Na slavnostní zahájení se kromě Zuzany Čaputové a Miloše Zemana s partnery dostavili také ministryně obrany Jana Černochová a ministr kultury Martin Baxa. Shromáždění zahájily hymny České a Slovenské republiky. V úvodu promluvil v Panteonu Národního muzea ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek. Následovaly projevy české a slovenské hlavy státu.
„Velkým událostem našich dějin hrozí jedno nebezpečí, že budou zahaleny v patosu a my se vyhneme nepříjemným vzpomínkám,“ začal svůj proslov Zeman.
„Začnu otázkou, kterou si položila odbojová skupina Jindra. Tou otázkou bylo, zda atentát na Heydricha je hoden množství obětí našich občanů. Tatáž skupina vyzvala, aby se atentát soustředil na Emanuela Moravce,“ pokračoval český prezident. „Bez nároku na vševědoucnost bych chtěl na tuto otázku odpovědět. Stálo to za to,“ dodal.
Zeman dále připomněl i stinné stránky našich dějin. „Nemůžeme zapomenout ani na tisícihlavá shromáždění v českých městech odsuzující atentát na Heydricha, nemůžeme zapomenout na vystoupení českých umělců v Národním divadle přísahajících věrnost Říši,“ řekl.
Slovenská prezidentka znovu připomněla, jak činy parašutistů propojují české dějiny s těmi slovenskými a jak důležitá je i nadále blízkost obou těchto národů. „Úspěšný útok na jednoho z architektů holokaustu byl jednou z nejdiverznějších akcí druhé světové války. Stejně jako slovenské povstání nese slovenskou i českou stopu,“ zmínila.
Zlo nemá národnost, zdůraznila Čaputová. „Zvítězí jenom tehdy, když mu to pasivní, zbabělá a vypočítavá většina dovolí,“ konstatovala. Události před 80 lety dala Čaputová ve svém projevu do souvislosti s nynější válkou na Ukrajině. Ruská agrese vůči Ukrajině a tyto historické události podle ní připomínají, že ochranu demokracie nelze nikdy podcenit. Svou řeč zakončila heslem „Nikdy se nevzdejme“.
Čaputová jednala se Zemanem. Společně byli i na shromáždění v Národním muzeu |
Po promítnutém videu vystoupili také Černochová a Baxa. Ministryně obrany zavzpomínala na nedávný návrat ostatků generála Františka Moravce z USA do české Čáslavi.
„Ne každý Moravec v naší historii vyvolává negativní konotace,“ dodala. Zdůraznila, že právě František Moravec byl hlavou operace Anthropoid. Současně podotkla, že operace Anthropoid byla úspěšná díky stovkám lidí, kteří atentátníkům pomáhali s ubytováním, jídlem nebo oblečením.
Shromáždění uzavřel Baxa, který svá slova věnoval rodinám, jež se na operaci Anthropoid také podílely, ale jejichž jména nejsou tak často skloňována jako Kubiš a Gabčík. „Téměř tři stovky statečných Čechů a Češek spojených s operací Anthropoid vyvrátily představu, že se český národ nacistické okupaci nebrání. Stejné uznání jako vojáci si zaslouží i tito lidé, kteří nezaváhaly, když bylo třeba čelit absolutnímu zlu absolutní obětí,“ přednesl ministr kultury v Národním muzeu.
Výstava se otevře od soboty
Spolu s Národním muzeem výstavu připravil Vojenský historický ústav Praha a doprovází ji bohatý vzdělávací program pro školy i veřejnost. Expozice představuje souvislosti předcházející atentátu na Heydricha, především rozbití Československa, okupaci a příjezd Heydricha do Prahy v roce 1941.
Návštěvník si postupně projde významné události jako přípravy na atentát a následnou Heydrichovu smrt, vyhlazení Lidic, boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje, vypálení osady Ležáky a ukončení výjimečného stavu.
Výstava i centrální web. Česko si připomíná výročí atentátu na Heydricha |
Na výstavě lidé uvidí kolem stovky autentických předmětů, například části výstroje Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Jsou mezi nimi předměty zabavené nacisty po boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje jako například aktovka, kravata, sako či pouzdro na pistoli.
Vystavený bude i originál vysílačky výsadku Silver A Libuše s připomínkou osudu radisty Jiřího Potůčka a pardubických podporovatelů těchto parašutistů.
Atentát na HeydrichaAtentát na Heydricha naplánoval generál František Moravec a k jeho vykonání vybral Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, kteří prošli speciálním výcvikem britských commandos. Po seskočení do protektorátu se parašutisté připravovali na samotný atentát, který vykonali 27. května. Následně se ukrývali v kryptě kostela v Resslově ulici. Místo jejich pobytu však vyzradil Karel Čurda a parašutisté svedli poslední boj s německou přesilou. |
Tragédii Lidic připomíná číslo popisné 10 z lidické školy a k vidění jsou například také pohlednice adresované vězni do Buchenwaldu z června 1942 či růženec vyrobený Boženou Dvorskou z chleba v pankrácké věznici před popravou. V takzvaném protektorátním kině návštěvníci uvidí dobové týdeníky z několika týdnů druhého stanného práva.
Autoři výstavy z každého týdne vybrali konkrétní osud jednotlivce či rodiny, na němž události přibližují. Návštěvník se tak seznámí například s osudem rodiny Stehlíkovy z Rokycan, která podporovala parašutisty a následně byla popravena včetně nezletilého Františka, či židovské dívky z Nového Města na Moravě, která byla popravena v těhotenství.
Představen je i osud generála Eliáše, který byl zatčen po nástupu Heydricha, odsouzen k smrti a popraven za druhého stanného práva, či lidických mužů, žen a dětí. Návštěvníci tak mohou sledovat příběhy statečnosti i obrovské důvěry ve svobodu národa a státu.
Výstavu uzavírá opět širší politický kontext, od uznání Mnichova a vývoj protektorátu do osvobození roku 1945, včetně vyrovnání se s důsledky druhého stanného práva v poválečných soudech.
