Návrh státního rozpočtu počítá u ministerstva kultury s výdaji 17,6 miliardy korun, což je asi o 1,17 miliardy méně oproti návrhu minulé vlády. Méně peněz mají dostat především právě živá kultura a také příspěvkové organizace ministerstva či obnova památek.
„Stávající návrh rozpočtu ztěžuje působnost symfonických orchestrů a pěveckých sborů čerpajících z příslušného ministerského programu. Bez jakékoliv diskuse v něm bylo škrtnuto 100 milionů korun (25 procent), což je velmi razantní zásah. Dále má dojít ke snížení o více než 300 milionů korun v programu pro kulturní aktivity, což se dotýká i hudebních festivalů,“ uvedla předsedkyně asociace orchestrů a sborů Lenka Kavalová. Ministerstvo kultury na kritiku dosud nereagovalo.
Cibulka a Jagelka jednali s Klempířem. Zněl jako z jiné planety, řekli |
Asociace žádá Klempíře, aby dotace ponechal v původně navržené výši. „Vážíme si snahy pana ministra zlepšit platové podmínky v kultuře, ale současně realizované škrty v souvisejících oblastech nic neřeší. Naopak povedou k celkovému zhoršení situace,“ doplnila Kavalová.
Program státní podpory pro profesionální divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory administrovaný ministerstvem kultury je podle ní pro existenci těchto souborů klíčový. Do budoucna by asociace chtěla diskutovat o navýšení peněz v programu.
Orchestry a sbory hrají podle asociace ve společnosti nezastupitelnou roli. Jednak vzdělávají širokou veřejnost, posilují turismus třeba pořádáním mezinárodních festivalů a podporují místní ekonomiku v regionech. Jejich představitelé by tak uvítali předvídatelnější nastavení parametrů financování kultury.
Umělci v divadle čekali na Klempíře. Ten jim popřál zdar, ale nedorazil |
„Také proto asociace vyzývá k intenzivnější debatě mezi ministerstvem, zřizovateli a zakladateli kulturních institucí v regionech, která jasně vymezí odpovědnost státu a samospráv v oblasti financování kultury a živého umění,“ dodala organizace.
