Hormuzský průliv je klíčový pro vývoz ropy z oblasti Perského zálivu. Nyní je fakticky zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Babiš už ve čtvrtek uvedl, že Česko na páteční videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí předloží konkrétní nabídku, jak může pomoci. Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu pořádají Británie a Francie.
Podle analytika Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je správné, že se česká vláda touto nabídkou postavila za spojence. Význam nabídky bude podle něj spíš politický, může posloužit i jako reklama na český vojenský průmysl, protože Česko patří ke špičce ve výrobě radiolokátorů.
Uděláme vše, abychom splnili závazky vůči NATO, řekl Babiš po schůzce s Ruttem |
„Jedná se o unikátní zařízení (pasivní radar), které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ uvedl v pátek Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení. Jeho motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.
Systém DPET (Deployable Passive ESM Tracker) je určen pro detekci, lokalizaci, sledování a identifikaci vzdušných, pozemních a námořních cílů včetně bezpilotních prostředků. Systém se skládá z jedné centrální a tří bočních stanic, centrální procesorové stanice a pracoviště operátora. Dosah má do 400 kilometrů a sledovat může až 500 cílů v reálném čase. Premiér tyto informace poskytl odpoledne na síti X.
Tak tohle je on. Pasivní radarový systém DPET. Nabízíme ho v rámci iniciativy spojenců k zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu. Systém DPET je naprosto unikátní a jeho vlastnosti se přesně k takovému účelu hodí, určitě by byl důležitým přínosem pro ochranu lodní dopravy v průlivu. Díky moc našim vojákům za ukázku.
„Nabízíme to, v čem jsme dobří. Naše armáda měla vždy dobrý zvuk v rámci NATO,“ řekl Babiš. Dodal, že zatím není jasné, na jak dlouho by Česká republika pasivní radar do Hormuzu poskytla. „To je samozřejmě otázka debaty. Ptal jsem se i na to, do jaké míry by byli ochráněni naši vojáci, pokud by tam šli. Ale určitě o tom bude rozhodovat Parlament. Je to nějaké gesto v situaci, kdy americký prezident (Donald Trump) kritizoval Evropu za to, že se nechce zapojit do obrany Hormuzu,“ dodal premiér.
Ministerstvo loni v září avizovalo nákup trojice pasivních radiolokátorů PLESS od pardubické společnosti ERA za 2,3 miliardy korun. Podle informací ČTK je armáda zatím nemá. Jeden stacionární a dva mobilní radary dokážou podle výrobce odhalit i drony a sledovat cíle do vzdálenosti 700 kilometrů.
Evropa má prostředky na odminování Hormuzu, řekla francouzská ministryně |
Pasivní radiolokátory přijímají elektromagnetickou energii z okolí, samy ale žádné signály nevysílají. Žádný radar je proto nemůže odhalit. Dokážou sledovat mnoho cílů současně. Vyhledají i objekty ukryté za obzorem, kam běžný radar nedohlédne. Výrobce uvádí, že radiolokátory PLESS jsou vybavené průlomovou technologií, která například umožňuje z Česka pozorovat lodě plující po Baltském moři.
Podle Břízy je potřeba ocenit, že se Česko postavilo za spojence. „Nicméně ten význam bude z mého úhlu pohledu více politický než faktický, protože samozřejmě spojenci mají v oblasti řadu radiolokátorů, jak aktivních, tak pasivních. Čili napomůže to, ale není to tak, že by to byl nějaký rozhodující podíl,“ uvedl v pátek Bříza.
Írán otevřel Hormuz obchodním lodím. Dál ale trvá americká blokáda, reagoval Trump |
Zdůraznil, že Česko patří mezi špičky ve výrobě radiolokátorů. „Já v tom vidím ještě i tu synergii, že to může být do jisté míry i reklama na náš vojenský průmysl,“ doplnil. Podle Břízy dává smysl i to, že Česko nabídne radar až poté, co se situace v Hormuzském průlivu zklidní, protože hrozby související s íránským režimem v blízké době zřejmě nezmizí.
