Devítiletá Kačenka byla u zubaře zatím jen jednou, a to když jí byly čtyři roky a potřebovala vytrhat stoličky. Tehdy čekala na ošetření půl roku. Zákrok podstoupila v celkové anestezii, další týden pak zůstala v nemocnici.
Jinak jí s trháním prvních zoubků pomáhá tatínek doma. Dívka totiž, stejně jako její bráška-dvojče, trpí poruchou autistického spektra a do pusy nechá sáhnout málokoho. „Autistu nedonutíte, aby tu pusinku otevřel,“ vysvětlil tatínek Pavel. Rodiče se proto dětem snaží poskytovat co nejlepší prevenci doma, aby zubaře navštěvovali co nejméně.
„Sonickým kartáčkem se dají ty kazy držet na uzdě. Oddálíte to nevyhnutelné, ale stejně tam jednou budeme muset jít. Ale vždycky to bude ‚na položeno‘,“ dodal tatínek.
Motivace pro zubaře, aby neodsunovali handicapované
Průměrná čekací doba na ošetření zubu v celkové anestezii představovala v letech 2015 až 2017 podle výzkumu kanceláře ombudsmanky Anny Šabatové pro dospělé pacienty 123 dní, pro děti 135 dní. Za poslední tři roky se přitom prodloužila. U dětí v průměru o 24 dní, u dospělých o 48. Na Moravě je čekací doba výrazně delší než v Čechách – u dětí čtyřnásobně, u dospělých dvojnásobně.
Ministerstvo zdravotnictví proto uvažuje o změnách. Celkovou anestezii by nadále prováděli lékaři v nemocnicích, na druhé straně by však fungovalo několik ambulancí, zhruba jedna na kraj, kde by část výkonů prováděli lékaři ambulantně.
„To platí pro výkony, které nevyžadují celkovou anestezii, ale jen určitou formu analgosedace, kdy je i vlastní dospání realizovatelné v kratších časových intervalech do 24 hodin,“ nastínil náměstek ministra pro zdravotní péči Roman Prymula.
Dítě s autismem na odpoledne. Home-sharing dá rodičům šanci si odpočinout |
Jelikož práce s nespolupracujícím pacientem vyžaduje více času, pomohlo by i navýšení úhrady za ošetření lidí s postižením ze strany zdravotních pojišťoven. „Pro ambulantní zařízení nově (pojišťovna) představila kód, který znamená zhruba 500 korun pro léčbu takového pacienta. Pro lůžková zařízení, kde by docházelo k dospání po vlastním výkonu v celkové anestezii, tento kód znamená částku zhruba dva tisíce korun,“ dodal Prymula.
Kódy jsou podle něj už připravené. „Dá se tedy očekávat, že tyto kódy budou v systému obecně platné,“ zakončil Prymula.
Celý model se může podle Prymuly spustit v horizontu několika měsíců až jednoho roku. „Uvedená opatření by měla vést ke zvýšení motivace zdravotnických zařízení tak, aby pacienti s uvedeným handicapem nebyli odsunováni na konec operačního pořadí z důvodu ekonomické nevýhodnosti,“ nastínil.
Ošetření v celkové anestezii by měla být menšina
Hlavním důvodem (57 procent) ošetření dospělých pacientů v celkové anestezii je podle analýzy ombudsmanky mentální postižení nebo porucha autistického spektra (PAS). U dětí jsou hlavním důvodem (50 procent) nespolupracující pacienti bez zdravotní indikace.
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera je ošetření v celkové anestezii potřeba u většiny pacientů s mentálním postižením či s PAS. „Měla by to být menšina,“ posteskl si. Podle Šmuclera je v současnosti mnoho dětí ošetřováno na odděleních čelistní a obličejové chirurgie, což je podle něj drahé a nejsou k tomu podmínky. „Co potřebujeme jsou jednodenní stacionáře se špičkově vybavenou stomatologií a přátelské operační sály,“ dodal.
Šest let beznaděje. Matka hledá místo pro autistické dítě, marně |
„Paušálně děti ‚uspávat’ není správné a už vůbec není dobré děti posílat do nemocnic, kde vidí spoustu velmi nemocných lidí a mohou se infikovat nosokomiálními nákazami,“ dodal. Služby by pak podle něj měly být ideálně v místě bydliště, kde to dítě zná.
„Spousta klientů si do pusy nenechá sáhnout vůbec, další velká skupina klientů si nechá zuby opatrně zkontrolovat, ale už lékaři nedovolí zákrok, který je bolestivý. Může to být i obyčejné odstranění zubního kamene, vrtání, a podobně,“ popsala ředitelka domovu se zvláštním režimem Nautis Kateřina Šulcová.
Zachovávat potřebnou ústní hygienu u lidí s mentálním postižením je obtížné i podle specialisty na zdravotnickou problematiku Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Zdeňka Žižky. U mnoha z nich pak prevenci komplikují přidružené zdravotní potíže, jako křeče, fobie, imobilita a podobně.
„Pokud trpí různými fóbiemi, je někdy až úplně nemožné takového fyzicky zdatného člověka, proti jeho vůli, přepravit k lékaři,“ uvedl Žižka. I podle něj je zubní péči o lidi s těžkým duševním onemocněním a o osoby s těžkým mentálním postižením je v ČR zcela nevyhovující.
Navržené změny však vnímá jako nedostatečné. „Nemá potenciál navýšit potřebné kapacity pro provádění těchto zubních zákroků u lidí s postižením na specializovaných pracovištích. Nezkrátí tak čekací lhůty na jejich ošetření, ani nezkrátí dojezdové vzdálenosti na již existující pracoviště, která jsou v rámci území Česka zcela nerovnoměrně a špatně rozmístěna,“ vysvětlil.
