„Vyznamenáním jsem nesmírně poctěn a vnímám jej také jako ocenění Poslanecké sněmovny, která se ve svém dubnovém usnesení postavila čelem nejen k otázce genocidy Arménů, ale proti genocidnímu násilí všude ve světě,“ řekl Böhnisch poté, co vyznamenání dostal. Předal mu ho přímo arménský prezident Serž Sarksjan v den výročí vyhlášení arménské nezávislosti na Sovětském svazu.
V samotné Sněmovně se odsouzení arménské genocidy rodilo obtížně. Poslanci o něm hlasovali spolu s novelou o státních svátcích, který také má na svědomí Böhnisch. Jeho tehdejší postup se nelíbil mimo jiné předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi, který je také z ČSSD.
Ostatně zatímco Böhnisch je ve Sněmovně předsedou skupiny pro spolupráci s Arménií, Hamáček zase zakládal skupinu pro spolupráci s jejím dlouhodobým nepřítelem Ázerbajdžánem.
Böhnischovo usnesení však nejvíce rozzlobilo Turecko (psali jsme zde). To označování masakru sta tisíců Arménců nese velmi nelibě bez ohledu na to, která země jej učiní. Z Německa třeba loni v červnu Ankara odvolala velvyslance ke konzultacím.
Ankara odsoudila české uznání genocidy v Arménii, kritizuje i Zemana |
V českém případě turecké ministerstvo zahraničí usnesení Sněmovny o genocidě odsoudilo. „Co nejostřeji odsuzujeme a odmítáme usnesení přijaté Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky,“ uvedla turecká diplomacie den po českém odsouzení.
Negativně se podle zdrojů z ministerstva zahraničí mohlo usnesení promítnout i do případu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase. Ti v době přijetí usnesení čekali v Turecku na soud za údajnou spolupráci s kurdskými teroristy.
Letos v srpnu pak dvojice dostala šestiletý trest, proti němuž se však odvolala. Česká diplomacie přitom ještě na konci minulého roku věřila, že se s Tureckem podaří dojednat alespoň to, aby si svůj trest mohli odpykat v Česku.
„Samozřejmě má diplomacie pečovat o občany v nouzi. Na druhou stranu nemůže být celá země rukojmím dvou dobrodruhů,“ odmítá Böhnisch, že by se nějak nechal případem dvojice Čechů ovlivnit.
