Spolu s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha premiér také oznámil, že chce opravit Kramářovu vilu i přilehlé barokní opevnění. Bartha označila obnovu opevnění za největší výzvu. Kromě Hrzánského paláce a Kramářovy vily spravuje Úřad vlády v Praze také Lichtenštejnský palác na Kampě. Ten chce Babiš spolu s Kramářovou vilou zachovat pro reprezentační účely.
Už během svého předchozího působení ve funkci premiéra Babiš v souvislosti s plánem na vybudování nové vládní čtvrti v Letňanech hovořil o zpřístupnění některých státních budov veřejnosti. Po přesunu úřadů měly tomuto účelu sloužit například Nostický palác, který využívá ministerstvo kultury, nebo dvě budovy ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí.
Babiš se vrátil k plánu mít z Letňan vládní čtvrť. Úřednické ghetto, cupovala to dříve Praha |
Mezi budovami, o jejichž prodeji tehdy uvažoval, bylo také sídlo ministerstva životního prostředí v pražském Edenu. Plán na přesun části státní správy do Letňan se ale nakonec neuskutečnil.
Hrzánský palác v Loretánské ulici slouží vládě k reprezentačním účelům i jako náhradní sídlo. Babiš v něm úřadoval během rekonstrukce Strakovy akademie. Po loňských sněmovních volbách mu končící premiér Petr Fiala (ODS) nabídl, aby palác znovu využíval jako své pracoviště, Babiš ale nabídku odmítl. Budovu s výhledem na Prahu vláda využívá také k přijímání zahraničních návštěv. Jinak veřejnosti běžně nepřístupný palác se několikrát do roka otevírá k prohlédnutí veřejnosti.
Lidé mají poslední možnost prohlédnout si Hrzánský palác na Hradčanech |
Hrzánský palác stojí na místě původního gotického domu. Podle prvních zmínek ze 14. století patřil svatovítské kapitule, později císařskému dveřníkovi.
Ve druhé polovině 14. století dům vlastnil stavitel Petr Parléř, autor Karlova mostu, který se podílel také na stavbě chrámu svatého Víta. Základ dnešního Hrzánského paláce vznikl v 16. století, současnou podobu pak získal v 18. století.
Na konci 19. století v paláci krátce bydlel Tomáš Garrigue Masaryk, ještě předtím, než se stal prvním československým prezidentem.
V první polovině 20. století v paláci působila malířská škola a ateliér malíře a grafika Ferdinanda Engelmüllera. Pro reprezentační účely vlády byl Hrzánský palác rozsáhle přestavěn na počátku 50. let minulého století.
