ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: ČTK

Sociální služby děsí blackout, dostaly brožuru. To nehrozí, říká správce sítí

  • 11
Úplný výpadek proudu straší země po celém světě. Nyní před ním varuje i Asociace poskytovatelů sociálních služeb, která vydala brožuru pro případ, že situace nastane v Česku. Důvodem vzniku bylo podle prezidenta asociace Jiřího Horeckého zjištění, že krizové plány má řada okolních zemí, ale Česko ne. Správce přenosové soustavy ČEPS však uklidňuje, že blackout je extrémně nepravděpodobný.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) ve středu vydala brožuru, ve které zveřejnila postup v případě, že by Česko postihl plošný výpadek elektřiny neboli blackout. „Hrozí totiž, že výpadky proudu, které známe i z našich končin, by nemusely trvat v řádu desítek minut či maximálně hodin, ale i několik dní,“ stojí v brožuře, která má zhruba 40 stran.

Prezident asociace Jiří Horecký pro iDNES.cz jako důvod vzniku uvedl fakt, že řada evropských zemí má na rozdíl od Česka tyto postupy připravené. Dokonce mají povinnost mít pracovní a krizové týmu pro případ blackoutu v sociálních službách, jako například Rakousko, Německo, Francie či Švédsko.

Při výpadku se prakticky zastavuje běžný život

Jak velký problém by výpadek elektřiny znamenal pro sociální služby, podle Horeckého záleží na celkové době výpadku. „Tedy zda by takovýto výpadek byl v řádu hodin, nebo spíše desítek hodin, ale i 24hodinový výpadek bez přípravy a znalostí všech důsledků můžu představovat vážné ohrožení zejména pro takzvaných pobytové služby, jako jsou například domovy pro seniory,“ vysvětlil Horecký.

Současně doplnil, že většina poskytovatelů sociálních služeb není na tento scénář připravená. „Například náhradní agregáty má maximálně jedna pětina pobytových zařízeních. A i to je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli tato doporučení vydat,“ uvedl pro iDNES.cz prezident asociace.

Jsme na okraji války, ale zimní blackout Česku nehrozí, říká expert

Asociace v dokumentu upozorňuje, že poskytovatelé pobytových sociálních služeb, kteří odpovídají za zdraví a život svých klientů a zaměstnanců, se musí na vznik takové situace připravit a zajistit, aby dopady byly co nejmenší. „Do několika hodin po výpadku dodávek proudu dochází k vypnutí části mobilní sítě, pokud není proud k dispozici víc než 10 hodin, stává se problematickou i dodávka pitné vody,“ stojí dále v dokumentu.

Rovněž upozorňuje, že při výpadku proudu se prakticky okamžitě zastavuje běžný život - ve městech se zastavuje veřejná doprava, je znemožněn nákup běžných věcí, nefungují objednací a platební systémy i běžné pokladny v obchodech, není možné čerpat pohonné hmoty či nelze komunikovat po internetu.

Dopady přerušení energie v čase (co kdy přestává fungovat). | foto: APSS

„Samozřejmě si tento stav nikdo nepřeje a realizace těchto scénářů není pravděpodobná, ale bohužel je možná. A i minulé zkušenosti regionálních výpadků elektrické energie v Evropě nám dokazují, že v případě zejména dlouhodobé péče o seniory je nutné být na tuto variantu připraven,“ řekl Horecký z asociace.

Zaměstnanci sociálních služeb musí podle pokynů postupovat tak, aby chránili život, zdraví a důstojnost klientů, jejich právo na soukromí, svobodu pohybu nebo právo svobodně rozhodovat o svém životě. Plán asociace tak má několik bodů.

Poučení z předchozí pandemie

Jedním z nich jsou první kroky při blackoutu. Dělí se na tři části podle času, po který jsou dodávky proudu přerušené - do 2 hodin od zjištění výpadku, kroky v době 3 až 8 hodin a osm a více hodin.

„Současná nestabilita světa může přinést nejrůznější situace, výpadek energie je jednou z nich. Poučeni z předchozí pandemie nenecháváme nic náhodě a bereme přípravu do vlastních rukou. Vytvořili jsme materiál, který pomůže pobytovým sociálním službám porozumět dopadům,“ doplnila Daniela Lusková, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pro kvalitu sociálních služeb a ředitelka Domova U Biřičky.

Německo nechce nic podcenit. Plánuje, jak rozvážet peníze při blackoutu

Redakce iDNES.cz ohledně možného blackoutu oslovila i provozovatele energetické sítě v Česku, státní firmu ČEPS. „Stále platí, že Česká republika je, co se týče elektrické energie, exportní zemí,“ komentoval pro iDNES.cz mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.

Pokud by okolní státy měly nedostatek elektřiny a situace hrozila Česku blackoutem, tak Hrabal ujišťuje, že přenosové soustavy Evropy jsou propojené, zajišťování jejich bezpečného a spolehlivého provozu proto musí probíhat v mezinárodní koordinaci tak, aby byla udržována rovnováha mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku.

Extrémně nepravděpodobná situace

„Pravidla jsou nastavena tak, že pokud se nějaký stát dostane do problémů s výkonovou rovnováhou, musí využít všech prostředků, aby svoji bilanci vyrovnal. Okolní státy mohou samozřejmě pomoci, ale pouze tak, aby jim samotným tato výpomoc nezpůsobila bilanční problémy,“ uvedl dále Hrabal s tím, že postižený stát v krajním případě může využít i omezování spotřeby podle předem připravených havarijních plánů.

„V případě výskytu problému bude mít Česká republika, vzhledem k výše uvedenému exportnímu charakteru své přenosové soustavy, výhodu velmi malé pravděpodobnosti, že bude nutné omezovat spotřebu zákazníků,“ vysvětlil mluvčí ČEPS.

Blackout v historii Evropy. | foto: APSS

Plány obrany provozovatelů přenosových soustav mají podle jeho slov za cíl udržet synchronní provoz celé propojené oblasti a na to je celý systém nastaven. „Pokud by však přesto došlo k rozpadu synchronní zóny na ostrovy , jsme schopni v ostrovním režimu provozovat elektrizační soustavu a velmi pravděpodobně bychom nemuseli vypínat spotřebu, jelikož by ji pokryly zdroje v elektrizační soustavě České republiky,“ doplnil Hrabal.

„Na tento provoz jsme připraveni, ale je to skutečně extrémně nepravděpodobná situace. Prioritou je udržení synchronního provozu celé evropské kontinentální zóny,“ ubezpečil znovu mluvčí.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video