řekl mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka letos v polovině července. Podle něj by se opatření holdingu dotknout nemělo. Právní služba Evropské komise ale koncem listopadu dospěla k opačnému závěru. Podle její analýzy premiér na ekonomickém úspěchu Agrofertu zájem má a jako premiér může ovlivňovat rozhodování o dotacích.
Babišova vláda dospěla začátkem prosince na základě právní analýzy k závěru, že premiérova pozice je v souladu s českými i evropskými předpisy. Babiš to tento týden napsal eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, který se předtím na český kabinet kvůli vyplácení dotací obrátil. „V dopise jsme také dali najevo, že dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a také dokud nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu prostředky posílat,“ řekl ve středu v Evropském parlamentu Oettinger.
Ve čtvrtek 13. prosince Evropský parlament schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci Babišova možného střetu zájmů. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených, mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert.
